Francie,
1945, 163 min
(Special Edition: 182 min)
Režie:
Marcel CarnéScénář:
Jacques PrévertKamera:
Roger HubertHudba:
Maurice ThirietHrají:
Arletty, Jean-Louis Barrault, Pierre Brasseur, Pierre Renoir, Gaston Modot, Albert Rémy, Jacques Castelot, Paul Frankeur, Robert Dhéry, Louis Salou (více)Obsahy(1)
Režisér Marcel Carné natočil snímek podle scénáře francouzského básníka Jacquese Préverta. Děj je zasazen do divadelního světa v Paříži kolem roku 1840. Hlavní postavou je český rodák a jedna z nejvýraznějších postav evropské pantomimy 19. století Jean-Baptiste Gaspard Debureau (Jean-Louis Barrault), který svádí marný boj o přízeň něžné Garance (Arletty). (contrastic)
(více)Zajímavosti (16)
Gary Oldman
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Gary Oldman dal své hlasy těmto deseti snímkům: Děti ráje (1945), Rozhovor (1974), Osm a půl (1963), Nikdo mě nemá rád (1959), Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964), Stvořeni pro lásku (2000), Mzda strachu (1953), Manželé (1970), Řím, otevřené město (1945), Vítr nás odvane (1999). (NIRO)
Jiří Menzel
- Na své začátky coby filmového diváka vzpomínal: "Nebyl jsem moc velkej filmovej fanda. V padesátých letech tady nebyly žádné filmové kluby, jenom pár nadšenců zorganizovalo promítání filmů z filmového archivu. Každý čtvrtek večer v Kinu mladých v Klimentské ulici. Tady jsem poprvé viděl Intoleranci, Občana Kanea, Zrzka, Pepé le Moko, Dovženkovu Zemi, Děti ráje, filmy Chaplinovy a Clairovy, Ejzenštejnův Křižník Potěmkin. Bylo to v době, kdy jsem toho moc nevěděl, ale moje hlava i srdce byly otevřené a tyhle filmy mi řekly všechno, co jsem potřeboval o filmu vědět. Jeden z těch večerů byl věnovaný Renoirovi a před Velkou iluzí běžel krátký snímek Výlet do přírody. Tenhle film rozsvítil mou hlavu jako lampu na plyn, mohu-li citovat klasika. Spolu s filmem Soví řeka patří k absolutní špičce mého diváckého žebříčku. Film, i ten zvukový, nemá být nic jiného než vyprávěním v obrazech. Vedle těch dvou filmečků mi připadají současné filmy většinou spíš užvaněné a ukodrcané." (NIRO)
Renaldo and Clara (1978)
- Mezi podobnosti s filmem Děti ráje (1945), který byl mimochodem v roce 1995 zvolen v anketě 600 francouzských kritiků jako "nejlepší film všech dob", patří používání bílého make-upu na tvářích, motiv červené květiny, který se v průběhu filmu opakuje, dále postava "ženy v bílém", střídání scén na pódiu a v zákulisí, a také kubistický přístup ke střihu materiálu, který umožňuje vidět postavy a situace z různých úhlů pohledu podle různých milenců. Časy trvání obou filmů jsou podobné, původní promítací čas Renalda a Clary se blížil čtyřem hodinám, Děti ráje trvají tři a čtvrt hodiny. (Morien)