Známá neznámá

Hezký námět. Se zápletkou se však dalo pracovat podstatně lépe a film tím zvláště v závěru utrpěl. Zpracování bylo průměrné a nízkoenergetické s akcentem na chemii mezi ústřední dvojicí postav (R. Weiszová a M. Shannon), která jediná trochu přiživovala umírající druhou polovinu snímku. 6/10 [KVIFF 2016] (09.07.2016)

Nuda ako hrom, aleže riadna. O žene, ktorá mi svojou schopnosťou meniť identity trocha pripomenula Franka W. Abagnale z Chyť ma ak to dokážeš (2002), no samozrejme kvalít zmieneného filmu to ani zďaleka nedosahuje. Väčšinou sa tu párik hlavných postáv len tak pofľakuje, prechádza sa po meste, pomôžu starej babke, ktorá si vytkla kotník, jedia kozu.... Film nemá žiaden zmysel, pointu, zaujímavé scény ba ani atmosféru. Skrátka zbytočná nezáživnosť sama o sebe, ktorá zaujme iba ak tak čo do obsadenia hlavných úloh, avšak ani herci sa tu od práce nepretrhli. Na hranici odpadových záležitostí. 30/100 (02.03.2018)

Nájsť si cestu k postave Rachel Weisz chvíľu trvá. Prísť na chuť filmu tiež. Chce to trpezlivosť a toleranciu. Určite neriešiť jej dobrodružnú minulosť dúfaním v detektívku. Psychologicky je však príbeh zvládnutý skvele. Hlavne vďaka minimalizmu, ktorý nenúti z nikoho dolovať prvoplánové emócie, ale necháva hlavnú dvojicu podať výborný výkon civilného herectva. (15.04.2018)

Známá neznámá je přesně ten typ filmu, který nesedne každému a je pojatý křehkou komorní formou. Spíš než aby si příběh našel k vám cestu, tak si ji musíte najít vy sami k němu. Pravda, divácky nevstřícné, ale zato velmi osobité. Zde opravdu záleží, co každý v příběhu spatří a co si z něj odnese. Zpracování mi jako průser nepřišlo, právě naopak, jedná se vytříbený zážitek s poutavou obrazovou malbou. Pomalejší pojetí se k tomuto zvláštnímu kabátu hodí. (12.07.2016)

Nevím, jestli je šťastné, když mi u filmu vytane na mysli nějaký text kapely 'Poletíme?'... asi ne. Chvilkami měla Známá neznámá docela měřitelnou atmosféru (zřejmě díky Rachel), ale tyto momenty byly velmi prchavé, těkavé, výbušné. Napsala bych, že jsem při dialozích Alice a Toma něco cítila, ale... už je tu zase máme: "s chytrou u piva se nudou zívá, vykládá že něco cítí a to je prostě v řiti." Tady je v Římě prostě to, že změnu identity (a ne jednu) by moc lidí nenapadlo realizovat, myslím opravdu REALIZOVAT. Je to sice představa, se kterou si občas někdo pohrává, ale nezajde nikam daleko. (05.12.2017)