Učitelka

Karty sú výborne rozdané a prvá polovica je skvelá. Škoda tej doslovnosti a prílišnej čierno/bielosti v polovici druhej. Mauréry pozitívne prekvapila a Hřebejk s Jarchovským pri svoje (ne)forme z minulých rokov vlastne tiež:) Btw, my už takéto "učiteľkovanie" zažívame aj v škôlke, doba nehrá rolu:) 3,5*/5 (02.01.2017)

Jedna učitelská pizda, patřičně hormonálně neustálená a ovulací nezatížená, klade pastičky na žáky, jejich rodiče a přátele školy, načež Hřebejk se o ní jal natočit film. Povrchně instalovaný a jalový. Režisér je sto let veleben za pelešení v Pelíšcích, tudíž by u něj prošlo do kino distribuce i souložení mravence s krticí, ovšem tohle bylo tak specificky opruzené, až by z toho byl (možná) delikátní televizní film pro čétédvojku. V kině bych z toho ejakulátu opravdu slast nezažíval. Ano, bolševická úča je strašně, strašlivě a nejstrašlivěji zlá, až šíří plague a od Plagy má varování. Je vdovou a chotěm nemohl být nikdo jiný než voják z povolání. Kolem soudružky se všichni krčí, nikdo s ní nic nesvede, až z rodičovského davu jednoho dne vystoupí Martin Havelka, který na ni dělá ramena, neb jeho syn zrovna v její třídě neprospívá nejlépe. Celé hašteření, v mnohém nepravděpodobné i nevěrohodné, končí podepsáním petiční stížnosti. Považte vážně míněnou žádost tvůrců a učitelky o jakési "propašování" buchet vzdušnou cestou do Moskvy, kterou by měl obstarat otec šikanované dívky(?). Od té doby jsem se díval na parodii. Film byl nezáživný až běda. V souvislosti s ním si vybavím dvě herecká jména - Zuzana Mauréry coby nenáviděná soudružka a zesnulý Martin Havelka coby otec stavící se radiálně na odpor. V globálu mě film téměř nebavil, nezaujal, nepotřebuji jej ani opětovně vidět. Průměrně natočeno, banálně napsáno Jarchovským, závěr příšerný. 5/10 (11.11.2020)

Dvanáct rozhněvaných rodičů podle Hřebejka a Jarchovského si zaslouží jak odsuzující ohlasy, tak i ty pochvalné. Stoprocentní příklon k vykonstruovanému dobovému příběhu na jednu stranu slouží k rozehrání divácky vděčné totalitní podívané ve smyslu „takhle to doopravdy bylo“, na tu druhou zavání příliš vykalkulovaným útokem na diváckou branku. Co dělá z Učitelky jeden z nejpozoruhodnějších snímků Hřebejkovy filmografie od Musíme si pomáhat, však není přitažlivá retro estetika ani výkon Zuzany Mauréry, ale sebevědomá struktura vyprávění. (15.01.2017)

Musíme si pomáhat za normalizace. A koneckonců to nemusela být jen soudružka učitelka. Mohl to být i soudruh soudce, soudruh příslušník SNB, soudruh major, soudruh náměstek nebo soudruh primář. Ti všichni oportunisticky kolaborovali a využívali komunistický totalitní režim a vlivem neproběhnuvší dekomunizace české i slovenské společnosti svůj oportunismus nepozorovaně přenesli i do režimu nového... Mrazivě popisná sonda do doby ne zas tak dávno minulé... (09.12.2016)

12 rozhněvaných mužů po Slovensku. Hřebejk s Jarchovským stále dokáží přitáhnout mou pozornost natolik že film projel společným večerním programem jako nůž máslem a rozhodně zanechal nosné téma pro následnou diskuzi na téma, jak to tehdy bylo a jak je vlastně dnes. Po zjištění že celý film je ve Slovenštině, která se pro tyto účely hodí daleko lépe. Určitě je pro metodu cukru a biče vhodnější než více monotóní Čeština. Holt pedagogů je málo a tak si stát nemůže moc vybírat kdo zasedne za katedru. 85% (18.04.2017)