Labyrint - Série 2

Taková pohádka pro dospělý - se všema klišé, co k tomu patřej. (POZOR, TROLEJ) Pohádce odpovídá i v zásadě dobrej konec (ale ne zas tak dobrej, aby se mohlo řikat, že to je pohádka pro děti) se silově nastrčenejma dalšíma otázkama - co bylo v tom kufříku a kdo ho vzal; co bude s miminem Zachariáše; na zbylý dva členy řádu spravedlnost nedosáhla, tak co bude dál? a co na to Jan Tleskač? atd. - ve výsledku to na mě ale působí tak, že to tam Strach narval pro podporu dojmů typu "Tak vidíte, ono to celý bylo možná ještě složější", "Vidíte, jak je to realistický - jako v životě, na všechny hajzly nikdy nedojde" nebo jako teaser pro další sérii. Ani jedno v mejch očích Stracha nectí. U první série jsem brečel, že mi chybělo to mysteriózno, který Strachovi tolik šlo u Brány a Lsti - tady ale zase brečim, že se sice k mysterioźnu vrátil, ale nějak moc na efekt - povrchně a popcornově. Prostě to už pro mě neni ten starej Strach, a to mě mrzí moc, protože ty jeho první věci (až do Osem) se mi líbily obrovsky. Ta ulepeně "tajemná" a extrémně návodná hudba tomu taky moc nepřidává, i když Brzobohatý prostě podle mě jen složil to, co se od něj čekalo. Asi je zbytečný řešit to nějak víc - pro mě je to prostě průměrná televizní zábava, mysteriózní vyvražďovací detektivka pro průměrný televizní publikum, která se možná snažila o Sedmo-Hannibalovsko-Dextrovský vraždy s tajemnym podtextem, moc jí to ale podle mě nevyšlo. Tak snad jen něco z těch "televizností" (čimž myslim lacinej styl tvoření, ne omezený rozpočty atd.), který mě tak rozčilujou - WTF moments: Zase ty majáky a sirény, nejlíp v tajnejch nočních akcích a prázdnym městě, kdy už na sto honů všem pachatelům daj dost času se někam zdejchnout. Přepíčený a ne vždycy uvěřitelný repliky, televizní styl hraní epizodních rolí... Dekapitace prováděný z fleku, "na koleni", na první dobrou a bez nějaký viditelný námahy... Scénářový zjednodušení a zkratky: Najednou maj všichni po smrti starýho Kříže jasno v tom, že ho zabil Sucharda, ale stejně tak to moh bejt jeho syn, kterýho starej udal - takže motiv jako prase... Repliky typu "my jsme už o obětech zjistili úplně všechno" (ponechám stranou, že to by pak už asi nebylo co vyšetřovat) jako reakce na nabídku, že by historička mohla zkusit něco zjistit v souvislosti s tajemnejma historickejma prstenama... Úvaha, že Kříž musí bydlet zrovna v motelu, kde majitel řekne "moc rychle", že tam nikdo takovej neni... Jednou bahnitá cesta je v příštím záběru úplně suchá, aby v tom dalšim byla zase bahnitá... Městskej ťukanec s následkama jako po nehodě na dálnici... Detektivní úvahy typu "zemřel před pěti, šesti dny, tyhle dva den po něm" (počkat, co?)... Viditelný reflextory filmařů (třeba jak se Dvořák belhá potom, co si vytáhne šíp z nohy)... Ve scéně, kde vrah tahá na kárce omráčenou obět, mu ta oběť viditelně pomáhá zvednáním hlavy atd. (to už vůbec nemluvim o tom, jak komicky a žalostně by ve skutečnosti muselo vypadat, kdyby jeden chlap chtěl takhle manipulovat s druhym, stejně velkym - nakládat do auta, z auta, pak na metr vysokou kárku a zase z ní dolů, naštelovat ho nějak u špalku do polohy v kleku, aby se mu neskácel atd.)... Co další větve potomků domnělýho králova syna - to jako žádný nebyly?... Finále v kryptě, kde se pohodově a jak na běžícím páse všichni střílej, bez námahy si mečema probodávaj trupy a sekaj hlavy atd. Abych ale nežral, potěšil mě skvělej Donutil (jak starej, tak mladej!), a krásnej zmrd byl třeba i Hájek. Langmajera, jak mě ze začátku iritoval tim svym defaultně dojemnym výrazem, jsem si nakonec i docela oblíbil, to ale nemůžu říct o Vilhelmový, která mi na tu roli prostě nesedla. A vysloveně do počtu tam bohužel byla i Kajnarová. Jo a motel Lastura je dobrej ekl! (13.09.2018) (méně) (více)