Idioti

Nikdy nezapomenu na večer, kdy jsem poprvé viděla Rodinnou oslavu, první Dogma-film a na dojmy, které ve mně zanechal. Kdysi mne filmy podle manifestu Dogma fakt hodně bavily, přivedly mne k současnému dánskému kinu...a některé můžu stále, ale toto je s ostupem let jen otrava určená pro podobně znuděné. Těch několik čistých momentů nijak nepřehluší, že Idioti jsou kalkul non plus ultra, který navíc tato pravidla porušuje. 50% (23.01.2010)

"Poďme šokovať, nejak to dopadne..." A dopadlo to tak, že artovo založení nadšenci spokojne chrochtajú. Ja nie som artovovo založený nadšenec. Možno som zámeru celkom nepochopil, ale ako to bolo príšerne natočené pochybujem, že mohlo byť naschváľ (pol filmu na mňa zhora pozerá mikrofón, čas od času sa v zábere ukážu aj pracujúci kameramani, najchaotickejší strih aký som kedy videl atď ...). Nepochybujem, že si to to celé natáčanie Trier musel užívať a svojim spôsobom je mi táto recesia aj sympatická, ale vkusom sa mi nepribližuje ani na kilometre. A celkom ma prekvapuje, že tunajšie hodnotenia sú v rozmedzí "Geniálne! - poslabší Trierov kus". Lebo ten film si priam žiada o to niekoho nasrať! Larsi, tu máš aspoň mňa... (03.05.2015)

Zajímavý syrový film o idiotech v každém z nás. Roztřesená kamera, neherci, titulky načmárané křídou na zemi, primitivní hudební motiv, občas je vidět mikrofon nebo někdo ze štábu... a přitom to obohatí víc než kdejaký vypiplaný megafilm. Popravdě, nedivím se lidem, co hodnotí nízko, protože Idioty asi ne každý stráví, ale mě to zaujalo. Minimálně svojí originalitou, protože něco takového nikdo nenatočil předtím a nenatočí potom. (10.12.2009)

Jednou jsem takhle při pročítání Housera narazila na pár slov k právě promítanému staršímu filmu. A tak jsem tehdá ve svých cca 15 letech šla úplně samotinká do Kina Praha, sedla si do skoro prázdného sálu a shltala celý film "z jinýho světa" až do konce. U pornoscény jsem samozřejmě dělala, že tam nejsem. Zlatý časy. (25.04.2011)

Já dánského idiota Triera snad začnu mít rád. Opět pro mě připravil nádherný snímek, který v sobě skrývá mnohem hlubší myšlenku, než by se běžnému diváku mohlo úvodních 80 minut zdát. Nejdřív tedy sledujete pouze šílené eskapády, které nesednou svým humorem každému, já se naštěstí bavil královsky a jediné co bych jim vytkl je to, že se kolem motalo vždy 10 idiotů a přechody z jedné šílenosti do druhé se odehrávajíc skoky po hlavě. Takže jsem jen vždy koukal a přemýšlel, co se mi to před očima vlastně kurva děje, kdo jsou idioti a kdo jsou jen nebohé oběti. Velmi pozvolna snímek zároveň odhaluje to, co v Trierových filmech nemůže chybět - myšlenka a poselství. Postupně tedy vyplouvá na povrch, proč si lidé hrají na idioty. Někteří přišli otéct před životem, jiní experimentovat, všichni ovšem přišli hledat absolutní duševní svobodu. A co si budeme nalhávat, v každém z nás dříme hlídač. V každém z nás je samozřejmě jinak přísný hlídač, ale nevyhneme se tomu. Celý život byly člověku do hlavy vtloukány společenské normy, ať už v útlém věku rodičy nebo později společností, a tak se všichni chováme a jednáme v rozporu se svou vlastní přirozeností a říkáme si civilizovaná společnost. Trier je provokatérem lidským myslí a je v tom zatraceně dobrý. Například scénce se sexuálními orgiemi se ozval můj hlídač a já jsem si musel z mého televizoru, který je vidět takřka až z vesmíru, přepnout film na monitor počítače, aby náhodou kvůli náhodnému kolemjdoucímu neutrpěla moje pověst asexuála, puritána a slušného člověka. Nebál bych se prohlásit, že čím více jste během života svého hlídače přikrmovali, tím méně se vám bude tento snímek líbit, protože pro něj zkrátka nedokážete naleznou pochopení. (21.04.2018)