Labyrint

Řemeslně zvládnuté skvěle: parádní hudba, výborné herecké obsazení i vedení herců, ale... Závěrečné roz(h)řešení působilo jako scéna z Takové normální rodinky, když si prabábi Rosůlková zkouší jednu ze svých vražd. Přiznám se, že "nápovědu", která byla před titulky 1. dílu, jsem si nepamatoval, ale v předposledním díle mě tak překvapil Jan Vondráček, že jsem na 1. díl koukl znovu. Sice Knoxův kodex nebyl porušen přímo, ale víceméně si scénárista dělal alibi. Zaujme Strachova hravost - v jedné z posledních scén chce sám z pozice komisaře vysvětlit vrahovy pohnutky :-) Účelově byly zařazené i akční zásahy policejních složek. Tamara bude v případném pokračování chybět. Škoda. Na vývoj Kotkovy postavy jsem zvědavý. (13.10.2015)

"Buď dostaneš metál nebo tě zavřou." Labyrint mi voní mysterióznem, ale při pohybu v něm to trošku ztrácí na zábavě. Není to zkrátka vystavěné tak, jak by to mohlo být a za mě je to trošku promarněný potenciál. Přesto se v Labyrintu motám celkem rád a klidně ho komukoli doporučím ke zhlédnutí. Jen ten náčelník Oliva je nejslabším velitelem kriminálky, jakého jsem za poslední léta viděl a taky mi trochu vadí, když jsou obvodní oddělení plná vyšetřujících strážmistrů, tedy policistů před dokončením základního kurzu. Nicméně to jsou jen detaily a na napínavosti případů to nic nemění. (18.10.2016)

Obrovsky promarněná příležitost, Jirka Strach má řemeslo v malíku, hudba, scénář, herci... Většina řemesla je tu odvedena na výbornou, jen ten podělanej scénář, kterej dokáže i kvalitní náznaky atmosféry totálně vymknout z kloubů a pro jistotu i zlomit pár článků palců. Přitom základ děje je relativně ok, tajemno je tu hmatatelné, ale je tu hrozně moc zbytečných linií (vztah hl. postavy k dceři, vztah hlavní postavy k sexy slovenské vyšetřovatelce) a HLAVNĚ vyškrtat veškeré linie které nejsou pří,o společné s vyšetřováním, jsou neskutečné s***ky, bez napětí, plné nesmyslů a nudy, aneb čtyři díly sledování jak mladému páru někdo poštou posílá drahé mince, nebo jak farář chodí po kostele a má halušky. Ano, vážně, proč, sakrapes?! Kéž by se místo toho dal větší prostor pro parťáky Majera a Langmajera (malej majer, dlouhej majer, hehe) a dovedl bych si představit, jak jsou psychicky v háji z množících se mordů páchaných chorým tlamou. Obrovská škoda, vážně, závěr (byť překombinovaný a nepříliš zdařile) totiž ukazuje, že když se děj oholí na dřeň a jede se na plno, tak mohl být výsledek výborný, takhle je jen a pouze průměrný a to musím mhouřit bulvy. (05.09.2015)

Po pilotu klasické zoufalství: při repetitivních shrnovačkách vyšetřování jsem se modlil, aby postavy radši poodhalily něco ze svého soukromí, když to začaly dělat, modlil jsem se, aby raději držely hubu. Inspiraci scandinoir zatím vidím jenom v lehkém náznaku politické roviny, jinak rozbředlé, psychologicky naprosto duté a vizuálně třeskutě čétéčkové (včetně frontální palby otravnou hudbou). Jestli se vrcholy skandinávské krimi prezentují tím, že vás navzdory prvotní nesourodosti různých linií okamžitě vtáhnou do velmi životného světa, tak Labyrint spíš připomíná odfláknuté bludiště v zámeckém parku, u nějž je vám ukradené, kde se zrovna nacházíte a těšíte se, až si venku dáte pivo a párek. (01.09.2015)

Poctivá krimi jízda, která u nás bude vyčnívat. Skvělá herecká sestava, místy dobrá hudba a hlavně dobře zvládnutá režijní práce. Pár zvratů najdeme, ale mohlo by jich být víc. Tempo místy hodně pomalé a chování postav nelogické, přesto se divák nudit nebude. Před pár dny jsem viděl seriál Pustina a to je bohužel nesrovnatelné, hodně jsem se namlsal. (09.01.2017)