Holky to chtěj taky

Na rozdíl od chlapecké verze této komedie, je její dívčí alternativa značně povedená a velmi se mi líbila. Na to, že se jedná o německou komedii s jasně sexuálním námětem, mě vždy potěší, že se zde nevyskytují skoro žádné sprosté či trapné dialogy nebo odpuzující či nechutné scény, jak tomu bylo v případě děsivých "Kluků, kteří to taky chtěj." Když vezmu v potaz, že spousta komedií s podobným námětem, se všemožným vulgaritám a narážkám nemá vůbec potřebu vyhýbat. Ale možná proto, že se jednalo o čistě ženský pohled na věc, pojali tvůrci zpracování jemně dívčím způsobem. Uvolněně, mile a zábavně. V rolích holek, co touží po prvním, nezapomenutelném orgasmu, se představuje sympatické obsazení. Diana Amft jako blonďatá, kudrnatá, "sexy girl", Felicitas Woll jako roztomilá Vicky a Karoline Herfurth coby, po velké lásce toužící Lena. A zde jsem poprvé poznala Maxe Riemelta. Vydařené scény, dialogy a vtípky, dynamická hudba. Orgasmická scéna Inken při jízdě na kole napříč městem je kultovní:) Jistě, film obsahuje množství přemrštěných pasáží a podobných výjevů, které budou na spoustu diváků působit nejspíš trapně a zcela nevtipně. Já se ale zasmála a ráda se na tento kousek vždy podívám. A to už rozhodně nejsem v pubertálních letech. A je mi jedno, že má jen 36%:) Zároveň je obdivuhodné, kam až to od jednoduché, pubertální a směšné komedie, dokázali režírující Dennis Gansel a účinkující Max Riemelt, dotáhnout. "Jdu chcát, jdeš taky?" (01.01.2006)

Při sledování této německé podivnosti jsem si mnohokrát oddechl, že nejsem majitelem vagíny a nemusel jsem celé dospívání zasvětit touze po dosažení orgasmu a mohl jsem svoji pozornost věnovat jiným věcem. Film působí jako takový chudší příbuzný amerických Prciček, kde kluky vystřídaly v hlavní roli holky, přičemž je jasné, že holky neumějí udělat tolik srandy. Po většinu stopáže mi bylo trapno, ale našlo se i několik momentů, kdy jsem se zasmál a vzápětí se za to zastyděl. Také by mě určitě neurazilo, kdyby bylo k vidění o něco více obnažených slečen. Místy jsem bohužel sváděl lítý boj se spánkem. [40 %] (08.04.2024)

Nemám rád teenagerovské komedie. Proč ? Snaží se ukazovat život takový, jaký podle nich je, což vůbec není pravda. Jednu hvězdičku nedám, protože je to lepší než druhý díl. Dokonce jsem se u toho tak trochu bavil a fandil různým hrdinům (na tu blonďatou, nehezkou kr~vu jsem se upnout nemohl, i když to měl být hlavní chyták filmu). To samé, jako Klub Sráčů, trochu mě to bavilo, trochu to patří k tomu lepšímu v oblasti teen-comedy. 25%. (08.11.2008)

Gansel je pro mě nejlepší německý režisér (ne že by měli kohokoli jiného...) a tak jsem prostě musel vidět jeho ranou praštěnou komedii. No, místy je to teda hodně slušná parodická prdel, ale scénář stál podle očekávání za hovno a celkové zpracování je na úrovni maturitního videa. Za těch pár skvělých scén to ale stojí. 50% (28.02.2017)

Němci by rádoby kůl německou komedii na Americký způsob prciček, ale z trochu jiného hlediska, trochu drzejší formou a s trochu trapnějšíma scénama, než by dokázali vymyslet samotní Američani, jen aby si dokázali, že jsou Němci zábavnější a kontroverznější. Tak nějak mi to příjde, ale jestli je to tak nebo ne, to netušim, tak to cítím, a ani bych se nedivil, kdyby to tak nefungovalo. Ono to zase na druhou stranu je úspěšné, teda tím způsobem že to lidi znají, tím jaké to je, už o něco méně. Ale je vidět jak úspěšné to je u nás, v takovém Německu to trhalo rekordy. Pak nebyl problém vytvořit další dvě pokračování, které se měli teda ještě co chlubit s hodnocením víc jak tento první díl. Každopádně je to neskutečná úchylárna. Ale co by taky naše německé přátele nenapadlo, žejo? :) (14.04.2008)