Klub vyvolených

Nechybělo moc a z filmu byl jen další snímek ze školního prostředí, který jde nejvyšlapanější pěšinou a nechá nás sledovat, jak chápavý profesor odhadne kvality jednoho žáka a svým zájmem mu pomůže najít ten správný směr. To už jsme ale viděli mnohokrát a rozumně je nám tak odvyprávěn příběh, ve kterém pravě snaha takového profesora selže a on je se svou prohrou ještě nakonec konfrontován. Emile Hirsh si v jednom roce střihl roli studenta hned dvakrát a zatím co ve SKANDÁLu V KATOLICKÉ ŠKOLE s Jodie Fosterovou si zahrál toho slušnějšího, který je k vylomeninám sváděn, tady je za hlavního aktéra a své role se zhostil svým standardním způsobem, s přehledem, stejně jako Kevin Kline role profesora. Film vznikl podle knihy Ethana Canina The Palace Thief. 80% (15.06.2009)

Velmi pěkný film o profesoru dějepisu s láskou ke starověku a vzájemném vztahu se svými studenty, o morálce, která se s námi táhne celý život, ať chceme či ne. Film se odehrává před 25 lety a nyní a přesně vystihuje, zda se naše povahy a charaktery dokáží změnit. Hezký výkon Kevina Klina určitě zaslouží čtyři hvězdy. (19.03.2013)

Profesor Hundert se přes historii snaží vštípit své třídě i význam slov morálka a čest, ale narazí u hajzlíka Bella. Profesorovo rozhořčení trvá jen do chvíle, než se setká s jeho otcem- senátorem. Pochopí, že problém je někde jinde a "záchranu" Bella pojme jako svoje poslání. Přináší mu radost, když snaha nese svoje ovoce, rmoutí se, když selhává. Film má scénář, který se hemží výroky o cti, ale je napsán tak, že slovo "čest" je vždy použito v pasujícím kontextu a tak nezvedá žaludek, ale motivuje k zamyšlení. Podnětný film, zvlášť v dnešní bezpáteřní době, ale obávám se, že ti, kteří by měli, se za nos nechytnou. (04.06.2006)

Kdykoliv se snažím The Emperor’s Club nějak shrnout, chce se mi napsat, že ten film je skvělou ukázkou aristotelovské etiky, načež mi dojde, že Etiku Nikomachovu četl málokdo a že jsem asi jediný šílenec, který má chuť rozebírat ve filmovém komentáři eudaimonii a morální teorie. Jenže paralel mezi Aristotelovými myšlenkami a filmem o učiteli, který věří, že může změnit jednoho ze svých studentů k lepšímu, je tolik, že se nabízí alespoň několik zmínit. Stejně jako Aristoteles i učitel antických dějin William Hundert z The Emperor’s Club zastává názor, že morální hodnoty musí být v lidech rozvíjeny, a považuje proto formování žáků za svou povinnost. Stejně jako Aristoteles, podle něhož neexistují žádné univerzální morální zákony a jen osoba jednající v souladu s rozumem a ctnostmi může pochopit, co je správné udělat, se i William Hundert dostane do situace, kdy je jeho jedinou nadějí vsadit na svůj úsudek a doufat, že jeho rozhodnutí bylo za dané situace správné. Stejně jako Aristoteles, který považoval vedení racionálního, ctnostého života za jediný způsob k dosažení eudaimonie (= spokojeného života), i William Hundert věří, že pro plnohodnotný život je potřeba být morální osobou. A konečně stejně jako Aristoteles i William Hundert nakonec dospěje k přesvědčení, že eudaimonii, podstatu svého bytí, nemůže hodnotit na základě izolovaných momentů štěstí nebo bolesti, ale jako shrnutí všeho, k čemu jeho život vedl. The Emperor’s Club jsem viděla poprvé před několika lety a tehdy mě zaujal primárně kvůli nedokonalosti hlavního hrdiny, nečernobílému vidění světa a skvělému obsazení v čele s Kevinem Klinem; dnes mu jakožto člověk, který má morální filosofii poměrně rád, musím přihodit i tu poslední, pátou hvězdičku. (27.02.2010)

Každých pár rokov sa objaví nejaká dráma zo školských lavíc, ktorá stojí za pozornosť. Charizmatický učiteľ, ktorému robí v triede šarapatu zopár študentov. Je zaujímavé ako ma tento štýl vždy dokáže strhnúť. A určite aj viacerých. Možno je to tým, že každý z nás prešiel školskými lavicami, takže sa do príbehu vieme vcítiť. Navyše tento nesie aj jedno dôležité mimoškolské posolstvo. Pekné. 85%. (15.04.2008)