Kukačka

Rokožkinovo oblíbené téma možností komunikace napříč jazykovými bariérami, zasazené do scenérie až lyricky nádherné severské přírody a historických kulis druhé světové války. Zprvu nesouvislý a náhodně vznikající trojúhelník Fina, Rusa a mladé Laponky postupně dostává jasné kontury a spěje osudově ke svému rozbití, vnější kauzální řetězec doléhá i na hrdiny tohoto filmu... Lidé tu mluví, aniž by si slovo rozuměli, a přesto se svým způsobem domluví, pro diváka pak vzniká možnost pousmát se nad absurditami monologů odlišných komunikačních vzorců složených do paradoxně fungujících dialogů, převládá intuitivní potřeba dorozumět se a živočišné propojení na základě nejprimitivnějších lidských potřeb (jídlo, sex, nepřátelství, náklonost...) Hlavní hrdina Veiko (dvorní Rogožkinův herec přesvědčivě lidský Ville Haapasalo) zastižen svým Prométheovským osudem bojuje s ,,nepřízní bohů" a pokouší se vyhnout své predestinaci - leč marně, válka a s ní i v těchto ,,božích" místech úzce propojená smrt si ho v závěru filmu přes jeho veškerou snahu nachází... (jeho smrt zapříčiní opět selhání komunikace) Podobný osud sdílí i druhý mužský hrdina - ruský voják Ivan, který je za ,,zradu" v rámci politických čistek uvnitř Rudé armády odsouzen na smrt a jelikož smrt sám přináší (jeho rukou umírá Veiko), nemůže spočinout čistý... Oba dva muži jsou jako ,,kukaččí" vejce zaneseni do hnízda mladé Laponky, která se i přes omezené zdroje svých zásob obou ujímá, Ivanovi zachrání život a s Veikem se pak citově a sexuálně sblíží, udržujíc si však od obou zdravý, životem v pustině poučený odstup. Navíc velmi silný a efektní závěr, kdy mladá Laponka svými šamanskými ústy v intencích svého narativního světa volá umírající Veikovu duši zpět do světa živých a ona její volání zaslechne... Silný a hluboký film, zobrazující střetnutí tří tak odlišných světů. Takhle se i dnes civilizačně a obsahově míjíme s jinými a hlavně vzdálenými kulturami... (30.01.2007)

Moc dobrá práce ruského režiséra Alexandra Rogožkina. Nenucený a neuspěchaný snímek z prostředí rusko-finské války, ve kterém Rogožkin mistrně využívá zapeklité situace, kdy si tři lidé vůbec nerozumí, a dokáže z jejich vzájemného nepochopení vytěžit jak vtipné, tak i dramatické momenty. Navíc je až překvapující, že zrovna Rusové dokázali natočit takto jasně vypovídající protiválečný film. Jenom trochu škoda toho konce, dovedl jsem si představit lepší zakončení. (24.08.2014)

Zcela prostým a obyčejným způsobem odvyprávěný příběh vezme za srdce a pronikne do mysli, je totiž tak hluboce lidský, že to vtěsnat do slov nelze. Tři cizinci, a to ve všech ohledech, propojí své osudy, aniž by si mezi sebou vyměnili, či dokázali vyměnit, jeden jediný rozumný dialog. A ač to vyznívá místy komicky, ta jazyková bariéra a četná nedorozumění, vše podstatné pro život se odehrává beze slov. V jednoduchosti je krása a v tomto případě i síla. Velmi kladně hodnotím srozumitelné poselství filmu, překrásnou a nedotčenou přírodu, úžasnou atmosféru a v neposlední řadě herecké výkony. Skvělé, prostě skvělé, působivé a podmanivé. (11.11.2014)

No, když tak nad tím přemýšlím, z velkým odstupem času, tak vlastně mě film hodně bavil a dost mě chytnul. Perfektní atmosféra, překrásné záběry hor a okolí, ale hlavně úchvatná krajina pro samotáře jak dělaná. Příběh je dostatečně silný a zajímavý. Konfrontace třech odlišných lidí mluvící třemi odlišnými jazyky je více než povedená a určitě osloví širší spektrum diváků, než Rogozhkinovy Svérázy. Největší devizou a pozitivem KUKUSHKY je ale černý humor, kterým doslova překypuje a který mě opravdu velmi vyhovoval. Film se mi moc líbil a i když mi někdy přišel až moc pohádkový velice mě zaujal a hodnotím ho velmi vysoko. (04.02.2005)

Jeden s alpským kvítkem na rameni, druhý s rudou hvězdou. Laponská chovatelka sobů, co neměla muže už 4 roky. Teď děkuje bohům, že jí poslali dva najednou. Všichni v jedné chatrči v liduprázdné pustině. Co na tom, že si nerozumějí ani slovo, že pro jednoho bitva skončila, druhý chce zabíjet dál. Vždyť válka je pro velké děti, dospělí dělají úplně jiné věci :-). Krásný a moudrý film. (28.06.2012)