Režie:
Michael AndersonScénář:
David Zelag GoodmanKamera:
Ernest LaszloHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Michael York, Richard Jordan, Jenny Agutter, Roscoe Lee Browne, Farrah Fawcett, Michael Anderson Jr., Peter Ustinov, Mitch Gaylord, Glenn R. Wilder (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vítejte do 23. století. Píše se rok 2274 a světu vládnou pouze počítače. A byla to také právě umělá inteligence, jež rozhodla, že po velké katastrofě nyní mohou lidé, soustředění do obskurní komunity nedaleko bývalého Washingtonu, žít pouze do třiceti let. Pak následuje tzv. „omlazení“. Jenže za touto procedurou se neskrývá nic jiného než obyčejný holocaust. V tomto světě není nikomu dopřáno dožít se Kristových let, protože třicet svíček na dortu rovná se automatická smrt. K tomu, aby tento zákon nebylo možné obejít, byly vytvořeny speciální policejní jednotky a mezi jejich členy patří také Logan, ztělesněný ikonou 70. a 80. let Michaelem Yorkem. A právě on byl nyní počítačem vyslán, aby vyhledal „útočiště“, místo, kde se skrývají uprchlíci před svým osudem. Všechny nalezené má exterminovat, jak káže řád. Jenže více než smysl pro povinnost probudí útočiště v Loganovi otázky. Otázky, zda-li je systém, jemuž slouží, správný. A záhy přicházejí také odpovědi a s nimi touha po nápravě. Režisérem na svou dobu silně inovativního a přemýšlivého sci-fi z roku 1976 není nikdo menší než na Oscara nominovaný Michael Anderson. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (98)
Musím dát za "4", i když místy je děj trošku slabší, ale film mě prostě dostal. Efekty jsou na jedničku a Peter Ustinov je úžasný. ()
no už bych to měl za sebou :-) 80% ()
Ze všech dystopií 70. let je tahle moje nejoblíbenější a zároveň i jeden z nejlepších sci-fi filmů té dekády. V budoucnosti žijí lidi v kopuli pohodlný život, ale pouze do třiceti let, poté jsou "znovuzrození" což je v podstatě eufemismus pro popravu. Logan se živí chytáním těch, co chtějí utéct, dokud se z něj nestane také uprchlík. Jeho cesta ven s krásnou Jessicou je úžasná záležitost - akční, dobrodružná, plná efektů i emocí. Až uvidíte zarostlý Washington, spadne vám čelist, setkání se staříkem (výborný Ustinov) je zase komediální záležitostí. A dopadne to dobře - co chtít více. Na rok vzniku neskutečný film nabitý lokacemi, nápady a efekty a zaslouženě sci-fi roku 1976. ()
Standardní, ničím nevybočující scifi ze sedmdesátek.Občas jsem měl při sledování pocity jako u Zardoz. Neskutečně mě iritovala "experimentální" hudba. ()
Ukážka filmového "béčka" sedemdesiatych rokov. Ak by bol nakrútený v rokoch osemdesiatych, kľudne si viem predstaviť na mieste Yorka Ch. Lamberta, ako ikonu "béčiek". Celkovo mi snímka prišla taká detinská, ak by som mal v tej dobe 18 rokov, tak by som mal riadny zážitok aj z tzv. erotických scén. Lenže celkom sľubný začiatok sa od vleklého stredu dostane až k smiešnemu koncu, kde si dedo (vypasený po tom armagedone riadne, čo asi jedol? Mačky?) robí malý ohník na akejsi priehrade. York zahral dosť dobre, rovnako aj jeho "záporný kolega". Ženský proťajšok však bol maximálne vlažný, nezaujímavý a neraz som mal pocit, že sa herečka vyškiera v momentoch, kde to nebolo v scenári - dosť amatérske. Asi nebudem ďaleko od pravdy, ak poviem, že z námetu filmu čerpala aj poľská komédia Sexmisia, kde sa podarilo dosiahnúť brilantnú atmosféru. Škoda, že tu papundeklové kulisy (zo vzdialeného pohľadu kamier), pyrotechnické srandičky (v jednom momente pri výbušnom konci má jeden z obyvateľov na zadku akúsi veľkú prskavku a uteká cez štúdio) a atmosféra detského seriálu niečo podobné nedokázali. ()
Velmi zajímavý příběh (originální moc ne) kde vše s radostí objevuje společně s ústřední dvojicí, kde se na její ženskou polovičku velmi pěkně dívá, bohužel se občas neubráníte nechtěnému smíchu naivitě a nedomyšlenosti. ()
Pro jednoho zastaralé sci-fi se směšnými efekty, pro dalšího vizuální skvost, kterej má nenapodobitelnou atmosféru díky tomu, že všechny ty interiéry, architekturu, design atd. museli opravdu ručně vyrobit. Celý to připomínalo oživlý budovatelský futuretro plakáty z dob, kdy ještě lidi vzhlíželi k budoucnosti s nadějí (i když tenhle film je postapokalyptickej :-)), kde se mezi kosmickými loděmi promenádují cyberhippiesačky v šedesátkových šatičkách a šviháci s pečlivě ulíznutou patkou (btw. fízlovi se tady říká Sandman :-)). Do toho neustálé strašení modular syntezátorů a okouzlující naivní příběh, kde toho víc spíš smysl moc nedává než jo. Ale i ten výchozí bod (lidi žijí v podzemí, o vše důležité se starají počítače, má to jeden háček - ve 30ti umíráte, ale můžete bojovat v neokoloseu o znovuzrození) je dobrej. ()
Mnohovrstevné podobenství, které měl asi natočit někdo jiný. Herectví většinou příliš divadelní. Od kulis a efektů jak z ruské pohádky je těžké se odpoutat. Michael York se s tím pere docela statečně. Přirozený je snad jen Peter Ustinov. ()
Chapu, ze kdysi byl Loganuv Utek kultem. Dnes uz je vsak pouze prumernou scifi, ktera nema prilis co nabidnout. ()
Zbytočne ukecané, pramálo akčné a občas dosť hlúpe. Nápad výborný... Typické sci-fi béčko, ktoré sa nijak nevymyká z medzí ostatných dobových scifíčiek. ()
Dnes už klasické sci-fi, jenž v této době už nikoho neohromí, ale ve své době to musel být fenomén. Byť dialogy jsou místy nesmyslné, dějová linka nedotažená a spousta otázek zůstalo nezodpovězeno. Remake, pokud se ho ujme někdo s mozkem, může být skvělý. Mladý York byl fešák. Za mne 65%. ()
40% - Prakticky bych se ztotožnil s komentářem uživatele "slunicko2", takže je zbytečné, abych to opakoval. Včetně toho, že jsem se nenudil. ()
Film mi přišel nudný, ani jsem ho nedokoukal. Znám lepší mnohem zábavnější počiny natočené +- v letech jako tento. Celkový nudný až uspávací dojem ještě umocnil Michael York, který mi svým vzhledem přišel až odpudivý a hereckým výkonem nezáživný. Byl hlavní lákadlo na tento snímek, leč jeho "feromony" jsou velmi vyčpělé. ()
Řekl bych,že Michael Anderson je dnes naprosto zapomenutý režisér,ovšem rád bych dal co nejvíce lidem vědět,že tenhle chlapík točil v 70. letech velmi zábavné filmy.Tahle sci-fi kultovka je jedním z nich. ()
Nějaký podzemní kryt s běžným životem, avšak v totalitním režimu. I podaří se jisté dvojici uprchnout na zemský povrch, kde se nestačí divit nad skutečným světem. Z dnešního pohledu námět viděný nesčíslněkrát, byť v různých obměnách. Snímky ´Sexmise´ (1983) nebo ´Ostrov´ (2005) zná jistě každý. Tohle je však klasika ze sedmdesátých let a nejinak zajímavá. Po vizuální stránce jsou sice technické efekty a triky značně zastaralé, ale to se dá s přehledem ještě přehlédnout. Dějství má smysluplný příběh s úžasnou atmosférou a fantazijním uskupením ohledně lidského pokolení v daleké budoucnosti. Obsahuje několik zajímavých detailů, jako třeba plastické operace za použití laserového paprsku. Někdo tak příběh s takovouto předvídavostí srovnává s tvorbou Julese Vernea. Máme tu svět, ve kterém se udržuje mladý život do určitého věku, kdy je rituálem ukončen a jen vyvolení se dočkají znovuzrození. Vymývání mozku jak v nějaké sektě, že? Proto po divácké stránce přijde krapet humorné, když v druhé polovině všeho dějství v myšlenkách uprchlé dvojice vznikají otázky. Jako například: proč jsou na kamenných deskách, pro nás náhrobcích, vyryta jména a nějaká čísla. Nechápou ohromnou sochou staříka, pro nás prezident Lincoln. Neznají kočku, atd. atd. Až potkají staříka živého a ten zas nevychází z údivu z nich. Příběh plný politických a náboženských paralel, sloužící i dnes k zamyšlení. Z dnešního pohledu snímek rozmazleného diváka současnými CGI efekty již nenadchne, ale za shlédnutí určitě stojí. Bude se alespoň vědět, z kterého snímku se neustále používá daný námět. ()
Sci-fi odehrávající se ve 23.století, kdy svět je řízen počítačem a lidé žijí pouze do třiceti let,pak následuje tzv.omlazení - ve skutečnosti jde o vyhlazování "starších" lidí. Dobré herecké výkony a poprvé byla použita holografie. ()
Dva bodíky za film, třetí bodík za skrytou nahotu :) ()
LFŠ 43 (Film 26): Téma uzavřené společnosti, fungující dle sady nám cizích principů, naprosto popírající či neznalá okolního světa je velmi vděčné téma. Ať už se jedná o kulturní odlišnosti (Shogun Jamese Clavella), sektářství (Vesnice od M. Night Shyamalana), Degeneraci společnosti (Stroj času H.G. Wellse, Nonstop od Briana Aldisse, z novějších pak knižní trilogie Silo), a nebo naopak, jak je v tomu v případě Loganova běhu, vyspělá civilizace s prvky náboženské teokracie. Úvodní část filmu je asi i částí nejlepší. Od návštěvy jeslí, kde se uměle rodí noví členové společnosti, po Kolotoč, kam naopak lidé chodí zemřít (obnovit se), přes Nové Já, kde vám na počkání vyrobí novou identitu, teleportér fungující jako seznamka (Come, let´s have sex) se seznamujeme se společností tak odlišnou, a přece tak blízkou té naší. Celé lidstvo je uzavřeno v jakýchsi kupolích, kde je, patrně pro nedostatek místa, každý člověk při dosáhnutí 30 let určen k odstranění. Nejzábavnější myšlenkou filmu je pak hloubání nad tím, kdo postavil tyto kupole, jaký byl původní účel, jak byl původně naprogramován hlavní počítač, jak postupně docházelo k přetváření lidstva. Bohužel film se po skvělé úvodní části, která se tváří jako klasické sci-fi ze staré školy, zvrhne do klasického akčního road movie, a to ještě druhořadého. A jak říká hlavní hrdina, všechno dávalo smysl, než se objevil Mráz. Za vyzdvihnutí pak stojí ještě část na konci filmu kdy se hrdinové dostanou mimo kupoli. Pokud se vám líbil konec planety opic budete nadšeni. Jinak je poslední část filmu zbytečně dlouhá a děje prostá. Herecké výkony pak klasicky nestojí za nic, a když začne Michael York filozofovat, máte chuť si jít zajezdit na Kolotoči. Jenny Agutter pak aspoň dobře vypadá (což se nedá říct o Peterovi "Mám 100 koček a o každé budu minutu mluvit" Ustinovovi). Hlavní záporák je pak jen do počtu. Sečteno podtrženo, Loganův běh je spíš taková upoutávka k zamyšlení o tvárnosti lidské rasy. Pokud ho budete brát jako příběhový film a soustředit se na děj či postavy, odejdete zklamaní a rozezlení. ()
Asi jsem od toho čekal mnohem víc. První půlka mě spíše nudila, myslím, že by se dala udělat kratší, druhá byla v pohodoě. Stejně jsem, ale neměl pocit, že by byl potenciál příběhu zcela vytěžen. Z těch starších sci-fi u mě zatím pořád vede první Planeta opic. ()
takový zvláštní scifko, docela dost mě nudilo. Jedna hvězda za kozenky ()
Reklama