Stále spolu

Film začíná tým, že otec tejto rodiny obuje deťom roztrhané topánky, z ktorých im vykukujú prsty, aby vydieral úradníčky. Tie sa našťastie nedajú. A už táto scéna vykreslila charakter človeka, ktorý síce tvrdí, že žije alternatívne so svojou milujúcou rodinou, ale podľa mňa je to celkom slušný sociopat. Osobne som prekvapená, že ho aspoň jedno dieťa neposlalo do hajzlu. Celý film pôsobí len ako ukážka bielej spodiny, a urážka alternatívneho bývania. Bývať na lúke a dokázať sa sám uživiť je krásne, ale bývať na lúke, vydierať okolie aj svoju rodinu a žiť v bordeli medzi kopou špiny, zavretých starých chladničiek a ... no presvedčte sa sami. Každopádne ako dokumentu tomu chýbajú rozhovory. Získali sme len pohľad na niekoľko utláčaných detí, niekoľko nevychovaných opíc, reklamu na gumové topánky a jednu nešťastnú manželku. S tým sa neuspokojím. Na druhú stranu držím palce malej Viktorke, aby ten katastrofálny chaos prežila, a vyrástla z nej osoba trochu emancipovanejšia. (18.05.2022)

Jako masakr. Člověk by čekal, že život někde v lesích mimo civilizaci musí být nádhernej, plnej svobody a radosti. Že ho představitelům dokumentu budete závidět. A možná byste i mohli, kdyby to celý fungovalo trošičku jinak. To by ale otec rodiny nesměl být totalní psychopatickej despota a manipulátor, který všem členům svý rodiny nonstop diktuje jak se mají chovat, co si mají myslet a kdy můžou dýchat. Magor, kterej se považuje za vůdce smečky vytvořil něco jako absolutní patriarchát. A na jeho dětech to bohužel zanechalo brutální stopy, stali se z nich asociální dementi, kteří se nedokážou normálně vyjádřit a kteří jsou v sociálních situacích úplně mimo. Snad ani nechci přemýšlet nad tím, jak brutálně tahle výchova poškodila jejich psychiku. A je to fakt škoda, protože co se týká inteligence a šikovnosti, rozhodně podědily geny svých rodičů a mohli v životě dokázat něco zajímavýho. Je mi dost líto manželky, která už o svým životě nemůže vůbec rozhodovat, protože, jak sama řekla v dokumentu, vlastně tam být musí, protože manžel by jí děti nikdy nenechal. Fakt chudák, já bych s takovým magorem nevydržela ani den. No docela by mě zajímalo, jak to s rodinou dopadne, jak třeba budou žít děti, až rodiče umřou, protože si nejsem jistá, že budou schopni se o sebe postarat. (10.08.2020)

Téma rozhodně zajímavé.. Ale tím to končí. Dokument "Stále spolu" nemá dle mého názoru žádnou vypovídající hodnotu. Manipulativní a lehce despotický otec má režisérku pevně v rukou a je znát, že vše, co opustilo střižnu, je pod jeho diktátem. Škoda, mohlo z toho být něco nestranného. Takhle jen okrajově vnímáme vztah podřízené rodiny a tatíka, co si zakládá na tvrdém patriarchátu. |kino doma - aerovod| (01.05.2021)

Absolutně nevím, co si mám myslet o tomhle dokumentu... Co si mám myslet o tom profesionálním otci, to vím. Takhle krásně vymyté mozky (nejlíp je to vidět na dvou nejstarších synech) se jen tak nevidí, to se mu podařilo. Celkově je mi těch dětí líto, protože sice budou umět lézt po stromech, ale jak obstojí mimo rodinu, to ví pánbůh. Trochu mi tam chybělo vysvětlení ohledně té nejstarší dcery, kterou nechali v Česku a která pak najednou měla dítě. Kdybych k dokumentu nečetla články všude možně už dříve, byla bych hodně zmatená, co se to tam děje a proč. Takhle mám jen pocit zmaru nad devíti (matku nepočítám) lidskými životy. Učí je nezávislosti a svobodě a oni na dotaz, jak si představují život, odpoví, že nemají žádné plány ani na zítra. Nač mít taky plány, když vám je někdo udělá. (09.12.2015)

"Dobrý den, dovolte abych se představil, jsem XY, praktikující katolík z Pardubic a chtěl bych vám položit dotaz pane Mlčochu, protože jsem řádně pohoršen. Vám to přijde normální?" Jj, takových zhrozených praktikujících katolíků je (jak tak koukám po komentářích) docela dost. Vůbec nevim, jestli by se mi film tolik líbil i bez tý cca hodinový diskuse potom, přímo se starym Mlčochem, ale tak jsou prostě karty rozdaný. Ta diskuse byla ale vynikající, starej se umí docela dobře vyjadřovat, i když pro pochopení odpovědí musí člověk trošku číst mezi řádky (za lecos se stydí, tak kolem toho tak tancuje no). Na dokumentu hodnotim hlavně 2 věci, námět a střih, takže jsem byl spokojenej. Lze tomu vyčíst ale poměrně často určitou zmatečnost - mnoho zdejších rozčílených mudrců například hudrují, že Mlčochovi žijí jenom z dávek. Tak za prvý to neni pravda (kapela, výroba nástrojů, nábytku, pěstování plodin...) a za druhý i kdyby, tak každej ví, že pro dávky potřebuje mít člověk taky odpracováno (pokud to zrovna neni někdo z řad našich "italských" přátel, kterym dávky společně s obecnym plně vybavenym bytem přiklepne úřednice s nožem na krku). A za třetí, i když je jejich hlavní příjem asi nějaká podpora, tak aspoň svym způsobem života nikoho neobtěžujou. Navíc, oni toho, jak se zdá, zas tolik neutratí. Nebo tu často někdo hází super vtípky na téma "no s kym asi to dítě má" - kdo neni retard, tak si všimne, že tam "naše ozdoba - Dorotka" ke konci má přítele a docela se o něm i mluví. Mně se prostě líbí, že se pan Mlčoch neschovává za nějaký alternativní pozérský kydy, ale jasně říká, že takhle žije prostě proto, že to má rád a třeba automatická pračka mu nesmrdí. Děti pode velikosti: Dorotka, Kašpar, Prokop, Silvestr, Severín, Horymír, Perla, Irenej, Rosa. (80%) (10.07.2015)