Moje noc u Maud
Ma nuit chez Maud
My Night at Maud's
My Night with Maud
Režie:
Eric RohmerScénář:
Eric RohmerKamera:
Néstor AlmendrosHrají:
Jean-Louis Trintignant, Françoise Fabian, Marie-Christine Barrault, Antoine Vitez, Marie-Claude RauzierObsahy(1)
Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (41)
Absolútna špička medzi filmami založenými na konverzáciach medzi postavami. Lepšie sa to snáď už ani nedá. Konverzácie tu neslužia iba ako naratívny nástroj, ale sú geniálne začlenené do celkovej štruktúry filmu. Pojednávajú o komplexných témach, ktoré film v priebehu celej svojej dĺžky reflektuje svojou štruktúrou, postavami a dejom. Napriek hĺbke rozoberaných tém však nepôsobia konverzácie ako pseudofilozofovanie - majú ľudský nádych, narozdiel napr. od Godardových filmov, kde sú postavy často len nástroje pre režiséra, pôsobiace ako ústa ktorými sú vyslovované Godardove myšlienky (to nie je výtka, ale konštatovanie). Postavy sú tu vykreslené ako reálni ľudia, aj napriek tomu, že mnohé témy o ktorých vedú dialógy by mohli na papieri pôsobiť príliš akademicky. Čiastočne je to brilantnými hereckými výkonmi, a čiastočne Rohmerovým umom v konštrukcii scenára a dialógov. Film tak poskytuje značnú myšlienkovú hĺbku, no je podaný s ľahkosťou, ktorá spôsobuje, že si ho dokáže užiť aj úplný idiot. ()
Spoilery: Po částečném prospání prvních 15 minut (mše v kostele a rozhovor dvou přátel o Pascalovi a matematice byly pro mě v podstatě nestravitelné) a mému ambivalentnímu vztahu k francouzské nové vlně, se mi film vlastně docela líbil. Když přestanete poslouchat ty řeči o matematice, filosofii a náboženství, objeví se před vámi roztomilá moralitka. I přestože se dva lidi k sobě přitahují jako magnety, v cestě jim stojí "pouze" rozdílný pohled na život a jejich cesty se nakonec rozejdou. Jako ze života. (FNŘ 2010) ()
Rohmerův čtvrtý příspěvek do cyklu Šesti morálních povídek je hodně osobní – zaměřuje se na analyzování pocitů v celé své šíři. Do hlavní role režisér obsadil známého Jeana Lousie Trintignanta, muže, ocitajícího se mezi dvěma ženami. Každá je naprosto jiná, ale jsou to právě ony, kdo drží emocionální pouto příběhu. Trojúhelník postav je proložen i trojúhelníkem základních témat – křesťanství, filosofie, vztahy. Časté „intelektuální“ rozmluvy by mohly začít nudit, ale v tomto případě tomu tak není. Hrdina balancuje mezi přesvědčením (i pocity), své chování se snaží ospravedlnit. Se ženami vzájemně analyzuje niterné prožívání, názory, vše prostřednictvím dialogů. Volba, tak dlouho odkládaná, není volbou mezi dobrem a zlem, jedná se o rozhodnutí mezi dvěma zcela odlišnými osobami. Stručně a jasně: krásný film o lásce podaný zcela jinou metodou. ()
Ako som mohol čakať niečo iné. ČB francúzsky snímok zo 60. rokov a v hlavnej úlohe Jean-Louis Trintignant. Takže konverzačka jak bejk, kde sa riešia všakové existenčné kecy od politiky až po vieru a vzťahové problémy. Toto odporučiť naozaj iba intelektuálom, ktorým výraz zábava pripomína 2 hodiny sedieť na kávičke a tlachať nezmysli. ()
S mistrovskou důkladností a "laskavým" ironickým podtónem tu Rohmer vykresluje nesmyslnost lidského počínání v každodenním soužití. Režisér, jenž často pracoval třeba i s ochotníky, tu doslova nastartoval kariéru Marie-Christine Barrault, hlavního hrdinu si ale netypicky vybral z řad ozkoušeného materiálu. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (5)
- Měl být filmem, který Rohmera proslaví. Netypicky do hlavní role obsadil slavného herce, který měl napomoct finančnímu úspěchu filmu, ale právě díky nedostatku času J.L. Trintignanta musel Rohmer natáčení o rok odložit a natočit film Sběratelka, který na festivalu v Cannes režiséra proslavil. (Hwaelos)
- Protiklad mezi katolickým inženýrem a svobodnou ženou vede k výměně názorů na náboženství (včetně slavné Pascalovy sázky) a lásku. Tyto dialogy o Pascalovi, které vede Jean-Louis (Jean-Louis Trintignant) se svou komunistickou spolužačkou ze střední školy a Maud (Françoise Fabian), jsou přímo inspirovány pořadem L'Entretien sur Pascal s filozofem Bricem Parainem a dominikánským knězem Dominiquem Dubarlem, který Eric Rohmer natočil v roce 1965 pro televizi. (classic)
- François Truffaut doporučil Françoise Fabian (Maud) spolupráci s Éricem Rohmerem, přestože jí bez vysvětlení předal scénář k filmu a okamžitě odešel. Fabian dala na Truffaudovu radu a roli přijala. V té době se začala s režisérem často scházet na obědy u Lippa: „S Rohmerem jsme si povídali o nejrůznějších tématech. O životě, smrti, lásce, touze, věrnosti, náboženství... ale nikdy o filmu! Myslím, že jsem se mu líbila (rozesmála jsem ho, trochu jsem ho provokovala) a chtěl mě lépe poznat... A tak jsem se mu líbila. Takže natáčení filmu bylo jako pokračování našeho rozhovoru,“ uvedla Françoise. (classic)
Reklama