1944: Přinuceni k boji

Po dramatickej stránke som čakal viac. Bez výhrad som spokojný iba s technickou stránkou, hlavne s vizuálom, aj herci celkom ušli. No príbeh ako taký ma moc nezaujal - málo zaujímavých situácií, málo emócií... proste pomerne veľká šedivosť jednotlivých scénok. Aj keď sa tu niečo v tomto smere začalo, tak výsledok čo sa týka pocitovej stránky vyznel kamsi do stratena. Lepší priemer. 65/100 (04.11.2018)

Velké překvapení a jeden z nejlepších válečných filmů za poslední dobu. Estonští tvůrci natočili plnohodnotný válečný film, který se může měřit i s těmi nejlepšími americkými bratříčky. Velmi oceňuji, že tvůrci dali divákovi možnost nahlédnout na obě strany barikády a ukázali, jak to měli Estonci za války těžké, jelikož půl národa likvidovali nacisté a druhou půlku komunisté. Film nabízí velkou spoustu bojových scén, zejména ze zákopu, které lze řadit mezi ty nejlepší ve svém žánru. Ano, dramatická část a samotná zápletka je trochu naivní a přehnaná, ale to je zejména kvůli tomu, aby neznalý divák pochopil souvislost, proč proti sobě bojují občané jednoho státu v různých uniformách. Moje hodnocení 80%. (05.04.2016)

Estonci můžou být právem hrdí na tento film z jejich nedávné, avšak kruté historie. Nejprve je naverbovala Rudá armáda po anexi Sověty a v roce 1941 se kvůli nenávisti k nim přidali k wehrmachtu. V roce 1944 ale Němci ustupují a tak nastává situace, kdy Estonci bojují proti sobě. Po technické stránce bravurně zvládnuté, počáteční a závěrečná bitva dechberoucí, skvěle zobrazené boje o zákopy a místami dost syrové, viz. sniper. Postavy jsem si oblíbil hned od první chvíle, proto jsem byl dost v šoku, když v půlce filmu většina z nich padne a vystřídají je jiní. Z tohoto důvodu může děj působit nejednotně, protože prakticky sledujeme úplně jiný film. Nicméně se ukázalo, že válečné filmy už nejsou specialitou jen velkého rozpočtu a hollywoodských triků, ale že i tací Estonci to zvládají levou zadní. (07.11.2015)

Ak by som tento film vnímala len čisto, ako poctu Estónskym vojakom padlím počas druhej svetovej vojny, či už na sovietskej, alebo na nemeckej strane, tak 1944 rozhodne spĺňa všetky kritériá takejto pocty na jednodnotku a na tomto fronte si určtie zaslúži absolútne hodnotenie. Ak by som ho však mala vnímať čisto, ako film a príbeh v ňom odrozprávaný už by to tak jednoznačné nebolo, skôr priemerné a v podstate v prvej hodine vlastne takmer bez deja (závisí znova od uhla pohľadu). Spojením týchto dvoch rôznych vnímaní som sa teda rozhodla nakoniec pre 4*, ktoré si tento film rozhodne zaslúži. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou. (15.03.2016)

Táto estónsko-fínska novinka na bojovom poli ukazuje svoju silu hneď od úvodu, kde sa zopár estónskych vojakov v nemeckých uniformách bráni útoku ruskej armády. Akčné scény sú na profi úrovni, hlina a črepy lietajú na všetky strany. Estónsky vojaci v nemeckých uniformách sú sympaťáci a ich dialógy, alebo skôr hádka o miliónoch "červených" pred ktorými sa niet kam ukryť ma zaujali. Určite to boli skúsení mladíci, ktorí veľmi dobre vedeli, do čoho sa namočili. Vedeli, že Poľsko nenapadli len Nemci, ale aj Rusi, ktorí sa potom ihneď pustili do Fínov a postupne zabrali pobaltské štáty. Nevideli medzi nimi rozdiel a som rád, že dnešní filmári ukazujú udalosti v pravom svetle, bez príkras a poloprávd. S príchodom červenej armády sa prezliekali kabáty vo veľkom a pre mnohých Estóncov to nebola ľahká situácia. Film veľmi dobre odsýpa, hlavne prvých 30. minút, potom príde šialený zvrat a príbeh sa otočí a zamerá na úplne inú postavu, tentoraz na ruskej strane. Stopáž tak trochu nepostačuje, podľa mňa filmu chýba tak zo 20 minút navyše. Je tu slušný proruský záporák, ktorý má silu potiahnuť celé scény, škoda, že sa mu neušli. Celkovo kvalitný pohľad na vojnu z Estónskej strany. 80%. (07.06.2015)