Světlo mezi oceány

Strážiť maják kdesi na konci sveta je vysnená práca pre nejedného introverta. Nikdy som nechápala, v čom ale spočíva oná "náročnosť" tej práce (okrem neustáleho súboja s vlastnou psyché v snahe nescvoknúť sa). Vo dvojici sa to ale už ťahá lepšie. Technická poznámka spočíva v tom, že každá rozumná žena by po prvom potrate išla v tehotenstve radšej asi na pevninu. To nič nemení na tom, že tento film je zjavenie, aké sa vyskytne len raz za čas. (21.12.2016)

Reziser Derek Cianfrance /Za borovicovym hajem/ je mlada reziserska nadej do buducnosti. Nejsem zrovna funda Michala Bednara, teda pardon, Fassbendera, ale aj taky obstarozny mentalny invalid ako ja uznava, ze ide fuckt o talentovaneho herca. Mlada Alicia Vikander /Testament Mladi, Muz ze Stryce, odborne Man from U.N.C.L.E./ bola proste skvela, ide o mladu talentovanu herecku, ktoru som si dost oblubil. Taxa tato dvojka dala dohromady, a aby bolo aj cosi na praci, tak On chodi strazit majak. Riesia sa tu take veci ako potomstvo a neplodnost, co je vyborny namet na film. Hereckych vykonov spusta, Bednar /300 - Bitva u Thermpyl, nejake X meny/ je nielen sympatk, ale vie aj hrat, Vikander bola skvela+ krasne exteriery a slusne dialogy. Pre mna zatial najlepsi Cianfrance : 95 % (30.05.2017)

Krásně natočené, skvělí herci, popravdě nic jsem nečekala a bylo to velké překvapení.  Pomalé tempo filmu by mi nevadilo, ale trochu zkrátit by bylo ku prospěchu věci. po pravdě, Příběh jako takový mě dost iritoval a postava Alicie štvala, i když jsem ji částečně chápala. Michael byl ve své mlčenlivosti skvělý. (19.05.2022)

Láska jako řvavé heslo na transparentu v prvomájovém průvodu, otravně všudypřítomná a vševysvětlující, přesto na mě Světlo mezi oceány působilo jako frigidní výpověď o intimních věcech člověka. Jediný světlý okamžik nastává, když se hlavní hrdina zachová jako kretén, na chvíli jsem si totiž připadal jako mezi lidmi. Ale jen na chvíli. Filmový zážitek rovnající se survivalu, dvě hvězdy za výdrž. Mou vlastní. (15.02.2017)

Mám k tomu poněkud ambivalentní vztah. Na jednu stranu je to obdivuhodně pomalu plynoucí, až skutečně máte pocit všech těch uplynulých let (rozhodně to působí mnohem delší než to ve skutečnosti je; ovšem v dobrém slova smyslu), na druhou stranu si to z předlohy bere jen ty stěžejní okamžiky bez omáčky kolem čili to působí jako osnova melodramatických tklivých klišé plných Sofiiných voleb, které být použity v mexické telenovele, tak se jeden umlátí smíchy. O závěru jak z jiného filmu/žánru ani nemluvě. To proč to nakonec funguje tak dobře, je režijní vedení, genius loci bezútěšných lokací (kdo jiný než jejich mistr Arkapaw) a především na tak emocionálně vypjaté melodrama sympaticky utlumené herecké výkony. (26.12.2016)