Les Quatre Charlots Mousquetaires
Štyria sluhovia a štyria mušketieri
Režie:
André HunebelleScénář:
Jean HalainKamera:
Claude RobinHudba:
Les CharlotsHrají:
Jean-Guy Fechner, Gérard Filippelli, Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Paul Préboist, Daniel Ceccaldi, Catherine Jourdan, Jacques Seiler, Josephine Chaplin (více)Obsahy(1)
Jeden za všechny aneb takhle si to Dumas určitě nepředstavoval! ... Čtyři sluhové a čtyři mušketýři jsou jednou z nejúspěšnějších komedií skupiny Les Charlots. Tentokrát se představí jako alter ego nejslavnější čtyřky světa. Jako sluhové čtyř mušketýrů se starají o to, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachrání život. Děj není třeba popisovat, snad jen zdůraznit, jak originálně je tento příběh vyprávěn. Například scény s kardinálem a jeho úlisným špehem páterem Josephem, který je při získávání informací nepřekonatelně vynalézavý, si asi Alexander Dumas takhle nepředstavoval... Les Charlots vznikla ze slibné hudební skupiny francouzských komediálních herců, která se proslavila především v sedmdesátých letech. Nejpopulárnější však byly jejich humorné písně a originální parodické komedie, které se ve své době staly zejména pro mladé kultovními filmy. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Tenhle film by mohl sloužit jako demonstrační ukázka toho, jak vlastně působí "zub času" v kinematografii. Když jsem to jako dítě viděl při premiéře, řval jsem smíchy od začátku do konce a byl jsem přesvědčen, že tohle je ta nejlegračnější komedie vůbec (a to už jsem měl za sebou hezkou řádku Funésovek, i leccos od Pierra Richarda, nemluvě o klasických němých groteskách, Laurelu a Hardym, i Chaplinovi!) No a teď, po létech, mi nezbývá, než konstatovat, že je to strašlivě křečovité, značně primitivní a vlastně úplně odfláknuté... Hodnocení je tedy průměrem obou dojmů. ()
Kdo by nechtěl kopnout kardinála do prd...ehm do pozadí!:))) Ale upřímně musím přiznat, že po znovushlédnutí doma a s příšerným dabingem, už to není to, co kdysi. Tenkrát také byl film viděný v kině a atmosféra na celé kolo smějícího se sálu se už nyní doma nevrátila...Původně jsem hodnoti 4*, nyní jednu * ubírám... ()
A je to tady! Ve skutečnosti čest královny nechránili čtyři mušketýři (ti seděli v Bastile) ale jejich čtyři sluhové. Počáteční půlhodinka byla pro mě kritická, kdy jsem si říkala, že to nedám, že je to neskutečná blbost. Spolu s děsným dabingem je tuto nudnou pasáž třeba překonat a pak to bude lepší. Kardinálův pobočník, otec Josef, mě odrovnal svými hláškami, když švadlenku Constance nechal v mučírně natáhnout na skřipec v naději, že vyzradí tajemství Buckinghamova úkrytu "doprdeleježišikriste, ježišikriste já jsem řek doprdele!" ___ "doneste kleště na prsty! Pilu né, přeřízneme ji až později" Co mě dostalo pak, byl její úkryt po vysvobození z mučírny, Constance alá Sněhurka :-)) Ani kardinál Richelieu neušel trestu za své hříchy a dostal nakopáno do ... své důstojnosti. Celkově je to taková zřeštěná komedie na motivy známého Dumasova románu, kdy jsou všechny knižní postavy parodovány francouzskými komiky známé z filmu Bažanti. ()
Režisér kultovních Fantomasů si v poslední fázi svého filmového života vyzkoušel kočírovat seskupení Le Charlots, což však dopadlo nevalně. Příliš zdlouhavé a nudné, bez šťávy a šmrncu. Parodie na mušketýry je sice dobrý nápad, ale zpracování pokulhává o jedné berličce. Nutno podotknouti, že i dabing, který ČT vysílala bohužel za moc nestál. ()
Čtyři sluhové a čtyři mušketýři mne pobavili už jako malého kluka, stejně jako další filmy, v nichž hrála komediální skupina Les Charlots alias Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Gérard Filippelli a Jean-Guy Fechner. Nicméně jsem tento snímek viděl jako dítě školního věku a tak jsem si pochopitelně vůbec nic nepamatoval. Proto jsem se rozhodl shlédnout první díl historické komedie s Les Charlots ještě jednou. V tomto snímku se bláznivá čtveřice stala sluhy čtyř mušketýrů, o které se museli postarat, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachránili život. Nebýt sluhů Plancheta (Gerard Rinaldi), Mousquetona (Gerard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jena-Guy Fechner), tak by se mušketýři nemohli proslavit. Svými úskoky zatápěli všem nepřátelům D'Artagmana (Jena Valmont), Athose (Yvan Tanguy), Porthose (Gib Grossac) a Aramise (Georges Mansart). Film byl plný soubojů, honiček, převleků, střídání jednoho za druhého, vtipných dialogů a krásných dívek. Viděl jsem fascinující koňské dostihy, parodické boje s meči, stejně jako s obušky, hráběmi, raky a kováři. Kochal jsem se také neskutečně krásnou Catherine Jordan, která si zahrála královnu Annu Rakouskou a okouzlující byla i Josephine Chaplin jako Constance. Každopádně jsme se opět pobavili skvělými humornými situacemi, které namíchal režisér André Hunebelle podle knihy Alexandra Dumase. Nicméně jsem se nedokázal zbavit pocitu jisté povrchnosti, na rozdíl od jiného filmu s touto čtveřicí a to Velkým bazarem. Ten se mi líbil mnohem více a dokázal přinést i jakési poslání, o němž jsem psal v komentáři u tohoto filmu. Přesto bych snímek Čtyři sluhové a čtyři mušketýři zařadil mezi ty lepší s Les Charlots a proto mu uděluji tři mušketýrské hvězdy ***. ()
Reklama