Vražedná práva

První série je jedním z nejnapínavějších, nejintenzivnějších, zkrátka celkově nejlepších seriálových zážitků, jaký jsem zažil. Nabízí zajímavou premisou, tajemné, ale sympatické postavy a vtahující vypravěčskou metodu, která umocňuje vaší touhu po rozuzlení. Druhá série na tento koncept dobře navazuje, ale už nepůsobí tak svěže a konzistentně a od poloviny tvůrcům viditelně dochází šťáva a nápady, začínají plácat páté přes deváté a snaží se osudy charakterů až příliš za každou cenu propojovat. Na konci druhé série už jsem byl seriálem přejeden a působil na mě velice vyčerpaným dojmem a přestal jsem ho pak sledovat. Je to ohromná škoda a je evidentní, že původní koncept fungoval plně pouze jako limitovaná série a úspěch měl za následek umělé natahování, které v mých očích seriál zabilo. Geniální první sérii už mi ale nikdo nevezme. (26.03.2018)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)

Co se zpočátku jeví jako svižná variace na doktora Househo v ženském podání a místo v nemocnici se ocitáme před katedrou práv se brzy stane až téměř průměrným právnickým dramatem, ve kterém jsou obhajování i ti, co by si spíš zasloužili celu 2x2 metry. Maska silné hlavní hrdinka se začne odlupovat (a to doslova) a odhalí realitu, že Viola Davis není novým Housem v sukni, ale emočně labilní ženuškou podvádějícího manžela, jehož milenka nejen umře, ale i on sám je zavražděn.... což je nám připomínáno každou epizodu v útržkovitých flashforwardů, ve které se skupinka vybraných studentů snaží zbavit těla a důkazů. Škoda tedy je, že teoretická část, učící „jak si nechat projít vraždu“ je nahrazena více či méně nezáživnou praxí ze soudní síně jen s několika málo studenty – a zbytek třídy má prostě smůlu. Takhle divák musí sledovat partu rozdílných individuí, kteří vám brzy začnou lézt na nervy, co se snaží oslnit svou mentorku, která není tak zastrašující, jak ji v první epizodě všichni líčili (i když bez makeupu a paruky....). Jsem zvědavá, jak se příběh bude odvíjet potom, až dorazí do „přítomnosti“ a bude muset najet na jiný styl vyprávění, což bude už brzy. (15.11.2014)

Nejprve jsem si myslel, že to bude další z řady nezajímavých krimi seriálů, nicméně tady to tvůrci vymysleli opravdu skvěle. Zejména tím mám na mysli práci s časem, kdy se protíná minulost, současnost i budoucnost, všechny dějové linie se perfektně doplňují a každý díl se dovídáme další kousek skládačky, což diváky udržuje neustále napjaté. Herecké obsazení je zvoleno tak, aby si každý našel svou oblíbenou postavu ať už jsou zkažení jak chtějí. Některé díly jsou bohužel pomalejší, ale zase chápu, že v seriálu musí být, aby vysvětlily další podrobnosti, které ještě nevíme. Jediné, co mě občas zaráží, je bezmyšlenkovité jednání těchto geniálních studentů práv. 90% (16.04.2016)

Málokdy se najde americký seriál, který by byl chytrý a měl by zajímavou zápletku, vodil by nás za nos a každý díl končil nějakým cliffhangerem. Když tak pátrám v paměti, naposledy jsem takový seriál viděla, a to Dextera. A to je sakra dávno. Za mě plný počet hvězd. Jediné obrovské mínus je 15 dílů v sérii (zatím shlédnuta jen ta 1.), protože děj je pak hodně nastavován vatou a nebránila bych se minisérii o 8 dílech jako třeba True Detective. I těch pár dílů nahuštěných pouze hlavní zápletkou by splnilo účel. 2. série je bohužel max na 3 hvězdy, neboť se vlastně jen kopíruje zápletka první série, celkem zklamání. Seriál měl zůstat jen u jedné série. (11.02.2016)