Režie:
Jean DrévilleScénář:
Noël-NoëlKamera:
Léonce-Henri BurelHudba:
René CloërecHrají:
Noël-Noël, Bernard Blier, Jean Tissier, Paul Frankeur, Jean-Pierre Mocky, Madeleine Barbulée, Rudy Lenoir, Henri Crémieux, Marguerite Deval (více)Recenze (1)
Jedna z mála komedií, u které jsem si řekl, že by mi snad vůbec nevadilo, kdyby se některý režisér ve spolupráci s některým komediálně schopným hercem (příp. i autorský herec a režisér v jedné osobě) ujal volného remaku. Dle všeho jde totiž o zapadlý film i ve francouzské domovině a přitom ústřední nápad je tak originální a hravý zároveň, že přímo vybízí obrovskou tvůrčí i hereckou kreativitu. Poslední dobou jsem viděl více komedií, které nenabízely souvislý příběh, jako spíše sérii různých skečů a hodně krátkých povídek, ale právě tady se mi tento koncept vzhledem k zdařilému rámci s ústředním hercem současně v roli konferenciéra a často též vtipným tematickým průvodním slovem zamlouval a držel v mých očích pohromadě asi nejvíce. Noël-Noël úplně nepatří mezi mé oblíbence z řad francouzských herců, avšak ve většině svých výstupů včetně vtipného přecházení z filmového studia do hrané filmové reality mě úspěšně bavit dokázal a navzdory mému zklamání ze Slavičí klece tady rozhodl, že se na pár dalších jeho filmů ještě časem podívám. Celkově jsem hlavně překvapen, nakolik se zde na rok 1948 postmoderně experimentuje s vyprávěním v metafilmové rovině a průvodní části jsou plné originálních vychytávek nejen co do rekvizit (např. fyzické archivní materiály obsahující sérii fotografií i přimontovaný filmový pás současně), ale i vtipných animačních a trikových prvků... Dostaneme zde mj. i samostatný loutkový mini-film ve filmu, čeká nás návštěva Noëlova přítele, známého herce Bernarda Bliera v roli sebe sama v jeho bytě, a na dobu tří let po válce trochu nečekaně dojde i na sehranou humornou příhodu z nedávné okupace (ačkoliv u Noëla-Noëla to zas tolik překvapivé být nemusí, když už jeho prvním autorským počinem po válce byla válečná komedie). Nějaká subjektivně slabší část se v daném konceptu najde, ale líbí se mi na Přehlíde ztraceného času i myšlenka, že zdánlivě ztracený čas může někdy znamenat i poučitelnou příhodu či významný pobyt s blízkými a přátely. Za mě spokojenost, jen mi přijde škoda, že místo přeceněné Slavičí klece nebylo zatím restaurováno a otitulkováno alespoň do angličtiny spíše tohle. [80%] ()