Horečka sobotní noci

Jak moc nemusím jiný uřvaný hudební film z roku 1978 a nejraději bych mu dala ještě nižší hodnocení než 3*, ale bojím se kleopatry :))), tak Horečku sobotní noci opravdu můžu. Není to žádná uplakaná, ukňouraná a pastelovými barvami hýřící romance s holčičkami v natáčkách a frajery s velkým srdcem. Je to příběh ze života, je v něm tragédie, zklamání, přetvářka, odmítání, bolest, poznání a touha po lepším životě. Travolta se mi asi nikdy líbit nebude, ale také bych se za ním otočila, kdyby se takhle sebevědomě promenoval po ulici. A také by se mi asi v té době líbila disco hudba a tehdejší módní styl. Hlavně tedy u žen, připadají mi všechny jako správný ženský, ne jako nějaké holčičky s volánky a kudrnatými vlásky. Tonyho sólo jízda pod barevnými světly je nezapomenutelná, a i když někdy celkem úsměvná, kluk si věří a má na to být dobrým tanečníkem, to se musí ocenit. Jeden z nejlepších hudebních a tanečních filmů, jaké kdy byly natočeny. (20.07.2009)

Achjoooo. Já byla asi před týdnem na muzikálu. A to se mi tak líbilo, že jsem si řekla, že se konečně na tenhle film podívám. Nejdřív mě zklamalo, že jde o film taneční, nikoli muzikál, jak jsem se celá léta marně domnívala. No a pak mě zklamalo snad vše. Pohyby nebyl nijak úchvatné, herečky nijak okouzlující a příběh byl mnohem lépe převyprávěn na prknech pražského Kalichu. Je mi líto. Asi to bude jen Travoltou, že se tato klasika stala klasikou. 3* (09.03.2015)

John Travolta koncem 70. let znamenal prakticky totéž co Tom Cruise v 80' a Leo DiCaprio v 90'. Prostě idol dívčích srdcí se vším co k tomu patří. Horečka je jeho přelomový a zároveň osudový film. Úvodní scéna, ve které si to frajírek Tony rázuje městem v doprovodu Staying Alive mě nikdy z hlavy nezmizí. Ano, tenhle film mě bavil. 75% (19.12.2013)

V době svého promítání v našich kinech naprostá pohroma pro mě jako pro fanynku Rolling Stones, Doors, Led Zeppelin, Queen, Genesis, Jethro Tull, King Crimson a podobných skvostů. Navíc nás v tanečních učili debilní skupinový tanec na Stayin´Alive, no prostě hrůza. Tehdy bych při své mladické nekompromisnosti určitě označila jako odpad. Dnes za ten bezpočet zparodovaných scén v čele s Připoutejte se prosím, za mrštného Travoltu, za zaznamenání disco doby a ne úplně blbý scénář dávám za čtyři. (11.06.2010)

Archaické, leč působivé, přičemž cílevědomé úsilí půvabné Stephanie o získání lepší životní perspektivy je sympatické, i když - popravdě - její hodnotový žebříček za mnoho nestojí. Samotný příběh je ale především o hledání vlastní cesty a vlastní identity, o pokusech a omylech, kterých se přitom lze dopustit - a hlavní devizou jeho protagonistů je MLÁDÍ, jehož cenu si zpravidla uvědomíme až tehdy, když v kolotoči všedních dnů navždycky a neodvolatelně pomine. Takže za 4* ... snad pro opojení tancem, který podtrhuje magickou sílu těch dní ... snad pro prchavý okamžik, který tak snadno proklouzne mezi prsty ... snad pro lehkost, s níž mnohdy překračujeme Rubikon ... snad pro všechno, co ztrácíme a jen výjimečně nalézáme s každým dnem - s každou hodinou. (02.10.2018)