WOOD JOB！（ウッジョブ） 神去なあなあ日常
Režie:
Šinobu JagučiScénář:
Šinobu JagučiKamera:
Akiko AšizawaHudba:
Takudži NomuraHrají:
Šóta Sometani, Masami Nagasawa, Hideaki Itó, Naomi Nišida, Ken Micuiši, Akira Emoto, Nana Seino, Júki Furukawa, Jódži Tanaka, Marin, Masaši Arifuku, Júka (více)Obsahy(1)
Hirano Júki neudělal přijímací zkoušky na vysokou školu, jenomže všichni jeho kamarádi ano, dokonce i přítelkyně, která se s ním hned na to rozejde. Je v bezradné situaci, nechce další rok šprtat na zkoušky, a tak se rozhodne, že si udělá nějaký kurz. Přihlásí se tedy na lesnictví a to jenom kvůli tomu, že na propagačním letáku měli pěknou slečnu. Jenomže práce v lese je úplně o něčem jiném než honit sukně... Může v takovém prostředí Júki přežít? (Zíza)
(více)Videa (3)
Recenze (42)
Podobně jako nás režisér (a scénárista) Jaguči Šinobu dokázal ve filmu Happy Flight zavést do světa letectví a složité práce na letišti, tady nám pro změnu otvírá svět japonského lesnictví, a to velmi příjemným, poutavým a dokonce zábavným způsobem. Film mě oslovil a dojal hned z několika důvodů - nejenom, že je zde snaha o ryzí ukázku tohoto povolání se všemi jeho strastmi a těžkostmi, ale zároveň se celým filmem nese úcta k těmto druhům profesí, které mnozí lidé téměř neberou na vědomí, ale přece jsou pro nás důležité. A co víc, film Wood Job je zároveň náhledem do života v japonských vesnicích, kde stále vládne japonský folklór a tradiční zvyky, které jsou obyvatelům velkoměsta v dnešní době již naprosto vzdálené. Jagučiho cit pro atmosféru, lidskost a humor je ohromný. Z mého pohledu jde o dokonalé filmové dílo, na které se ráda v budoucnu podívám znovu. ~(4,7★)~ ()
Moj prvy film od Sinobu Jaguciho a hned kvalitna podivana. Hirano Juki namiesto VS siel do lesa pracovat s drevom a motat sa okolo tazby dreva. Nasledne sa vacsina pribehu toci okolo tazby dreva. Dalsi dokaz, preco sa vyhybam cinsko - hongkongskej kinematografii, ale toto je jeden z filmov, preco mylujem japonske filmy. Sinobu Jaguci sa u mna predviedol, to jo : 77 % ()
Příjemné nahlédnutí na bohatou kulturu a poetiku lesnictví, která se bohužel mísila s otravným a afektovaným projevem návštěvníka z velkoměsta. Mé dojmy jsou tedy krajně rozporuplné. Sledovat dvě hodiny nesympatického, neschopného a hlučného čuráka v nádherných lesích - to nebylo nic pro moje filmově rozmlsané oči a uši. Tohle byl afektovaný extrém i na poměry japonských filmů. Na poměry japonských filmů, byl tento snímek i přespříliš jednoduchý. Každopádně hezké záběry k vidění jsou, moc rád jsem se pokochal doposud mi neznámými tradicemi a na lesy se hezky kouká, když zrovna není poblíž ten otravný čurák. Tato kombinace mi opravdu krajně nesedla. ()
Velmi příjemný a milý snímek plný úsměvných scén, který ve mně na okamžik probudil touhu přidat se k Júkimu a žít v zapadlé horské vesničce, kde to voní dřevem a život plyne poklidným tempem. Dokonale jsem se odreagovala a pobavila. Musím se přiznat, že ačkoli je Šinobu Jaguči jedním z mých oblíbených režisérů, od tohoto filmu jsem toho moc nečekala, a o to víc jsem si ho užila. Už teď se těším na jeho další. ()
Standardní komediální snímek, který je překvapivý snad jen svou téměř až západní strukturou a enviromentálním nádechem. Hirano je prototypem prostého chlapce, který se vydává na cestu za poznáním, při které se mu podaří získat sympatie lidí, kteří jej zpočátku jasně odmítali. Hiranův vývoj bohužel splňuje veškerá očekávání a i vzhledem ke stopáži k němu dochází spíše skokově než po zvolna. Zcela konvenčně je podaný i protiklad města vs. vzdáleného venkova. Město je uspěchané a emočně vyprahlé, venkov je mnohem více o mezilidských vtazích a klidném soužití s přírodou. Největší síla snímku tedy netkví v samotném příběhu, ale zejména ve výborně sepsaných /i když zcela konvenčních/ a zahraných postavách. Právě díky nim Wood Job nepůsobí jako výkřik do prázdna, ale jako opravdové dobrodružství se silným závěrem. ()
Reklama