Vinyl

Celovečerní pilot obsahuje všechny atributy toho, co by měl obsahovat „nový film Martina Scorseseho“. Mix Mafiánů, Vlka z Wall Street a režisérových hudebních dokumentů vlastně funguje skvěle i bez zbylých devíti epizod, které jsou nadprůměrnou, byť pilot nepřekonávající variací na „Boardwalk Empire hudebního průmyslu“. (15.01.2017)

Po TŘECH EPIZODÁCH zatím obrovská spokojenost, i když největší potíže jsem měl kupodivu právě se Scorseseho úvodním filmem. Na konci druhé části už jsem tomu ale naplno propadnul, podobný drama z hudební branže říznutý kriminálkou totiž nemá v bedně obdoby (doufám, že nikdo neříkal Empire!). Prostě si to jen chce zvyknout na pomalejší tempo vyprávění a orientovat se v postavách a produkční hantýrce. (06.03.2016)

Na tento seriál jsem se těšil víc než rok , a po všech trailerech , galeriích atd. jsem měl na tento seriál přemrštěné nároky , ale tak nějak to co jsem si představoval , tak jsem dostal. Jen mě mrzí že seriál má jen ubohých 10 dílů. Zatím jsem u devátého dílu , a přijde mi tento seriál jako dost skvělý nářez ! (16.04.2016)

Ano, Vinyl opravdu není bez chybiček. Na scénáři by se dalo ještě malinko zapracovat, v polovině seriál malinko přešlapuje na místě a vedlejší charaktery by si zasloužily podstatně větší péči. Jenže co naplat, když ten zbytek je i přes mušky neskutečně návykovou a mistrně natočenou záležitostí, která je vlhkým snem pro fandy sedmdesátkové hudby. Dobová atmosféra i soundtrack jsou opravdu geniální, celý seriál si však i po odchodu Martina Scorseseho z režijní židličky udržuje neskutečný feeling jeho dobových filmů. Divák tak už jenom čeká, kdy ze stojícího taxíku vyleze mladý De Niro. Ostatně, i ta gangsterská zápletka páchne jeho fláky na sto honů. Jde prostě o režijní, hereckou i vizuální parádu, na níž je poznat, s jakou nesmírnou péčí tvůrci k seriálu přistupovali. A vy byste se díky nim do tohoto nespoutaného hudebního ráje, nebo vlastně svým způsobem i pekla, nejraději ihned vydali. Takhle má prostě vypadat poctivá, vypiplaná televizní práce.90% (24.04.2016)

Sex, drogy a rock'n'roll. Tyto tři hlavní aspekty se nejvíce promítají do tohoto Martina Scorseseho seriálového nářezu, na kterém se mimo jiné podílel i třeba slavný Mick Jagger a na samotném seriálu to jde znát. V něm nám odhaluje zákulisí rozvíjejícího se hudebního byznysu 70. let, a to na příkladu American Century, nahrávací společnosti v New Yorku. Píše se rok 1973 a hlavní hrdina Richie Finestro nám začíná vyprávět, jak v 60. letech, založil nahrávací společnost, ze které se vyklubala prvotřídní obchodní značka, která se ovšem v tomto roce dostala do velkých potíží, a proto vedení učinilo rozhodnutí-prodat značku; dokud z ní mohou vytřískat, co nejvíce peněz, a to společnosti PolyGram v Německu. Jenže bláznivý šéf firmy Richie však po nezapomenutelné šílené noci, ve které prožil dosud nevídané, se rozhodne nepodepsat již připravenou smlouvu o koupi, čímž uvrhne celou společnost ještě do většího bahna, ve kterém se už delší dobu nachází. Hlavní zápletka je tedy jasně daná, vykopat tuto společnost znovu do nejvyšších pater. K tomuto činu jí má dopomoci nově objevená skupina Nasty Bitz, která se má stát novou tváří podniku. Celou dobu v seriálu sledujeme právě tuto fikční skupinu, avšak ve všech jednotlivých epizodách nalezneme vždy mnoho skutečných hudebních hvězd jako např. Led Zeppelin, Aerosmith, Alice Cooper, David Bowie či Elvis Presley. A to je jen krátký výčet umělců, kteří se v seriálu přímo objeví, zazní jejich songy či je o nich alespoň něco řečeno. Seriál skvěle šlape nejen po hudební složce, podmanivé atmosféře, ale i po herecké stránce. Excelují Bobby Cannavale, Ray Romano, Olivia Wilde tak i další. Neskutečně nadupaný seriál, který nepochopitelně nebyl prodloužen o další sérii. (29.04.2017)