Anthropoid

Každého vlastenecky smýšlejícího diváka musí těšit, že si zahraniční filmové štáby vybraly tuhle látku a kapitolu našich dějin ke zpracování. Navzdory tomu, že v Ellisově počinu není vše vylíčeno tak, jak to opravdu bylo, působí snímek kompaktně a dokáže zaujmout. Věřím, že zejména pro zahraničního diváka se může jednat o značně působivou podívanou, neboť dozajista nemají takové znalosti o atentátu na Heydricha, jako my, co jsme se o tom učili v hodinách dějepisu a často o něm čteme v různých historických časopisech a novinových rubrikách. Také s největší pravděpodobností neznají Sequensův Atentát, jenž je dle mého nedostižný. Na Anthropoidu mi nejvíce vadila stylizace Kubiše. Mám na mysli zejména tu scénu, kde se mu třesou ruce a má strach. Je klidně možné, že se to ve skutečnosti tak stalo, avšak nejsou o tom historické doklady, tudíž to v mých očích našeho hrdinu lehce dehonestuje. Romantická linka mezi parašutisty a českými dívkami mi přišla zbytečná. Na můj vkus je také škoda, že hlavní záporná postava, tedy Heydrich, se ve filmu pouze mihne a nemá tu větší úlohu, což třeba v případě Sequensova snímku má. Pochválit však musím závěrečný souboj v kostele i kryptě pod ním. Je to působivé, akční a dramatické a vůbec nevadí, že se v tomto ohledu tvůrci striktně nedrželi historických faktů. (22.04.2018)

Atentát Jiřího Sequense považuji za jeden z nejlepších tuzemských filmů vůbec a snad i proto jsem měl z Anthropoidu mírné obavy. Naštěstí byly zbytečné. Přízvukům navzdory (dá se na ně zvyknout, nicméně doufám, že vznikne nejkvalitnější možný dabing) má film vše, co má mít: Srozumitelný a víceméně nepřekroucený příběh viděný výhradně očima Gabčíka a Kubiše, milionovou dobovou atmosféru, o níž si může například Renčova Lída Baarová nechat jen zdát, a naštěstí také obrovskou výpovědní hodnotu pro obeznámeného českého i pro nicnetušícího zahraničního diváka. Nedokážu si představit, jaký drasťák musí být druhá polovina pro někoho, kdo o Anthropoidu neví vůbec nic. To vypětí sil je ve finále přímo hmatatelné, přestřelka v kostele naprosto strhující a zatopení krypty tak beznadějné... Žene to slzy do očí a díky Seanu Ellisovi nepůsobí nic z toho, co se stane, ani trochu směšně. Více než příjemné také je, že se čeští herci vedle britských es rozhodně neztratí, dokonce i Aňa Geislerová se mi do Prahy 1941/1942 hodila a musím říct, že jí to v dobovém velmi slušelo, no a zajímavě moderní soundtrack Robina Fostera doporučuji k samostatnému poslechu. (30.09.2016)

Jasne, že by sme to radšej od Spielberga či Polanskeho, s ich elegantnou optikou a umeleckým autorským dotykom. Anthropoid nič také nemá. Ale buďme radi, že z neho Ellis urobil aspoň obstojný akčný thriller. Na to, že im scenár nedáva moc čo hrať, sú herci fajn, a atmosféru doby film zachytáva dobre. Ellis mu tiež - ako síce mechanický, ale dynamiku a plynulosť dobre ovládajúci kameraman - dodáva potrebný spád. Finále v katedrále je uspokojivo dlhé a precízne vygradované. A to hlavné: pri sledovaní Anthropoidu som bol na chvíľu hrdý, že pochádzam z Československa. (05.10.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,964,845║Tržby Celosvetovo $5,079,219▐ hlavne prvá polovica filmu je taká pomalšia, nič zásadné sa tam nedeje, je to také bez spádu, zachraňuje to hlavne postava hraná Cillianom Murphym, zas na druhú stranu taký Jamie Dornan je dosť nevýrazný, našťastie v tej druhej polovici to konečne má čosi do seba, tam je výborná gradácia až do konca /60%/ (31.10.2016)

U příležitosti dne válečných veteránů píšu tento komentář. Trochu mě k němu a návštěvě kina za účelem zhlednutí Anthropoidu vyprovokoval text redaktora Reflexu p. Tesaře (snad si jméno pamatuji dobře). Prý Češi si neváží parašutistů a málo na něj chodí. Nicméně i příběh velkých hrdinů i sebelepší téma může mít hrozné zpracovaní. Naštěstí to není případ tohoto filmu. I když se tu nabízí srovnaní s Atentátem (ano, zde nejsem originální) a ten i přes své chyby a staří je stálé o něco lepší. Ovšem některými částmi jakoby Anthropoid Atentátu vzdává hold. Setkal jsem se i názorem, že je to hrozně předvídatelné (co by někteří diváci za překvapení chtěli). Trochu mě mrzely chyby v úvodních a závěrečných titulkách. Pane Tesaři chodit na některé filmy může být dobrým krůčkem k vlastenectví a hrdostí, ale docela malým a možná zbytečných krůčkem. A to píšu s ohledem na den válečných veteránů a ne na přemrštěný nacionalismus. (11.11.2016)