Legenda o drakovi

Nečakajte ruskú klasiku, toto je natočené pre oko západného diváka. Stále to vo mne evokovalo Tristana a Izoldu. Dá sa to interpretovať ako alegória na boj človeka s vnútornými démonmi, alebo snaha o básnický popis vzťahu muž- žena. Do tej vaty medzi dejom si každý dosadí vlastnú interpretáciu. Nesporné sú len 2 veci, výprava mohla byť oveľa lepšia a naznačenie erotiky, no jej následná absencia je v milostnom príbehu (no dobre, Markíza to uviedla ako rozprávku!) určite chybou. Buď sa, ako tvorca, tej témy nedotknem, ale ak už áno, nebudem ju následne smiešne prehnane cenzúrovať. 4. hviezdu dávam za M pojezžajevu, ktorá ma v tomto filme presvedčila, že vie byť aj milá. (25.12.2016)

Už prastarý kultový animák Ježko v hmle ukázal, čomu museli sovietske a neskôr ruské deti na obrazovke čeliť. No povedzme nie práve záležitostiam najjednoduchším a najvhodnejším pre psychický vývoj. Tu sme obrazovo niekde inde a rozprávka je skôr pre dospelých, ktorí bežne cez víkend chodia na raid do Azerothu. Vizuálne mi scenérie pripomínali adventúry od Microids alebo Deck13, podvedome som už hľadala na obrazovke kurzor a v ruke myš, že si tie lokácie pekne prehľadám. Celkovo film stojí jednoznačne na obrazovej stránke, pretože romantický príbeh je rozvláčny viac než je zdravé. Ale keďže dvojicu zaľúbencov v takomto atypickom zložení sme tu zrejme ešte nemali a záver bol akceptovateľný, idem s hodnotením nahor. (21.12.2017)

Ak by som vychádzal iba z vizuálu a mal hodnotiť film čisto na základe fotogalérie, nebolo by čo vyčítať. Problém je v tom, že tento zhusta predvídateľný príbeh by pôsobil vyťažene v hodinovej dĺžke a naťahovanie na celovečernú stopáž so sebou nesie riziko monotónnosti a statičnosti. A tak sa aj stalo. Ale keďže Hobit sa nedá pozerať dokolečka, potešil aj tento fantasy príspevok z ruskej zimy. (22.12.2018)

Tady je strašná škoda, že je to vlastně jen poměrně neoriginální romantický příběh. To, co dělá film skutečně zajímavým, to je jeho vizuální stránka, která je prostě nádherná. Takhle dobré triky se mimo americkou produkci zase tolik nevidí, hlavně spolu s nádhernými záběry, kde cítíte umělecký talent. Jenže to nestačí na skvělý film. Vizuálně krásné, příběh lépe nevnímat. (13.03.2017)

Existuje pět fází vyrovnání se se smutkem (popírání, vztek, smlouvání, deprese a smíření). I když by se to dalo aplikovat i při hodnocení současné úrovně (nejen) ruského filmu, já si při sledování Legendy o drakovi vystačil s trojfázovkou. A to v pořadí: rozčarování, smíření se a odpuštění. Prvních dvacet minut jsem byl velmi rozčarovaný. Opět smrtelně vážně se tvářící a superpředvidatelné fantasy, potažené digišedí. Homo bookinga nutně musí napadnout, proč ti rusové blbnou s vymýšlením "nových" fantasy příběhů a nehrábnou do ruských bylin a nekonkurují Ironmanovi a ostatním americkým kašparům postavami, které jsou tak skvostně přepálené, že je vedle nich cpt. Amerika trapný instruktor pilates. Ilja Muromec, Dobryňa Nikitič, Aljoša Popovič... každý by zasloužil celovečerák a pak týmovku. Neee, místo toho je tady unylý příběh o unášení pannen drakem. Paradoxně se to ale zlepšilo od chvíle, kdy se z fantasy stala romance na ostrově. Tvůrci to trochu rozvolnili, občas žertík a ona ani ta romantika člověka nezabije...zvlášť, když se herci povedli... . Takže když jsem se smířil s tím, že se žádná akční fantasy řež konat nebude, začalo to být snesitelné. V českém dabingu, podotýkám. Nu a co finále? Kdyby se pořádala olympiáda v psaní předvidatelných scénářů, tak by družstvo DDD zvítězilo i bez použití zakázaných látek. Ale...já jim odpouštím. A ani nevím proč. Možná mi zkratovaly mé cynické obvody a nemám chuť být zbytečně kritický, protože je to jen bezelstně romantická pohádka s fajn postavami i herci. Víc humoru a 4* bych dal bez váhání...takto jen blýskavé tři. (31.07.2020)