Bratr

Ruský thriller o chladném ruském zabijákovi, který předčí svého staršího bratra. Jeho "kamarádem" je německý bezdomovec, přežívající na petrohradském luterském hřbitově. Marně jsem ve filmu hledal nějakou myšlenku. Napínavé to je, ale pouze na jedno zhlédnutí. Balabanovův Topič se mi zdá lepší, i když ani tam žádné hlubší myšlenky nejsou. (19.12.2015)

,,BUĎ ONI NEBO MY, BRATŘE!“...... /// Danila má po vojně a nemá práci. ,,ZDECHNEŠ V BASE! JAKO TVŮJ NEŠŤASTNEJ FOTR.“ Když je mu jasný, co ho teda čeká, nezbejvá, než se vydat do Leningradu za Vítěnkou. Jsou stejný krve, nahrazoval mu tátu. A na světě nemá nikoho bližšího.... Líbí se mi ponurost Ruskýho světa. Život mladýho Danily není žádnej Discopříběh. Připomíná spíš ten z Mandragory. I díky tý ruský hudbě. A protože nedokážu psát takový ty kydy o tom, že je to nejdůležitější ruský "nemichalkovovský" film 90. let a že režisér i scénárista Balabanov ukázal svůj názor na to, co se koncem 90. let v Rusku děje napíšu jen, že se mi to líbilo pro svoji syrovost a realitu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Rusku každej brácha nemusí mít príma bráchu. 2.) Kvůli Křídlům od Nautilus Pompilus bych i zabil. 3.) Nevím k čemu je dobrá brokovnice s uřízlou hlavní a hřebíky bez hlaviček. 4.) Thx za titule ,,jilekl“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (19.08.2011)

Ikonický dialóg filmu: "Čím si bol na vojne?" Danila (brat): "Pisárom na štábe.". Ikonická kapela filmu: Nautilus Pompilius. Brat zháňa (často márne) jej cd v music shopoch, ide na jej koncert v Piteri, napokon zoženie pirátsku videonahrávku ich koncertu. S obľúbenou skupinou je tesne spätý i jeden z hrdinových obľúbených predmetov - discman. Ten mu raz i zachráni život, pretože po ňom idúca guľka sa roztriešti práve o discman pripnutý za opasok. Ďalšími obľúbenými predmetmi sú zbrane - klasický revolver a v zábere brokovnica. S nekonečnou trpezlivosťou Danila zbrane vylepšuje, vyrába pre ne špeciálne náboje a podobne. Krásy Sankt Peterburgu (ľudovo Pitera) sú ukázané najviac prostredníctvom tržníc, starého luteránskeho cintorína. Sem tam sa mihne i iná pamiatka, napr.bronzový Medený jazdec (pamätník cárovi Petrovi Veľkému) na žulovom podstavci. Mestom prechádza zvláštna prázdna žltá električka (prázdna ako hrdinovia filmu), byty pôsobia zanedbane a ošuntele, všade plno fliaš, ubližovania ženám, ich poddajnosti násiliu, všade samá šlapka alebo bezdomovec. Alebo mafiánsky vydierač a násilník. Ruský štandard. Русский Стандарт. (25.08.2020)

Pokud byste od této ruské kriminálky čekali honičky v autech a šílené přestřelky, asi byste čekali marně. Ono té akce zase tolik není, zato jsou zde ale podrobněji rozebírány vztahy mezi jednotlivými postavami a realita života nižších vrstev. Což mi docela vyhovuje. Co mi však už tolik nevyhovuje je rozvleklé tempo, které film posouvá mezi obtížně zapamatovatelný průměr. (30.12.2015)

Vlastně typický Balabanův film. Ze začátku nicneříkající nuda, pokusy o hlášky moc nevychází a dost dlouho trvá, než se pořádně začne něco dít. Pak ale začíná vycházet najevo, že film dokáže sdělit zřejmě všechno, co chtěl. Od Bratra jsem čekal trochu něco jiného - něco ve stylu ,,já na bráchu, brácha na mě"... Tohle je jiné. Jednoduchý příběh totiž není ani tak o vztahu dvou bratrů, jako spíš o Danilovi samém, o drsném petrohradském podsvětí, o hodnotách... V hlavní roli ani ne herci, ale ponuré ruské prostředí, podivná hudba a povedená scéna s brokovnicí. Určitě to šlo zpracovat lépe, ale ve výsledku převládla spokojenost. (10.03.2014)