Válka proti všem

Niekde na pol cesty. Je to škoda. Nie že by bolo ústredné duo nejako sympatické, alebo sa nám nebodaj dostalo pod kožu, ale oproti predchádzajúcim McDonaghovým dielam to postráda určitý svetský nadhľad a trefnejšie hlášky. Postavy začnú byť sympatické až v poslednej pol hodine. Dovtedy je to množstvo skvelých režijných nápadov, ktoré sú ale zle načasované. Čo je obrovská škoda. Takto mi to príde ako zbytočný príklon k drsnej škole pričom si to tú poetiku tradičnej oldschoolovej buddy kovbojky berie naozaj minimálne. Nie každý vie byť Guy Ritchie a už vôbec nie každý vie byť Donner. Každopádne jedno zhliadnutie neublíži. (11.03.2017)

Chvíli se to tváří jako komedie, která by mohla být poměrně drsná a skutečně jsou zde scény, které rozhodně nejsou politicky korektní. A tyhle scény jsou fajn. Pak je zde ale i zbytek příběhu, který už rozhodně není tak povedený. Směřování je poměrně jasné a soustředění na pár dobrých scén nestačí k většímu úspěchu. (09.02.2017)

McDonagh chtěl přivést zpět k životu kriminální thriller s nadsázkou, retro policejní komedii z dob, kdy policajti byli nad zákonem a v cestě za nemilosrdnou spravedlností jim stál jen byrokratický nadřízený, kterého v jeho kanclu znuděně poslali do prdele a on jen uznale pokýval hlavou a pronesl něco ve stylu: "Příště u toho zatčení nepozabíjejte polovinu města, krucinál! Jste ale nejlepší poldové, které jsem kdy měl, takže máte třicáté varování!" . Drsný Harry by zkrátka při čtení scénáře zaplesal, protože to bylo papírově cool a režisér to chtěl natočit fakt epicky, sarkasticky a zároveň drsně. Problém celého tvůrčího procesu nastal v momentě, kdy si zapomněl vzít prášky na svojí schizofrenii. Hlavní protagonisté tedy hráli jak kdyby se objevili v nové Smrtonosné zbrani a ona to byla jen vážně míněna Nabitá zbraň 1. 20 % (21.02.2017)

Proti všem jde hlavně proti sobě a nenabízí tak nekorektní zábavu, jak by se od tvůrčího týmu a námětu dalo čekat. McDonagh rýsuje zajímavý svět plný vulgarit, který na začátku vtáhne, ale bohužel se nedokáže nastolenému trendu plně oddat a místo toho, aby se utrhl pořádně ze řetězu svazuje sám sebe a drží se celkem na uzdě a film tak zůstal na půli cesty k úspěchu. V několika momentech jde o skvělou a nekompromisní zábavu, ale ve zbytku jde pouze o zazděný potenciál, který má slabší humor i detektivní linku. John Michael McDonagh se snaží, ale na svého šikovnějšího a filmařsky vyzrálejšího bratra stále ztrácí. (15.03.2018)

Dost podobný problém jako u The Guard – schizofrenní film, který neví, jestli chce být humornou kriminálkou, drsným thrillerem nebo dramatem a výsledkem je absurdní mišmaš s většinou špatně načasovanými gagy, divně uchopenými postavami (protagonisté jsou prostě kokoti a nemají pro to žádný důvod) a pomalým tempem. Řešení zápletky se v druhé polovině posune úplně jinam, snímek změní tón, Skarsgård už pak vypadá, že vlastně ani moc nechytá, co má sakra hrát, je to prostě chaos. Až je přitom s podivem, jak pěkně je to vlastně natočené, jak dobrou to má akci a že to občas vážně zvládne rozesmát (Peña delivers), ale na první dobrou je jasné, který z McDonaghovic bratrů je lepší scenárista. (06.04.2017)