Báječná Angelika

Báječná Angelika se nese ve stejném duchu a kvalitě jako předchozí díl. Bohužel jen hrabě de Peyrac v podání Roberta Hosseina chybí. Nijak to však nemění můj názor, že Angelika patří mezi TOP francouzské kinematografie. Napětí, krása a vášeň se prolíná snad každým záběrem. A mimochodem kulisy jsou skvělé. (22.12.2020)

Tady si začíná filmová Angelika naplno žít svým vlastním životem (dosti odlišným od předlohy, která události líčí poněkud realističtěji). Celý film je až pohádkově ideální. Angelika žije mezi největší lůzou v Paříži a mě zaráží, že Dvůr zázraků ve filmu působí jako nádherná lokalita, kam bych si zajela na výlet (což je samozřejmě trošku přehnané, ale přece jen). Vynecháno je spoustu důležitých věcí, ale to bych možná i pochopila... jenže začíná období "zbytečných smrtí" hlavních postav. Ve filmu dosti idealizovaný Nicolas (o kterého bych si v knize neopřela ani kolo) je zabit a tím zničeno jedno zajímavé setkání ve Středomoří. Také mě dostává Angeličin vztah s Filipem, který je zde vykreslen tak nějak romanticky. Ano, Filip je zde v podstatě celkem hodný chlapík (což je asi největší hloupost v celém filmu a to ani nemluvím o tom, že knižní Filip vypadá naprosto jinak). Jediné dvě věci, co na tomhle filmu obdivuji, jsou nádherná hudba Michela Magne a skvělý herecký výkon Jeana Rocheforta (který za 1. hraje mou nejoblíbenější postavu z Angeliky a za 2. pozvedává film o dost výš). Doporučuji si přečíst knihu a určitě se mrknout na stránku, která je v tuto chvíli něco jako mým druhým domovem (www.angelique.cz)... (17.11.2007)

Často slýchám (čtu), že druhý díl Angeliky polevuje v kvalitě. Podle mě je to nesmysl už jenom proto, že první dva díly se točily současně a vesměs i s identickým hereckým obsazením. Nově se nám tu objevuje slavný J. L. Trintignant, zde ovšem herecky o ničem a navíc se směšnou vlasovou aplikací na hlavě. Novou figurkou je i hostinský Bourjus (Noël Roquevert) s nezaměnitelným dabingem Františka Filipovského. Rodem rakouská hvězda Robert Hoffmann v roli hraběte de Vardes se tu objevuje jenom zřídka, o to víc se o něm mluví. K tomu opět výborná hudba Michela Magne. I když, ten se tehdy rozhodl ke stachanovovskému výkonu skládat pro deset filmů ročně, takže těžko říct, jestli tohle je jeho majstrštyk. (18.02.2012)

No, to už je horší. Po relativně stravitelné jedničce, kde pro samou roztomilost ti hezcí lidé místy zapomínali hrát, ale motivaci postav přesto šlo uvěřit, scénář měl celkem hlavu a patu a s přimhouřeným okem se na to dalo koukat jako na stylizovanou sociálně laděnou dobovku, přechází dvojka mnohem víc na troškovsky lidově-zábavnou notu všelijakých těch směšně se ksichtících neohrabaných hrabátek, policajtů, hostinských a trpajzlíků, atraktivních prostředí čokoládových salónů a šílených dějových zvratů – nahoru, dolů, nahoru, dolů, jen aby se toho co nejvíc stalo, chlapi kolem kapou jako mouchy, jen aby mohli nastoupit další, a z hlavní postavy se rychle stává ta těžko přijatelná amorální zrůdička, jako kterou ji mám odjakživa zařazenou. Dost špatně se mi v tom hledá něco, čeho bych se chytil, ale něco tam přece jen je – asi ta dobová atmosféra, trocha napětí a tu a tam trocha hodně přeslazeného, ale přece jen poetična. Jsem vážně zvědav, jestli se tím medovým královstvím prokoušu až k Sultánovi. (17.10.2011)

U první Angeliky jsem vyjádřila naději, že snad další díl bude lepší než ten předchozí. Chyba lávky. Tohle pokračování je sice jiné než původní film, to ale neznamená, že je lepší. Jestli byla hlavní hrdinka minule aspoň trochu sympatická, tady už je to jenom ctižádostivá kráva, která leze dobrovolně do situací, jež očividně zavánějí průšvihem a ještě se tomu pak chudinka diví. Tu svoji věrnost, kterou trochu ukvapeně Joffreymu slíbila, navíc demonstruje velmi svérázným způsobem. Množství chlapů, kteří se v její posteli vystřídali a které dozajista všechny upřímně milovala, je obdivuhodné. Naštěstí ale všichni tragicky zemřou, takže konečnému štěstí Angeliky a hraběte de Peyrac jistě nebude stát nic v cestě. Ale dodržím, co jsem slíbila. Jean Rochefort je stále naživu, hudba stále hraje, jdu do toho i příště (28.07.2008)