Já, Earl a holka na umření

Přesně tohle od filmů vyžaduji. Me and Earl and the Dying girl je perfektním příkladem filmu, který má svůj vlastní xicht, tak trošku se vymaňuje ze škatulek, a i když je to více méně stále stejná písnička, tak Vás dokáže ihned bouchnout přes prsty, abyste vůbec nemohli přemýšlet o podobných hovadinách, jakože tohle jsme už dávno viděli. Prostě Vás vtáhne. Inovativní maličkosti umně dávkovány tak, aby nepřekážely. Klišé schována a zaobalena tak, aby nevypadala jako klišé. Příjemní herci a navíc ty drobnosti které prostě pokud chcete a nebudete líní, najdete a budete si je neskutečně užívat. K tomu všemu skvěle padnoucí hudba a tíživý závěr, který nenechá jedno oko suché. Přesně tohle já jednou za čas potřebuji, totálně se zbláznit do filmu a přehlédnout všechny jeho menší nedostatky. Tam kde daleko více protlačované Paper Towns končí, tenhle snímek teprve začíná a jde o pořádný kus dál. Prozatím indie komedie/drama roku a nejspíš tomu tak i zůstane. (26.09.2015)

Ne, z Me & Earl & the Dying Girl se (tedy aspoň si to myslím) nestane druhá Americká noc nebo 8½, ale to vůbec nevadí, protože láska k filmovému médiu je z něj cítit minimálně stejně silně jako ve zmíněných klasikách. Ne, vážně není moc pravděpodobné, že by ti dva mladí středoškoláci, kteří tvoří dvě třetiny hlavního hereckého trojlístku, znali a zbožňovali tolik legendárních, občas i poněkud zapadlých evropských a amerických snímků a navíc jim tak kreativním způsobem vzdávali hold (na to jsou až moc normální, ačkoli podle zvyklostí coming of age snímků, jejichž DNA základní příběhová kostra Me & Earl & the Dying Girl rozhodně nezapře, do kolektivu svých vrstevníků nezapadají a až na několik excentriků, podivínů a samozřejmě pohodového a chápavého učitele jsou pro většinu okolí víceméně neviditelní), ale z každého záběru je cítit, že samotní tvůrci trpí cinefilstvím v posledním stádiu a klidně by ho mohli přenášet jako nevyléčitelnou chorobu. Tak nějak se nedokážu dopátrat, komu je tenhle film vlastně určen; starší diváci snímek po přečtení synopse a priori zavrhnou jako zábavu čistě pro lidi, kteří stejně jako protagonisté právě stojí na prahu dospělosti, náctiletí zase asi moc nebudou chápat tu spoustu filmových narážek, citací a poct a bude jim unikat, proč hlavní hrdina občas pronáší věty s divným německým přízvukem a co – pokud vůbec něco – na tom má být vtipného (a to ani ti, pro něž je angličtina hlavním jazykem, u nás to pak vyšumí úplně). Ale až uslyšíte, jakým způsobem Thomas Mann vystihl dikci Wernera Herzoga (který bude pravděpodobně velkým oblíbencem režiséra či scenáristy / autora knižní předlohy, kterou jsem nečetl a ani ji neznám), okamžitě vás napadne, že by mohl z fleku namluvit režisérský komentář k některému z Herzogových snímků, kdyby mistr nedej bože ležel na smrtelné posteli a osvětlení jeho uměleckých záměrů běžným smrtelníkům by bylo jeho posledním přáním. (18.09.2015)

Myslela jsem si, že vím do čeho jdu, ale jak se ukázalo ne tak úplně....:) a to bylo konkrétně tady jedině dobře. Citlivé, ale stejně drsné. Není úplně lehké tenhle film někam zařadit, protože je to tak trochu od každého něco, ale tady to prostě funguje. Moc povedená je nejen kamera, atmosféra a scénář, ale i hudba a obsazení mi přišlo taky fajn. Jediné co mi lehce vadilo byl úplný závěr, ten mi už připadl trochu křečovitý, ale posuďte sami....Je to určitě povedený film. Slabší čtyři hvězdičky. ----"Just let me sit here and regret stuff. I'm just gonna think aboutall the things that I've ever done......and all the things I haven't done and just regret the living shit out of it. Okay?"---- (03.01.2016)

Osobitý a netradičný film na tému, ktorá bola vo filmoch rozobratá snáď zo všetkých možných strán .. a predsa je úplne iný. Na konci mi zostalo tak nejak smutno, ale zároveň aj dobre. Páčila sa mi kamera, herci, muzika a učiteľ dejepisu. Keď sa trošku pritlačilo na vážnejšiu strunu, ten film bol dokonalý. (09.10.2015)

Urghr..... Zklamání. Na ty velké indie romance z let minulých to nemá ani náhodou. Představitel hlavní role slaboučký, vedlejší role moc fajn, hlavně Jon Bernthal a Nick Offerman. Olivia Cooke má před sebou určitě velkou budoucnost, škoda, že tady toho prostoru tolik nebylo. Bavily mne švédované filmy a klaus Kinski, ale tím to asi tak končí. Celé to podle mne dojelo na neskutečně slaboučkou režii, která to hlavně ze začátku hrozně sráží a svou nevyrovnaností mezi meta humorem a dramatem moc nepřispívá ke ždímání emocí... Tohle se nepovedlo 6/10 (27.09.2015)