Vyvěste červené lampiony
Da hong deng long gao gao gua
Raise the Red Lantern
Obsahy(1)
Snímek líčí příběh devatenáctileté dívky Sung-Lien, která musí podle své macechy opustit životní perspektivu spojenou se vzděláním a stát se čtvrtou konkubínou bohatého muže. Někdejší plány a obzory mladé ženy se zúží na domácnost manželova domu, jehož chod má svá přesná, striktně vyžadovaná pravidla. Popis rodinných zvyků, poměrů uvnitř neprodyšně uzavřeného mikrosvěta a krutého nerovnoprávného zacházení se ženami tvoří pozadí tragického osudu individuality, která se ocitá v drtící mašinérii samoúčelných společenských pravidel a tradic. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Nie celkom typický film z orientálnej Ázie, ktorý ale typicky opäť potvrdzuje, že ženy vedia byť krutešie ako muži. Uzavretý svet konkubín, pardón manželiek, ktoré vábia svojho spoločného manžela - každá do svojej postele, sťaby sliepky, ktoré chcú každý deň zniesť (zlaté) vajcia. Uzavretý svet má však svojské pravidlá, po prameňoch ktorých nie je vždy dobré pátrať. Škoda záveru, ktorý mi logicky nesadol - pohľad na mrtvolu predsa nemôže takto pošarapatiť z dušebnou stránkou a uviesť ju do chorého stavu. ()
Jedno z vrcholných děl Zhanga Yimoua, s bezchybnou a dokonalou Li Gong. Tímhle dílem si mě mistr Zhang přesvědčil, že je to opravdová legenda nejen čínské, ale světové kinematografie. A to měl ještě alespoň vizuálně hodně co řici v dalších jeho skvělých filmech. Tohle je ale dokonalost sama, smekám. 100% ()
Výborné komorní drama bohužel povážlivě znehodnocuje rozuzlení v podobě individuální vzpoury a úniku do melancholie. Je to stejně násilné jako představa sedlákovy dcery, která přišla o rozum kvůli zabíjačce. --- Tenhle film zřejmě vznikl především pro (oskarový) export, a odtud onen import individualismu. Nejvyšší ctností podle konfuciánské etiky je synovská poslušnost. Od ní je odvozen ideál poslušnosti v celé čínské společnosti, důsledně hierarchické. Každý má pevně určené místo a pravidla přicházejí vždy shora. Jedna polygynní rodina je tak svého druhu modelem celé Číny, a právě tak to Konfucius myslel. --- Co na tom změnili komunisté? Mladý Mao napsal esej, ve které se kriticky postavil proti tradičnímu zacházení se ženami. Později, když už byl císařem, "koupal si ptáka v kundách" (jeho autentický výrok) po libosti. Zástupy pionýrek se cítily poctěny když směly obsloužit předsedu Maa, nezřídka i kolektivně (měl obrovskou postel). --- Modernita dorazila i do Číny a leccos se jistě mění. Ale kulturního dědictví se jen tak nesplejete, ostatně Číňané k tomu ani nejeví příliš chuti. Striktně hierarchické uspořádání společnosti stále drží a je pokládáno za předpoklad společenské harmonie. Je zbytečné si dělat naděje/obavy, že by se nám Čína v nejbližších sto letech významněji přiblížila. ()
musim povedat, ze tento film vo mne vyvolaval asi take pocity, ako ma samotna hrdinka. to jest zo zaciatku zvedavost, ktora neskor prechadza do obrovskej znudenosti a sklamania z vecne sa opakujuceho kolobehu zivota. mam rad zhangovu tvorbu, ale v porovnani s inymi kuskami z jeho filmografie, ktore som mal moznost zatial vidiet je prave tento tym najslabsim. 60% ()
3* podle zdejšího hodnocení to byla sázka na jistotu, která u mě tentokrát nevyšla. Nevím, zda za to může, že asijskou kinematografii můžu jen výjimečně a nebo atmosféra nebyla pro mě dostatečně přitažlivá a tak jsem si asi nejvíc užíval jeho výtvarnou stránku. Příběh byl sice dobře vystavěný, ale pro mě byl předvídatelný, protože jinak to ani nejde, když jsou podstatné svobody omezeny hluboce zakořeněnými tradicemi a tím smysluplný vývoj pro lidskou osobnost je silně potlačen. A není divu, že se ozvou skrývané povahové rysy jednotlivých žen bojující o moc. Zajímavý film, ale nemám důvod ho doporučovat, či se k němu vracet. Proto jen tři hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Galerie (62)
Zajímavosti (1)
- Krátce po natočení byl film v Číně zakázán. (Terva)
Reklama