Ostrovní zprávy

Bezpochyby je Hallström jeden z těch lepších režisérů, jen je třeba mu přijít na chuť. U mě se tak zadařilo u jeho zhruba tří snímků. Všechny jeho díla jsou v podstatě zaměřena na nějakou klasickou dojáckou zápletku. To vem čert, pokud je vkusně předaná. Ovšem problém vidím v tom, že některé snímky mají, i když ne v konečném důsledku, dlouhou stopáž, respektive, musí vás u toho něco udržet, poněvadž je tam spousta vatových scén, díky kterým se děj tak trochu táhne. Promiň Lassi, cítím to tak. A zvlášť je to vidět u těch, které tak trochu laškují s romantikou víc než je nutné. Mám dojem, že dramatické zápletky pan režisér zvládá s naprostou nonšalantní kvalitou, u těch romantických jako kdyby tlačil zbytečně moc. (26.07.2012)

Bohužel musím vyzvednout pouze první polovinu; toho zabředávání do minulosti Spaceyho rodiny v druhé části je už příliš mnoho. Ocenil bych více prostoru pro Julianne Moore a vývoj jejího vztahu ke Kevinovi, případně víc nějakého celkového dění. Takhle jsme však alespoň svědky zajímavého paradoxu, kdy zatímco hlavní hrdina postupně znovuobjevuje chuť do života, film s přibývajícími minutami zkomírá a vadne a nezachrání ho ani přeci jen vkusně provedený konec. (18.05.2007)

Ostrovné správy doprevádzala povesť prepadáku a zmiešané reakcie kritiky. Nie je to film do multiplexu, možno skôr patrí na televízne obrazovky, ale vychutnať si jeho chladnú ostrovnú atmosféru v nejakom prítulnom malom kine muselo mať tiež svoje čaro. V roku 2001 ešte také kiná existovali. Na to, aby som mu dal štyri hviezdy, som film mudel vidieť dvakrát. Hallstrom nás proste vždy dostane. (28.09.2012)

V tomhle filmu jde především o naději. Naději nás všech, kdo jsme příliš sami, příliš obyčejní, příliš nudní, příliš nesmělí, příliš zařazení do své malé levné škatulky, příliš naivní romantici, příliš velcí zastaralí dinosauři. O naději na to, že se ze svých škatulek vymaníme, nebo se ty škatulky začnou líbit náhle i jiným lidem. Tenhle film je poetičtější víc, než by se na první pohled zdálo. A nemám na mysli zrovna jen styl vyprávění nebo prostředí natáčení, ale spíš lidi, kteří tu jsou popisovaní. Připadalo mi to jako americká obdoba našich starých vesnických komedií, kde se každý s každým zná a s každým je z některé strany příbuzný. Zároveň ale mají takovej ten zvláštní přístup k životu, určitým způsobem velice praktický, ale zároveň zvláštně lyrický. Příběh je pomalý, s občasnou humornou nebo dramatickou vsuvkou, ale není ostatně takový i celý lidský život? A herecky nemám co vytknout. Možná dokonce přijdu na chuť i Julianne Moore, která se mi tu ve snad druhým filmu vůbec opravdu líbila. (02.09.2007)

Mám rád Lasse Hallströma, mám veľmi rád Cider House Rules, priam milujem Chocolat, Spaceyho považujem za jedného z najtalentovanejších hercov, Moore, Dench a Blanchett sú na tom podobne, ale tento film išiel maximálne mimo mňa. Musím objektívne uznať dobré herecké výkony a pekné vizuálne prevedenie, ale tá nekončiaca nuda, ktorú som prežíval počas necelých dvoch hodín trvania filmu mi jednoduchu nedovolí ísť nad 2*. Je mi to ľúto, ale toto je fádny priemer za 5/10. (22.08.2005)