Cesta na východ

Krása němého filmu je v tom, že už tak trochu z toho, jak se herci tváří, poznáte, jestli je to šmejd nebo ne. To je trochu škoda, protože je to do jisté míry omezující. Právě v tomhle snímku D. W. Griffithe je to hned na začátku patrné a je to skoro škoda. Kdyby se Sanderson od začátku netvářil jako šmejd, možná to bude ještě silnější než v tomto případě. Docela mi ještě vadí, jak se Griffith pitvá ve víře. Právě v "Cesta na východ" se tak neustále a rádoby nenuceně dostává do popředí. Ano, Griffith byl očividně věřící, ale to neznamená, že by mi v tomhle směru jeho názory neměli vadit. Holt moje povaha. Nevěřím v boha, tak to prostě je a jeho protěžování jako spasitele mě irituje. Vrcholem snímku je samozřejmě jeho závěr, kde se střídají exteriérové záběry s interiérovými v mrazivém tempu. Film zde skutečně graduje v tom plném slova smyslu a Griffith dokazuje, že pro dramatické scény není potřeba moderní techniky, ale pouze umu, kterého měl na rozdávání. (24.01.2014)

Ak by Way down east skončil podobne, ako Broken blossoms, urobil by som si výlet do Ameriky, aby som sa išiel opýtať Griffitha na cintorín, prečo ma toľko trýzni. Way down east je dôkazom jeho výnimočných filmárskych schopností, v tomto prípade najmä gradácie deja v poslednej štvrtine filmu, ktorá je strhujúcejšia, ako drvivá väčšina rozsiahlych melodrám naprieč dejinami kinematografie. Sekvencia záverečnej záchrany je zinscenovaná na svoju dobu skutočne neuveriteľne, podstatné ale je, že funguje dokonale po emocionálnej stránke. Podľa hodnotení chápem, že takáto archaická kinematografia (a ešte pri takejto stopáži) nemusí osloviť každého, ale každý by sa mal pokúsiť nazerať na ňu s otvorenou myslou. Ja som tento film nemusel brať ani v kontexte doby, aby ma uchvátil. P.S.: Videl som rozšírenú verziu, knižná predloha by mohla slúžiť aj ako základ pre výpravný televízny seriál. (08.02.2013)

Bylo mi ctí zhlédnout režisérskou prodlouženou verzi. Jsem ohromen Griffithovým zpracováním sondy do divákovy duše s citem pro budování silného příběhu, rytmem vyprávění, stříhacími sekvencemi a špičkovými hereckými výkony. Měl jsem obrovskou chuť plivnout na monitor ve chvíli, kdy se na něm zobrazoval namyšlený svůdník Sanderson, kterého Lowell Sherman zahrál dokonale. [8,5/10] (D. W. Griffith) (Němý čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: Anthony Paul Kelly, Joseph R. Grismer, D. W. Griffith podle stejnojmenné divadelní hry Josepha R. Grismera a Williama A. Bradyho a hry Annie Laurie Lottie Blair Parkerové /// Kamera: G. W. Bitzer, Hendrik Sartov) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (22.12.2011)

Závěrečná scéna nepostrádá výborné načasování a gradaci, nicméně mnoha částem by prospěla přísnější ruka střihačova. Neříkám, že se to vleče jak smrad, ale mnohdy je divák téměř až násilně nucen sledovat rozvleklé scény, které na zápletku mají pramalý vliv. Z tohoto důvodu bych doporučil spíš verzi kratší a ne režisérskou, kterou jsem si užíval dvě a půl hodiny. (23.09.2014)

Vlatně tomuto snímku ani nelze tak moc vytknout, jedná se o celkem příjemný příběh s možná až trošku příliš šťastným hapyendem. Jedinou vadou zřejmě zůstavá jen délka, což je fakt který podle mého činí z tohoto na pohled celkem sympatického námětu až příliš rozvleklou melodramatickou podívanou. 65%. (02.10.2010)