Reklama

Reklama

Guns N' Roses Live in London 2012

(koncert)
  • Velká Británie Guns N' Roses Live in London 2012

Obsahy(1)

Co všechno už má tato rocková legenda za sebou: bezmála třicet let existence, spoustu hitů, ještě více průšvihů, vynášení do nebes, totální úpadek a také uvedení do rockenrolové síně slávy. Správné hard and heavy curriculum vitae, že?
Koncert Guns N' Roses je z května 2012. Londýnské publikum je u vytržení z velkolepé show a především z hitovek Welcome to the Jungle, Live let Die, You Could Be Mine, Sweet Child O'Mine nebo November Rain. Nějaká píseň chybí? Kdepak. Vše, co jste si přáli od Guns N' Roses slyšet, tam opravdu je! Buď v první, nebo ve druhé části vysílané o týden později.
Kapela šlape neskutečně. Nikdo z muzikantů, kromě zpěváka Axla Rose, nehrál v původní sestavě, ale současní „náhradníci" jsou mimořádní. Kytaristi Richard Fortus, DJ Ashba a Ron „Bumblefoot" Thal dostávají spot světlem zaslouženou pozornost. Když oni udivují svými sóly, Axle Rose se vydýchává. Věk nezastavíš a se zpěvákovou životosprávou..., ale pak se zase vrátí s novou energií a dalším hitem. (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Je skoro až smutné, co se stalo z mého miláčka Axla Rose, který během 4 let ztratil kompletně svojí osobnost.Svůj šmrnc, vzhled, hlas, tělesnou váhu a život.Vždycky ho budu milovat a vždycky budu totálně píchat Slashe do ucha, ale Guni, už nejsou prostě Guni a není to tím, že z původní sestavy kromě Axla nikdo nezbyl, je to tím, co se z Axla stalo.Jeho zpěv místy bolel...hodně.50%. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Že jsou doby, kdy jsem z GnR lezla po zdi, definitivně ty tam, mi došlo při sledování tohoto koncertu. Pro ucho to vlastně žádná zásadní změna není, Axl zpíval i na začátku spíš svou vášní než školeným hlasem a potud palec nahoru, ale dívat se na to dneska dá jen s pár promile a já tolik nepiju. Kapela, která kdysi disponovala jako celek nezměrnou dávkou přitažlivosti, je pryč. Novým muzikantům se nedá upřít, že umí a ctí originální aranže i zvuk, ale celý ten cirkus stojí a padá na jediném původním členu - Axlovi, který z důvodů, jež ze zbytků úcty nemám to srdce vyjmenovávat, působí prostě trapně. Je zvláštní, že tajtrlíkování sedmdesátiletého Mika Džegra mi zdaleka tak hluboko pěst do žaludku nevráží. 3* s ohledem k předešlým zásluhám. ()

Reklama

GASTON73 

všechny recenze uživatele

01. Chinese Democracy 02. Welcome To The Jungle 03. It's So Easy 04. Mr. Brownstone 05. Sorry 06. Rocket Queen 07. Estranged 08. Better 09. 14 Years 10. Live And Let Die 11. This I Love 12. Shackler's Revenge 13. Street Of Dreams 14. You Could Be Mine 15. Sweet Child O' Mine 16. Another Brick In The Wall 17. November Rain 18. Don't Cry 19. Civil War 20. Dead Flowers 21. Knockin' On Heaven's Door 22. Nightrain 23. Paradise City 24. Credits ()

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Já jsem se táááák těšila! A teprve až začali Knockin´on Heaven´s Door to začalo být ono. Naprosto souhlasím s Kleopatrou, hlavně se srovnáním Axla s Mikem Jaggerem. Neřekla bych, že Axl je přímo trapnej, pořád mu to zpívá,( ovšem to popové uoo uoo ve Sweet Child o´Mine mi teda lezlo pěkně na nervy), ale přestože nikdy nebyl můj typ, nějaký ten appeal se mu nedal upřít. A ten je bohužel ten tam...Ta energie, která se v původní sestavě z Appetite for Destruction valila do lidí z těch mladých kluků, i když určitě hráli technicky hůř než teď hrají oni nebo jiní technicky lepší muzikanti, je prostě pryč. A že může vydržet, to dokazují právě Rolling Stones..... ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Jako host se objevil člen z původní sestavy Izzy Stradlin. Izzy s kapelou odehrál především píseň „14 Years“, ale hrál pak i na finální písni „Paradise City“. Šlo o Izzyho první koncert s kapelou od roku 2006. (Turbinen)

Reklama

Reklama