Duch maršála Tita

Popravde som z tohto filmu mierne v rozpakoch. Miestami neuveriteľne vulgárne, miestami iritujúce, miestami neodškriepiteľne vtipné, trochu krutým sposobom. Bola to tak trošku aj óda na ľudskú hlúposť, na to k akym bizardnostiam sa ľudia nechajú strhnúť vedení "stádovým pudom" a akú cenu má niekedy ich "presvedčenie". (14.09.2008)

Patrně nejlepší komedie vyrovnávající se s fenoménem postkomunismu, jaká dosud byla natočena. Na rozdíl od mnohem známějšího Good bye, Lenin, není založena na jediném dobrém nápadu, ale na celé řadě absurdních, dobře vypointovaných situací a hlášek. Je zaplněna množstvím bizarních postav a postaviček ztvárněných u nás pochopitelně neokoukanými a přitom velmi dobrými herci. Důležitou roli hraje ve snímku hudba se svižnými, typicky balkánskými melodiemi. Humor nemá ten neškodný, přívětivý hřebejkovský rozměr, je mnohem sarkastičtější a jedovatější: "A co hotel, starosto? Ten jsem si privatizoval. A co muzeum? To jsem si taky privatizoval. Přece tu nebude jen tak chátrat. Kupoval jsem levně - to víš, nemám peněz nazbyt." Komedie Vinka Bresana se dá charakterizovat sloganem TO NEJLEPŠÍ Z KAPITALISMU A KOMUNISMU - navíc v sympatickém a originálním balení. Ve druhé polovině filmu sice smršť vtípků a hlášek polevuje, ale stále to stačí na 5 hvězdiček. Celkový dojem 90%. (30.12.2007)

Minulosti Jugoslávie rozumim jako kůň kafi, a asi i proto tenhle film není tak úplně pro mě. Zjevení Titova ducha bylo hezky vymyšlený, hereckejm výkonům se nedalo nic vytknout, ale já se prostě odmítám smířit s tim, že by lidi takhle zblbli. Navíc to na mě bylo asi až moc soudruhovský, což nakonec hodnocení srazilo. Starší ročníky nebo lidi co se v tom vyznaj se asi pobavěj víc než já. Pro mě je to průměrná komedie, kterou mi z hlavy brzo vytlačí něco jinýho. (05.09.2010)

"Druže Tito, mi ti se kuneme ...". Svěží a laskavá chorvatská komedie mladého režiséra Vinka Brešana, malinko podobná českým Pelíškům či Pupendu, ale mnohem LEPŠÍ. Neodehrává se v období komunismu, ale vtipně evokuje možnost jeho návratu. Je zajímavé porovnat, jak se čeští a chorvatští mladí filmaři vyrovnávají s komunistickou minulostí. Pro české turisty, tradičně vyhledávající chorvatské pobřeží a krásné ostrůvky je tohle "must see" film :-) . ČT2 jej občas uvádí :-). (12.07.2005)

Ještě v roce 1998, osmnáct let po jeho smrti, obchází Chorvatskem až příliš živý duch maršála Tita. Podobně jako v Brešanově filmu Jak začala válka na mém ostrově je i Duch maršála Tita absurdní komedií o izolovaném ostrově, na kterém se skupinka lidí rozhodla za žádnou cenu nevzdat se svých zažitých, ale také přežitých hodnot. (25.05.2008)