Noc generálů

Vyšetrovanie dvadsať rokov starej vraždy je skoro ako od Poirota, pričom operácia Valkýra je tu len ako pozadie. To prepínanie medzi minulosťou a budúcnosťou bolo občas šialené, až som niekedy nevedel, kde som. Toľké udalosti si vyžiadali značnú dávku filmu, ale vyloženú zdĺhavosť som nezaregistroval. (07.08.2020)

Poněkud zváštní slepenec detektivky (vyšetřování vraždy) a válečného filmu s namícháním spiknutí generálů (atentát na Hitlera), které bylo asi nutné, aby nastal v ději jakýsi přelom, což působí dost násilně. Film je na tu zápletku zbytečně dlouhý a plejáda výborných herců jen těžko mohla film nějak významněji pozvednout. (30.01.2004)

Výčet kladů bude poměrně stručný. Podařilo se shromáždit řadu dobových hvězd, které spolehlivě lákaly v 60. letech davy diváků do kin, a produkce je taktéž profesionální; vznikl výpravný snímek, do kterého tehdy studio vkládalo evidentně nemalé naděje a ambice. Problémů ale nacházím podstatně víc. To, že Omar Sharif neodpovídá ideálu árijského bojovníka a že vojenská technika nepotěší oko znalce, je to poslední, co bych filmu vyčítal. Že ale vysoký důstojník Abwehru je schopen zahájit vyšetřování německé generality kvůli smrti jedné (polské!) prostitutky v době, kdy vrcholil nacistický teror v Evropě a v Generálním gouvernementu byl jeden vyhlazovací koncentrák vedle druhého, je naivita, nad kterou zůstává rozum stát. A podobných lapsů se najde nespočet. Navrátilec z fronty se přizná k selhání, za které by vzhledem k okolnostem byl patrně likvidován, dívce po několikahodinové známosti. Děj je posunován řadou absurdních náhod, o operaci Valkýra ví patrně i uklízečka na pařížském gestapu, zkrátka z hlediska scénáře jde o prapodivnou směs, nad kterou můžu jen kroutit hlavou. Kriminální složka příběhu selhává, protože Noc generálů je ten typ žánrového filmu, kde znáte pachatele v momentě, kdy se objeví na plátně. Celé je to přehnané a k historii se to má podobně jako Dumasovi romantizující dobrodružné příběhy. Jenže ten psal o době vzdálené celá staletí, tohle vypráví o 25 let staré historii. Noc generálů sice neuráží a pokud nemáte přehnaná očekávání a aspoň průměrnou znalost historie, může i přiměřeně pobavit. Ale z mého pohledu je to zastaralá, dávno překonaná záležitost. Celkový dojem: 45 %. (15.08.2020)

Dobre vedieť, že uprostred vojnového besnenia sa nájdu ľudia v rámci armády nasiaknutej nenávistnou ideológiou, a valcujúcej nepriateľa na všetkých frontoch všakovakými spôsobmi, ktorým záleží na tom, aby príslušníci tejto armády nepáchali prosté zločiny. Nech majú akúkoľvek hodnosť. Pretože vyšetrovanie trestných činov uniformovanej generality je náročné aj v čase mieru. Poznámka: Prkenno-kožený výraz predstaviteľa generála Tanza (Peter O´Toole) nemá chybu. (24.02.2021)

Především thriller zasazený do víc než zajímavého prostředí německého důstojnictva let 1942 - 1944. Trochu zvláštní - především balancováním na pomezí kriminálního příběhu, válečného snímku a čistokrevného thrilleru. Možná ne úplně nejvyrovnaněji napsané a poskládané, ale bezesporu obsahující spoustu skvělých míst, podpořených charakteristickým Jarreho hudebním tématem, podařenou kamerou a celkově mírně dekadentní atmosférou a vyzněním. Herecky nabité neskutečně. Peter O'Toole podává neobyčejně maniakální výkon a je opravdu radost ho zde sledovat, generála Tanze lze bez váhání srovnat s O'Toolovým Lawrencem nebo Lordem Jimem. Zajímavý je Omar Sharif, kterého by vzhledem k jeho egyptskému původu v roli německého důstojníka asi člověk jen tak nečekal, ale svoji postavu muže posedlého spravedlností a nehledícího na válečnou vřavu, jež kolem zuří, ztvárnil rovněž na jedničku. Stejně tak generál Donalda Pleasence je opravdu životnou a dobře odehranou postavou. Trochu slaběji a malinko schématicky pak působí kaprál Hartman Toma Courtnaye a jeho milostný i zbabělecký příběh vůbec. (17.04.2008)