Zavěste červené lucerny

Píčovina jako vrata. Takhle nudný, debilní a dementní film v jednom jsem dlouho neviděl. Těch 86 % se sem vykouzlilo jak? Děj je naprostá zhovadilost, která se nikam neposouvá a táhne se svým hnusně pomalým tempem jako sraní. Soupeření 4 z vnějšku hnusných konkubín a z vnitřku ještě hnusnějších za asistence domovníka a jedné služky. Na ostatní postavy se z vysoka kašle a jsou vidět pouze omylem. Nutno dodat, že úplně záměrně. Koho by něco takového zajímalo? Tím spíše pokud má to něco 2 hodiny. Zrovínka si nevybavuji 2 hodiny, které by v mém životě byly tolik promrhané. Totální odpad! (15.07.2013)

Zcela v souladu s výrokem jistého amerického fyzika Stevena Weinberga: „Čím více se zdá vesmír srozumitelným, tím víc se také zdá být bezúčelným" tvrdím, že čím více je kterýkoliv film jasným pro diváka, tím více pozbývá smyslu. A tady to platí dvojnásob. Veškerá délka filmu neslouží k sestrojení a rozuzlené zápletky, ale k ukázání času jako zdroje plynutí, slučujícího čas filmové a životní dvojznačnosti. ____ Číňané mají obecně jistý problém s genderem, na druhou stranu přistupují k ženě jako k tématu velkoryse a spravedlivě z obou stran – jak kritikou údělu konkubín, tak přiznáním, že vztahy mezi ženami jsou zrádné a postrádají ono chlapácké „co jsme si, to jsme si“. Velice zajímavě vyjadřuje tohle pnutí nesoulad asymetrie vztahu mezi postavami a symetrie prostoru, protože při řadě záběrů stojí kamera přesně v ose a obraz lze v půli čistě přeložit (viz galerie). Tomu odpovídá napětí mezi figurativním uměním zaběrování a abstraktním uměním psychologie. V tomhle filmu, jinými slovy, je vše povrchové jakoby nepodstatné, jenže i zevnitř zmítá postavami bol a prázdnota, tudíž to jediné podstatné zůstává přece jen venku, nikoliv však ve fyziognomickém smyslu na člověku, protože figura a tvář je jen maskou, ale v přírodě. Člověk jako takový je zbytečný. (08.12.2008)

Upřímně? Čekala jsem jiný konec. Což vám asi moc neřekne a to je dobře. Já toho o asijských tradicích moc nevím, takže nemohu soudit, jaká pravidla tam mohou fungovat, ale věřím, že něco takového se může dít a nebylo by to vůbec překvapivé. Je s podivem, jak se vyvíjí hlavní hrdinka, v tomhle bodě tvůrci trochu překvapí. Zároveň příběh odehrávající se prakticky v jednom domě, s málo herci a bez okázalé výpravy budí tak realistický a vážný dojem, že se o díle nedá říci nic jiného, než že je povedené. Jedna z dalších šikmejch lahůdek. (19.01.2013)

3* podle zdejšího hodnocení to byla sázka na jistotu, která u mě tentokrát nevyšla. Nevím, zda za to může, že asijskou kinematografii můžu jen výjimečně a nebo atmosféra nebyla pro mě dostatečně přitažlivá a tak jsem si asi nejvíc užíval jeho výtvarnou stránku. Příběh byl sice dobře vystavěný, ale pro mě byl předvídatelný, protože jinak to ani nejde, když jsou podstatné svobody omezeny hluboce zakořeněnými tradicemi a tím smysluplný vývoj pro lidskou osobnost je silně potlačen. A není divu, že se ozvou skrývané povahové rysy jednotlivých žen bojující o moc. Zajímavý film, ale nemám důvod ho doporučovat, či se k němu vracet. Proto jen tři hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (27.09.2020)

Taková exkurze do uzavřeného světa jednoho boháčského domu v Číně. Nejsem schopen určit dobu ve které se to odehrává, ale stopro je to ještě před nástupem komoušů, Dům je svázán přísnými pravidly a všemu vládne pán, ale je to v podstatě kašpar, kterej nic neví a ženy ho vychtralými intrikami naprosto ovládají. Ten chlap tam za celej film není ani jednou detailně zabrán a většinou je buď úplně mimo záběr, nebo za závěsem, nebo zezadu, nebo alespoň z dálky. Mladičká Gong Li jako hlavní hrdinka taky není žádné kvítko a třeba na služku je pěkně hnusná. Nejvíc mě bavil asi prostředek a všechny ty intriky, každopádně jsem čekal silnější konec. Přesto se jedná o výborný film, ale kvalit dokonalého Žít nedosahuje. (18.09.2011)