Hostinec „U kamenného stolu“

''Ženy jsou nepřítelkyně moudrosti. - Vyslovil jste odvážnou myšlenku. Nesouhlasím, ale chci s vámi diskutovat, hned jak složím prádlo.'' Rudolf Hrušínský a Svatopluk Beneš v této naivní, ale přeci povedené a vcelku pohodové veselohře předvádí skvělý výkon, zatímco se snaží na ženy zapůsobit a komoušům se z hledáčku filmů, do kterých by nejradši pořádně rejpli rychle zmizet. Nikdy bych si však nemyslel, že pouze kvůli kuličkám dojde k hádce na celý život. ''Whisky and soda - to je pravý nápoj gentlemana. - No jo, když já bych si ale dal pivo!'' (13.01.2023)

Kterak hazardní hra v kuličky rozťala vedví konverzační návyky dvou sourozenců a dohromady je svedl záskok za poustevníka ve vlastním hostinci a jeho nevěrnou choť. Hostinec U Kamenného stolu dává označení "konverzační komedie" zcela nový význam. Vtip je v tom, že každá postava mluví vlastně jiným jazykem. Paní hostinská Tattermuschová ze sebe souká konverzační fráze, paní radová Dynderová umí mluvit normálně, ale svému manželovi důsledně oniká ("Dyndero, on loudí! Já dobře viděla, jak loudí. Musím se za něj stydět."), jejich dcery si ironicky vykají a sourozenci Tomáš a Spytihněv praktikují něco, co by snad lingvisté nazvali budoucím časem podmiňovacího způsobu nejednoznačného čísla. Proto se velmi těžko popisuje, proč je ten film tak vtipný. Můžu sice ocitovat nějakou tu větičku (Šlemrová: "Vyslovil jste odvážnou myšlenku, pane Kebrle. Nesouhlasím, ale budu s vámi diskutovat, jen co složím prádlo."), ale tím vás na správnou stopu nepřivedu. Není totiž tak důležité, CO kdo říká, ale JAK. Při jedné scéně se opakovaně otřásám smíchy jako huspenina ve vichřici: to když vážený dramatický umělec (Jiří Plachý) deklamuje hrdelním hlasem, uvyklým trhat kulisy, úryvek z jakési hry, a plynule přejde v předčítání kuchařského receptu, třímaje dramaticky kuchyňský nůž, kterým v pauzách kuchá kuře. :o) 80% (19.09.2006)

Jeden z mých nejoblíbenějších "propamětnických" filmů. Snímek se s vynikající předlohou Karla Poláčka vypořádal velmi dobře, nepostrádá vtip, šmrnc a dobře vybrané představitele hlavních rolí. Tak to prostě je, když do jednoho lázeňského městečka přijedou už léta rozhádaní bratři, kteří se mají ujmout vedení hostince po svém truchlícím strýci, kterému utekla žena. K tomu si připočtěme dvě mladé dámy, kterým se dvoří nejen bratři, ale i "světáci" Gaston a Percy, a spoustu dalších milých postav, na něž jak Karel Poláček tak i film pohlíží s laskavých humorem. (14.01.2009)

Film, který trochu zestárnul. Dialogy jsou pravděpodobně hlavně díky předloze (kterou jsem nečetl) velmi vtipné, ale jsou pronášeny převážně prvorepublikově ochotničícími herci. Výjimkou jsou bratři Hrušínský-Beneš a sestry Frýbortová-Sedláčková (velká škoda, že se už herecky příliš neprosadily). A Jiří Plachý také nemá chybu. (10.08.2009)

Hostinec "U kamenného stolu" patří mezi nejlepší české veselohry, které byly natočeny po 2.svět.válce. Nejen, že se podařilo režisérovi Josefu GRUSSOVI dokonale ztvárnit román Karla Poláčka, ale vybral báječně i všechny představitele filmových rolí. Nemám výhrady vůbec k ničemu. Je to tak úžasný film, že se na něj můžete dívat a dívat a chechtat se a chechtat se. Film byl natočen v r.1948 a myslím, že byl jeden z posledních, kde se ještě "nesoudruhovalo" a "nečestpráčilo". (21.09.2007)