Kobry a užovky

Prušinovský to zase dal. Umí přesně vystihnout prostředí, ve kterém se jeho filmy odehrávají a díky tomu působí uvěřitelně. Hádkové to zahráli moc dobře, i když ze začátku mi na nich něco neštymovalo. Moc se mi líbila linie vzestupu staršího bráchy a jeho souboj se svědomím. Akorát konec byl až moc useklý. (20.05.2016)

Premiérové ohlasy byly nejen pozitivní, ale čišelo z nich dokonce nadšení, jako by sportovní klub ze zapadákova potácející se na dně tabulky zvítězil nad šampiónem z velkoměsta. Objevovaly se výrazy typu "konečně český film světové úrovně" apod. Protože takový jásot zněl českou kotlinou už vícekrát a posléze jsem následně musel korigovat svá velká očekávání, přistupoval jsem k filmu s rezervou a přesto můj verdikt tentokrát zní: za dlouhou dobu několika měsíců jde o můj nejlepší zážitek z kina a od loňského úspěchu Cesty ven je to první český snímek, který stojí za výpravu do kina. Je tomu tak především díky výbornému herectví bratří Hádků a atraktivnímu zobrazení komunity maloměstských outsiderů - lidí bez vzdělání, bez zázemí, často bohužel i bez odpovědnosti a sociální inteligence. Oba filmoví bratři mají svůj plán, ten Užovkův je ambicióznější, jen poněkud háklivější na vnější ohrožení. Slabinu vidím ve scénáři, kdy vlastně nevím, co je předmětem režisérova zájmu. Konfliktní vztah bratrů ukončený zásahem zhůry? Přátelství rozdělené vězeňskou zdí? Ani tady nevidím zásadní dramatický konflikt, ve tvrdě pragmatickém prostředí české společnosti vypadá Užovkovo rozhodnutí racionálně a režisér vytváří morální dilema, které, obávám se, vlastně pro převážnou většinu diváků neexistuje. Snímek se dotýká řady problémů, ale nikdy a nikde nejde na dřeň. Co je nejhorší, závěr mi přijde bezradný, navíc i nedůvěryhodný. Vzestupu některých filmových nýmandů rozumím. Antihrdina nedávno zhlédnutého amerického dramatu Slídil je příkladem postavy, které přerod z bezvýznamné nuly v nebezpečného hráče, co jde tvrdě za svým, můžete věřit. Užovka ale velkým hráčem není a takovým jako on není v reálném světě souzeno hrát roli kápa. Celkový dojem: 65 %. (02.04.2015)

Na české poměry neuvěřitelně profesionálně vypadající film, který nestaví na hvězdných jménech z televizních pořadu či seriálů. Hlavní dvojice filmu, bratři Hádkovi, zde oba předvedli velice dobré herecké výkony, ke kterým jim pomohly výborně a realisticky napsané postavy. Příběh o vztahu není ani příliš propletení, ale ani příliš primitivní, jen škoda že závěrečná část nepřenesla svou ideu o něco více poutavěji. /85%/ (Kino - Prom.) (03.05.2015)

Někdy si české názvy českých filmů zaslouží kritiku. U Kober a užovek se mi anglický název "Snake brothers" líbil. Ony celkově anglické titulky od Stephana von Pohl a šperkařky Shelleyi Leighton viděné v kině Světozor byly zajímavé. Hadí bratři s bratry Hádky nejsou příliš veselým a ani optimistickým filmem, i když se u nich člověk často zasměje. Hlavně Prušinovský ukazuje pohled, který občas není vidět. Film má jisté poselství i děj a to se nejen u českých a slovenských filmů cení. (12.11.2015)

Sociální drama tak trochu britského střihu, plné determinismu a smutného faktu, že se svému sociálnímu původu nedá utéct. Po dlouhé době český film, v němž herci hrají tak, že se tomu dá bezezbytku věřit, civilní a především po jazykové stránce projevu autentické drama. Jediné, co mi trochu vadilo a co působilo příliš příznakově, byla hudba, Bratři Orffové jsou spíš jen smutní, než tíživí, Květy sice textem popisují hlavní hrdiny, ale jsou spíš existenciální, než sociálně-kritičtí atd....a tak nejautentičtější byli PSH a další rapové skladby...a karaoke s Knoflíky lásky...škoda, že tvůrci vybírali hudbu podle vkusu cílového diváka, kdyby vybírali podle vkusu filmových hrdinů, bylo by to mnohem autentičtější... (31.12.2015)