Rodinný film

Nebolo to vyslovene zleeee.. a celkom pekne ukazalo, preco moze byt zahranicny krajan rad, ze nezije v starej dobre domovine. Lebo uz nie je ani stara ani dobra. Rodicia dakde v prdeli na Tahiti ci kde, nast-rocne decka trtaju od nudy, vozia sa nahi vytahom, syncek sa ukaze ako nevlastny, dojde o oblicky, pes Robinson si odvykne od rodiny atd. No proste, vitajte v modernej CR. Ale dalo sa to pozerat, na 3* to staci myslim. (26.04.2017)

Jediný, co se mi líbilo, byla parodie na film Trosečník v roli psa. Za to dávám hvězdu. (31.07.2017)

Asi jsem tento snímek dostatečně nepochopil. Pro mě naprostá ztráta času. Co opravdu nesnášim tak dlouhosáhlé záběry o ničem, kdyby pan Omerzu zkrátil film na půl hodiny tak je to stále moc. Pičovina do nebes volající a já vůl naletěl hodnocení. (22.08.2016)

Nestačilo by na zápletku podprůměrného filmu bohatě to, že poněkud přestárlým rodičům se začnou zapalovat lejtka, odjedou na roční dovolenou a své nevycválané nudící se děti, které ale mají jejich naprostou důvěru, zanechají samotné doma, aby mohli pořádat v luxusním kvartýru mejdany? Důchodci na moři posléze svou kocábku nezvládnou a ztratí se. To fakt na silný podprůměr, ve kterém mladým mumlajícím hercům občas vůbec není rozumět, a kde se tančí za zvuků písní připomínající tahání kočky za ocas, nestačí? Ne! Tady pocaď dvě hvězdy. Musíme přitvrdit. Co takhle jako deus ex machina smrtelná choroba nějakého člena rodiny? A divák je určitě dojat. Máme tu nemocnice, operace, detailní záběry, krev. Nebylo už těch šoků dost? V žádném případě. Je tu moderní pokroková doba. Normální rodina už není normální. Uděláme pěkný vztahový propletenec, to mají diváci Růžové zahrady rádi. Jedna rána mezi oči za druhou. A já už jsem pak vděčný za pejska, který se toulá jako robinson po ostrově a obdivuji práci jeho osobního maskéra. Ale to stále ještě tvůrcům nestačí. Největší bombu si schovávají na závěr. (16.04.2017)

To je snad film s nejpomalejším tempem, co jsem kdy viděl...funeral movie... Jediného, koho mi bylo líto, byl pes, takže hvězda navrch za něj! (16.12.2017)

V pohode. Nič, čo by ostrieľaného diváka "zabilo", ale na druhú stranu občas je fajn vidieť obýčajný kontemporárny film, ktorý nenudí a podáva obraz o dnešnej dobe. Potešila zriedkavá a veľmi mierná nahota, ako aj ukážkový civilný prejav skúseného borca Karela Rodena. Nič sa nestane, keď film neuvidíte, ale ani naopak. 6/10 (Cinematik 2016) (09.04.2018)

Neobvyklé, vážné a dosti tvrdé..... Ale taky dosti dobré. (17.12.2018)

Upřímně jsem teda očekával mnohem víc. Chybělo mi mnohem více kvalitních dialogů, které by snímek pozvedly, a pomohly tak utvořit lepší emoce. Herci vesměs v pohodě, nicméně žádné zázraky se zde nekonají. Příběh je poměrně silný, velice emoční, někdy však až zbytečně moc. Filmařsky je film zvládnutý perfektně, dovolím si tvrdit, že i ve světové kvalitě. Scénář víceméně průměrný, naopak kamera a hudba úplná pecka. Na české poměry rozhodně nadstandardní dílo, bohužel mně osobně moc nesedlo a popravdě jsem se místy i trochu nudil. 6/10. (27.01.2021)

"Ottíku!" Obstojný český debut s výborným střihem. Více než rodinný, je Rodinný film hlavně artový film, který si doslova vychutnává svou nedořečenost. Možná jen, že ten free přístup rodičů byl až moc přehnaný (viz nahá maminka na skypu před svým pubertálním potomkem). Také pár scén v protěžované linii syna jsem příliš nepochopila. Hodně pozvolná studie vztahů v základní jednotce společnosti, která mě zásadně utvrdila ve dvou skutečnostech: 1) Jenovéfa Boková a Eliška Křenková jsou výborné herečky. 2) Pořídím si border kolii. Ale na dovolenou jí s sebou tedy rozhodně brát nebudu. (27.02.2016)

Dětátka si užívají volný kvartýr. Hlavně synáček s Kristýnkou. Ota Crusoe. Na české poměry dobrý film. (04.07.2016)

Jeden z nejlepších českých filmů, servírující nejprve generační výpověď (takhle to chtěla, ale nedodělala Laputa a Hany), a poté, jak se může ''základ státu'' dostat nad propast. Vynikající herecké výkony ďáblice Elišky Křenkové s Jenovéfou Bokovou, nemluvě o Rodenovi, Hybnerové nebo Pechlátovi a pes Otta, jenž je psí obdobou Toma Hankse, vlastně nejdůležitější hrdina snímku, symbol, jehož strasti nám dopomáhají k pochopení všeho dění. Skvěle natočené, kdy Omerzu servíruje tíživé a drásající drama, s jedinečným scénářem, který mimo jiné výborným způsobem pracuje s psychologií postav a jejich vývojem, vytěžuje z mála hodně, použití slov jen nezbytně nutných propojených s všeříkajícími pohledy (podobnost s Hepnarovou). Prostě Olmo Omerzu je jedním z mála, kteří jsou opravdovou spásou pro českou kinematografii a moc mu přeji, aby si stál za tím, co chce točit. Doufejme, že tento potenciál nebude zašlapán do země, jako již v několika případech v českém filmu. 90% (05.07.2016)

Pokud nejlepší dějovou linkou na filmu je pozorování psa a jeho nelehká cesta k záchraně (mimochodem pes/psi byli velmi kvalitní herci), tak je na filmu asi něco špatně. Příběhy lidí - a to v několika rovinách - už zas tak zábavné nejsou. Přitom námět a zápletka kvalitní. Ale režisér chtěl za každou cenu natočit něco osobitého, asi evropského, určitě artového a tomu podřídil vše. Jako celek to ale moc pohromadě nedrží. (09.07.2016)

Taky tady opravdu nemůžu dát víc, protože jsem se celou dobu nudila a čekala, tak vyleze z toho něco ? Roden nás zdraví z plavby, děcka mají doma klid, něco nám vyleze na povrch a alespoň Oto je v pořádku ! (12.07.2016)

Odpad. Nemám slov. Vždy se snažím napsat alespoň několik slov, které vystihnou charakter filmu, ale tento souhrn hýbajících se obrázků je naprosto bez charakteru, že i krysa vedle kanálu je mnohem zajímavější a po tomto zážitku bych na ni vydržel koukat klidně celý den. Mám dost. (30.07.2016)

slátanina (03.08.2016)

Určitě pekný a dobrý počin v České kinematografii, nicméně na můj vkus moc dlouhých emočních záběrů. Každopádně za ten závěr jedna hvězda dolů, to je podle mě naprosto nezvládnuté a odfláknuté. Místo emotivního a dramatického konce, ke kterému to vlastně od začátku spěje, dostaneme happyend v podobě záchrany psa... (17.08.2016)

Nevím jestli to byl původní záměr, já do toho teda s tím vůbec nešla, ale linie příběhu o psovi mě absolutně rozsekala, dlouho jsem takhle nebulela. Joo, jsem měkká, hormony pracujou... Ale ani ten zbytek nebyl k zahození. (02.01.2017)

No todle u mě teda vubec nepochodilo...bohužel.. Až přiliš mnoho zbytečných dlouhých záběrů, které měli asi navodit ten správný pocit čehosi, co ke mě teda nedorazilo... Nejzajimavější pro mě části s Otou...a taky překvápko o synovi... 6/10 (19.03.2017)

Vždycky jsem se domnívala, že jsem schopná ocenit tiché artové filmy, ale po shlédnutí Rodinného filmu to asi budu muset přehodnotit. Mě se tenhle film absolutně nedotkl způsobem, kterým nejspíš zamýšlel. Přišlo mi to plytké, nudné, nic se tam nedělo, všichni jenom dlouze koukají do dálky nebo na sebe vzájemně. Tyto dlouhé záběry nejspíš v člověku měly vyvolat emoce, ve mně ale vyvolaly akorát chuť vypnout televizi. Pokud by se vystřihaly scény, které nějakým způsobem tvořily děj, film by neměl 95 minut, ale možná tak 20... a to jsem ještě hodná. To, že jsem chtěla vědět, jestli psa najdou nebo ne, byl asi jediný důvod, proč jsem to dokoukala. Za mě se tohle opravdu nepovedlo a upřímně fakt nechápu to vysoké hodnocení. Velké zklamání, čekala jsem od toho mnohem víc. (17.04.2017)

Tak podobný scénář už jsme viděli, že Vlastíku Harapesi? Jen to přesadili do současné běžné rodiny, která si vyjede se psem brázdit oceány. Na standardní stopáž se dostaneme dlouhými záběry na psa, proč ne. (21.04.2017)