Pasolini

Jsem z toho nějak celý rozházený. Nevěděl jsem, co čekat od filmu o jednom z velkých, avšak silně kontroverzních režisérů. Pasoliniho filmy mám rád, líbí se mi jeho výtvarný rukopis, práce s neherci, odvaha, bourání tabu, provokace. Některé momenty (bílá budova s měnící se oblohou nebo duha) jsou výtvarně krásné, některé scény mají blízko k Pasoliniho filmům (festival v Sodomě). Jako celek však na mě působil film jaksi roztříštěně a prázdně. Pasoliniho levičácké myšlenky mají své kouzlo - zrušení všeho, co nás svazuje a omezuje, současně opětovné rýpnutí do náboženství (Nebe neexistuje). Dafoe je pan Herec a role mu sedne. Přese všechno...asi tenhle film brzy zapomenu. Pasolini by si zasloužil něco onačejšího a bouřlivějšího... (21.01.2017)

Já jsem se nudil víc než u Salo aneb 120 dní sodomy a tohle má jen 75 minut. Musím pochválit pěknou práci s kamerou a jako vždy skvělého Dafoe, ale to je všechno, co tady mohu pochválit. Sakra tohle pomalu ani nebylo o Pasolinim, tohle by se mělo jmenovat "Film, který Pasolini už nestihl natočit. Protože převážně se díváme na to co chtěl Pasolini natočit. Chtěl jsem se něco dovědět a panu režisérovi, proto jsem se na film podíval, ale mám úplně stejné informace a dojmy, než jsem si film pustil. (21.03.2016)

Pro milovníky Pasoliniho filmů a knih (k nimž se řadím) naprosto nutné vidět! Zajímavé skloubení životopisných detailů z posledních dnů režisérova života s vizualizovanými ukázkami jeho literární tvorby i nerealizovaného scénáře. Pasolini patří k největším zjevům italské kultury dvacátého století, buřič, reformátor, myslitel, snílek, a nemilosrdný kritik konzumního světa, jehož filmy mají stejně trpkou příchuť jako jeho životní osudy s tragickým, dodnes neobjasněným koncem. (02.11.2015)

Tohle je příběh váženého Piera Paola, což je takovej místní kmotr, před kterým se každý klaní až ke dveřím, takovej váženej profesor, co poučuje služebnictvo a mladý prostituty, takže se jim člověk ani nediví, když ho praštěj něčím přes hlavu........a ještě jí párkrát přejedou autem. Ne, diví se jenom tomu, proč někdo, kdo nemá s Pasolinim vůbec nic společnýho (což si uvědomujete hlavně při každý scéně z toho nikdy nerealizovanýho filmu), o něm točí film. (10.10.2015)

Životopisný film to tedy opravdu není. Zobrazen je jen závěr režisérova života a jeho brutální smrt. Spíše sledujeme různé ukázky z Pasoliniho filmů a úvah. Získal jsem určitou představu, že Pasolini ve svých filmech šokoval, bouřil a protestoval, ale v soukromí byl spíše klidný typ, který neustále něco píše, čte si noviny, obědvá s přáteli a má silný vztah s matkou (asi jako každý Ital). (21.07.2016)