The House of Seven Corpses

-Máš být v transu a ne předstírat orgasmus!- V úvodu divák sleduje sedm lidí, co byli v rozlehlém domě a přilehlém okolí různým způsobem zavražděni. Následně v tomto domě natáčí režisér Eric Hartman film vraždami inspirovaný. Vše si ale upravuje dle sebe, a tak správce se ho snaží opravovat, jak vraždy správně probíhaly. Režisér má ale svoji vizi. Vše se změní, když jeden z herců najde mezi tajemnými a čarodějnickými knihami Tibetskou knihu mrtvých. Po dohodě s režisérem se rozhodnou pasáže knihy využít ve filmu. Jenže některé formule probouzejí k životu mrtvé... Nevyrovnaný snímek, kde se střídají nudné a užvaněné pasáže s napínavými. Nejlepší je pak poslední čtvrtina, kdy lze stručně konstatovat - možný spoiler - nikdo to tu nepřežije! Velmi dobrá hudba s ruchy a zvukovými efekty, solidní kamera. Jen ke konci mě poněkud drtilo nelogické střídání denních a nočních scén, což beru spíše jako dramaturgické selhání. Pro současného diváka ale tenhle film už příliš zestaral. (24.01.2024)

Převážně špatný horor, který bych nedoporučil ke sledování, i když pár pozitivních věcí se tam najde. Filmový štáb (režisér, herci, technici) natáčí horor ve starém domě, kde v minulosti záhadně zemřelo sedm lidí. Jeden ze štábu v domě najde starou knihu kouzel (Tibetskou knihu mrtvých) a rozhodnou se, že některé pasáže z ní budou předčítat při natáčení filmu (“Exsurgent mortui et ad me veniunt”). Jenže jak už to bývá, přečtením knihy vyvolají nemrtvého (zombii? ghoula? kostlivce?), který se vyhrabe z hrobu na nedalekém hřbitově. A vraždy se zopakují a nikdo z nich to nepřežije. To co se mi na filmu líbilo byly interiéry toho domu a cit pro barvy - barevné pokoje, barevné šaty herců, záběry na ten starý dům. Na druhou stranu scénář byl dle mého debilní, a ten ghůl byl příšerný - a tím nemyslím strašidelný, tím myslím špatný. Jo, a na to jak byl ten film špatný, tak měl celkem kvalitní soundtrack (10.08.2024)