The Fantasist
The Fantasist
Zabijak fantasta
Režie:
Robin HardyScénář:
Robin HardyHudba:
Stanisław SyrewiczHrají:
Moira Sinise, Christopher Cazenove, Timothy Bottoms, John Kavanagh, Des Nealon, Agnes Bernelle, Gerry Alexander, Deirdre Donnelly, Gabrielle Reidy (více)Obsahy(1)
Patricia Teeling (Moira Sinise) se přestěhuje na předměstí Dublinu a chce začít nový život. Jenže někdo jí začne telefonovat. Naneštěstí řádí ve městě vrah, který právě oběti láká právě přes telefonní hovory. Patricia je si toho vědoma, ale hlas cizince ji nevysvětlitelně přitahuje. Podlehne lákání a stane se další obětí "telefonního vraha"? (Terva)
(více)Recenze (4)
Absolútne sklamanie. Až sa mi nechce veriť, že práve Robin Hardy, "jakožto" tvorca jedného z najlepších thrillerov zo "70´- tych" (The Wicker Man), stojí za takouto nemastnou, neslanou "zábavou". Keď tento film porovnám z nedávno videným Fulciho "New York-ským rozparovačom", toto je skutočne jedna veľká slabota. Neviem čo je na tomto za "päť", no definitívne viem čo je na tomto za "dva" ... - 50% ()
Hudba - Stanislas Syrewicz. Kamera - Frank Gell. Jednoduchý příběh, který měl na víc. CITÁT - Haló ? ()
Film ako triler príliš nefunguje, minimálne trilerové prvky sú prítomné až v závere. Dovtedy viacmenej sledujeme vidiecke dievča-učiteľku, ako sa skúša zabývať vo veľkomeste. Toto samo o sebe funguje fajn, pretože hlavná hrdinka je zaujímavý typ, ktorý nechce patriť ani celkom na vidiek, ale zdráha sa otvoriť neviazanému životu v Dubline a cupitá niekde na rozmedzí. Do toho prvé schôdzky, po ktorých nápadníkom nič viac nesľubuje. Skrátka iba taká nevinná zábava. Dusivejšie momenty prichádzajú až v závere, čiastočne prekvapivo, čiastočne predvidateľne. A tiež nie sú niečo, čo by diváka prikovalo na sedadlo. Ak divák to nebude brať ako triler, tak sa mu dostaví príjemný filmík s krásnou írskou baladickou hudbou. ()
Od režiséra ultra mega kultovního WICKER MANa jsem očekával jenom to nejlepší a tady asi začíná celý problém. Výborný úvod ve stylu Daria Argenta mě namlsal, ale zbytek filmu by nestál snad ani za jedno Argentovo bouchnutí klapkou. Největší problém jsem měl s hlavní hrdinkou (fakt nesympatická), která se nechá celý film prosit a přemlouvat, aby potom nakonec dala samotnému vrahovi (WHAT THE FUCK???!!!) a potom i se samotným scénářem, který nutí jednotlivé postavy k hodně zvláštnímu (spíš úchylnému) jednání. Nápad to nebyl špatný a zůstává otázkou, jak by film dopadl v rukou některého z italských Giallo mistrů. Na Robinu Hardym se zřejmě podepsal fakt, že mezi jeho předchozím filmem a tímto uběhlo třináct let. Ale čert to vem!!! Hlavně ať nezmrší THE WICKER TREE!!! ()