Svět podle Lelanda

Mladý Gosling (už vtedy Pán Herec!) a myšlienka načrtnutia "totálnej empatie" a senzitivity, ktorá ďaleko presahuje ego jednotlivca boli skvelé, rovnako ako dilemy hlavného hrdinu. Keby sa film viac zaoberal týmto smerom/konceptom a šiel ešte viac do hĺbky (bez odbočiek) tak som asi nadšený. V konečnom dôsledku je však Leland "iba" dobrým filmom s vynikajúcim Goslingom a všetky dôležité filozofické a psychologické otázky idú tak trochu do stratena... (26.08.2013)

I přes vynikající výkon Goslinga a účast mého oblíbeného Spaceyho, bylo pro mne uchopení tématu zavraždění retardovaného chlapce chlapcem taktéž trošku zvláštním, poněkud nedostačující. Nevadily mě skoky v ději, vadila mi plošnost ostatních postav a to, jak jsou prakticky všichni v klidu a já naslouchám jen vyprávěným pocitům. Sice někdy zajímavým, ale velmi subjektivním. Bohužel. (02.07.2014)

Ryan Gosling je zde naprostý "mlíčňák". Na hlavě má nesnesitelný sestřih, který jej činil neuvěřitelně šeredným. Cenu za moje největší antipatie by ovšem nezískal. Na plné čáře by ho převálcoval Don Cheadle, který mi byl vůbec tím nejvíce nesympatickým černochem, kterého jsem kdy viděl, a to mám černoušky rád. (S jedním jsem měl dokonce trojku.) U černouška můj odpor k postavám neskončil. Dá se říct, že mi bylo příjemné sledovat pouze Kevina Spaceyho, kterého mám rád. V jeho případě jsem ovšem úplně nepochopil význam jeho role a důvod účasti. Kdyby se jeho postava snímku neúčastnila, tak to divák prakticky ani nepostřehne. Opravdu dost dobře nechápu, proč zde zaujímá hned třetí místo. Hlavní zápletka snímku - odstranění retoše (chlapce disponujícího omezenými rozumovými schopnostmi) byla prokouknutelná od okamžiku, kdy jste se malinko seznámili se smýšlením hlavního hrdiny, tudíž jsem se díky své bystré mysli a geniálnímu úsudku, opět připravil o nějaké to překvápko. Mimochodem, moment kdy se hlavní hrdina rozhovořil o svém pohledu na svět, byl zároveň jediným momentem, který za něco stál. Naopak výtku bych si dovolil mít k milionu flashbacků. Dokonce i bystrému divákovi bude chvíli trvat, než si uvědomí, do jakého časového období je daná scéna zasazena. Bohužel opět svoje hodnocení nepoženu nikterak vysoko. Snímek mě absolutně nedokázal oslovit, pobavit, ba dokonce ani nijak zaujmout. Necítím se ani nijak filosoficky obohacen. Nesdílím převládající nadšení a nemám pocit, že by snímek hlásal cokoli převratného, zásadně hodnotné, ba dokonce ani nijak výrazně zajímavého. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka Asia_Power. (05.11.2016)

'' You have to believe that life is more than the sum of its parts, kiddo...'' Tohle je přesně ten typ filmu, u kterého Vám mozek šrotuje na plné otáčky. Kvůli kterému si musíte klást otázky, hledat ''v tom všem'' smysl. Otázky na které neznáte odpovědi, doufáte v jejich nalezení po skončení titulků, nebo se prostě smíříte s tím, že na některé z nich prostě odpovědi neexistují. Po skončení filmu se ve mně mísila celá řada pocitů, ale v něčem mám jasno. Perfektní soundtrack, výborný Gosling (kam se v posledních letech poděl ?) a stejně tak obsazení vedlejších rolí. Tohle je jeden z těch zážitků, na který budu hodně dlouho myslet - 90%. (10.08.2011)

Jak těžce se musí žít s viděním světa Lelanda P. Fitzgeralda, chlapce, který si plně uvědomuje to, co ostatní potlačují - veškerý smutek života. V trudných myšlenkách nenachází jeho smysl a téměř nic od něj nečeká, ve svém osamění pozoruje okolí a mlčky posuzuje všechny bolesti, které si lidé navzájem způsobují, až dojde k rozhodnutí, vzít do svých rukou jeden nešťastný osud a v dobré víře učinit život několika dalších lidí ještě smutnějším... Neměl ho kdo naučit, že na všechny smutky světa je jeden univerzální lék, který musíme polknout každé nové ráno, abychom přežili, a tím je naděje. Snímek hodný hlubokého zamyšlení, vynikající Ryan Gosling. (06.06.2012)