VOD (2)
Série(3) / Epizody(36)
Obsahy(3)
Nejsilnější superhrdina na světě dokáže zabít kohokoli jednou ranou. Ale nemá žádného soupeře, takže bojuje s nudou a depresí. (Netflix)
Videa (17)
Recenze (90)
Většinou s hodnocením počkám, dokud není venku alespoň jedna celá série, ať se jedná o jakýkoli žánr, ale tohle prostě nejde. Tohle anime proměnilo jeden z největších problémů shounenu, příliš "OP" hlavní postavu (jeden z důvodů, proč jsem nikdy nedokoukal Dragon Ball Z, nebo, ze západu, proč mě nikdy nebavil Superman), na svou největší přednost. Reakce hlavního hrdiny, který prostě ví, že kohokoliv zmákne jediným úderem, na nečekané situace jsou dokonalé. Zvláště to, jak se vyhýbal útokům "Beast Kinga" a jeho závěrečný úder na "Mosquito girl" v 2. epizodě, mě donutilo zalykat se smíchy. Opravdu to vypadá na největší překvapení roku, co se anime žánru týče. ()
První epizody mi přišel zajímavější nápad než samotný seriál a k dalším dílům jsem se musel prokousávat. Ale nakonec jsem mu stejně propadl a od čtvrtého dílu jsem si je pouštěl automaticky. I když by se mohlo zdát, že akce bude jednotvárná, tak tomu tak není, jelikož se představí spousta rozmanitých protivníků i hrdinů, z nichž je spousta často bizarní. Z toho plyne i nenásilný, i když ne zrovna sofistikovaný humor, je to však bohatě vynahrazováno parodováním superhrdinských klišé. A potitulkové scény byly příjemným bonusem. (Netflix) ()
"Guess I should go." Takhle jsem se jednou večer nudil a přemýšlel jsem, co jiného bych mohl kromě tisícího pětistého poslouchání Guren no Yumiya dělat a zda by se hlavně mohlo najít něco smysluplnějšího pro rychle se blížící hodinu křečků. A uvědomil jsem si, že bych třeba mohl zkusit zase po dlouhé době přečíst nějaké to východní kreslení zvané manga jako jistou změnu v mém většinově čistě západním graphic novel zaměření. Vzpomněl jsem si, že mi jistý příbuzný, pár předchozích dní snažil vnutit nějakou pochybně pojmenovanou a působící mangu, kterou ovšem, jak dobře vzhledem k příbuzenství věděl, na jaké nitky zatahat, neustále popisoval dvěma slovy "OP jak prase".... třemi slovy? No každopádně jsem se rozhodl, že do ní přinejmenším zkusím nahlédnout, a jak to už někdy často v takových případech bývá, večer nestačil. A z té podivně pojmenované mangy se vyklubala extrémně výstižně pojmenovaná manga. A je to OP jak prase!!! Víc k tomu asi nenapíšu, protože bych se velmi lehce mohl zamotat v nějaké hrozné adoraci jako u mého nedávného komentáře k Shingeki no Kyojin a adorovat mangu na místě anime by už byl vrchol drzosti! Takže mě potěšilo, že jsem se k OPM dostal až takto pozdě, v době, kdy anime bylo na prahu a teď tu již máme první díl a nemohu neříct, Bring It On! Měl bych k přepracování své prvotní výhrady, jako že animace by mohla být v některých scénách ještě o kousek hezčí (vzhledem k tomu, že manga je přímo překrásně kreslená), resp. mohla by trošku věrněji přepracovávat ty umělecké obrazy Saitamy při finišovačkách, ale na druhou stranu, viděl jsem to v nějaké hrozné kvalitě, takže to asi nechám prozatím stranou. Dále bych mohl asi vytknout to, že pro mě překvapivě některé rozhodně satirické a humorné momenty vyzněly jaksi hůř než na papíře (ta krásná kresba!), ale to neznamená, že by stále nebyly chytré a hlavně zábavné. Nakonec mě ale v prvním díle nejvíce rozesmály dokonalé obličejové kreace hlavního hrdiny, v interakci s protivníky. Tohle je jeden z důvodů, proč to anime bude stejně jako manga takový klenot, bořící všechny hranice a klišé. Přitom se v tom autor neutopí, ale navrch dodá propracovaný svět, systém jeho fungování a charakterový rozvoj, vždy balancujíce na hraně mezi úplnou parodií a vážným dějem. Ale nakonec, pro mě osobně, a pro každého, kdo má v sobě to dítě, bažící po obrovsky badass OP nářezu, bude tohle anime slastí asi hlavně kvůli tomu. Ale třeba ne, ještě se uvidí. Ovšem, věřte mi, mělo by se to jen a jen zlepšovat, první díl byl jen takové demo, stlačený origin a ukázka toho, co nás čeká. UPDATE: Po 2. epizodě už není potřeba žádných poznámek, je to jasné anime roku. 3. epizoda je to jediné moderní umění, které jsem schopný uznávat! A kadence hlášek a vtipných momentů se stále zvyšuje až ke kritickým hranicím. Over 90 000! Epizoda 4 přináší představení dalších kriticky důležitých postav, hlavně pak jednoho legendárního cyklisty, největšího hrdiny z lidu, jaký kdy kráčel po povrchu zemském. Ale taky mi tato epizoda potvrzuje to, že bych opravdu chtěl, aby ty akční sekvence byly "snímány" z trochu jiných, zřetelnějších úhlů, aby byla Saitamova síla vidět opravdu v plné kráse a nestínil to například kouř apod. Humor ovšem neselhává ani na chvíli. Epizoda 5 je konečně výhra na plné čáře, nejen si to utahuje z klasické snahy tvůrců i fanoušků rozdělovat hrdiny podle Power levelu, ale má to konečně i ten souboj dvou supermocností! Také tajemný zachránce, který inspiroval založení HA, udon-walk a oppai mikina! Ep.6-Ep.11 potvrdily kvality této série, které spočívají hlavně v naprostém rozebírání určitých žánrů anime a to neodolatelným a často velmi vtipným způsobem. Výstavba světa má taky své plusy, stejně jako celkový dějový vývoj, ale hlavní je to boření všeho, co se dá. Doslova. Akční sekvence jsou ovšem stále někdy tak zběsilé, že člověk by musel pauzovat, aby vše pochytil, ale kdyby to udělal, uviděl by, jakou práci si hoši z MadHouse dali, logicky ty nejkrásnější a nejvíc cool momenty jsou přímo vystřižené z mangy, ale celková kinetika a zběsilost jako přidaná hodnota se ukáže nakonec až ve finále. Kde je to možná nejkulervoucnější bitva roku. Až jsem se zpotil. PS: Saitama by toho hnusně malovaného, necharismatického, trapného debila Goku rozbil během 5 vteřin! () (méně) (více)
Seriál One Punch Man je velmi charakteristický pro svou snahu zasadit hrdiny a záporné postavy do prostředí reálného světa a to v takové míře, že jsou po celou dobu považováni za zcela běžnou součást společnosti. Hlavním hrdinou je Saitama, jehož charakterové rysy i vzhled jsou zcela obyčejné, má to ovšem jeden háček: Vládne nadlidskou silou a je nezničitelný. Od začátku se mi manga velmi líbila pro svou satirickou podobu a nápaditost. Hlavní hrdina se zde setkává s nejrůznějšími karikaturami záporných i kladných hrdinů a jejich nejrůznějšími cíli a pohledy na svět. Díky jeho ledabylosti a pokoře nastává v seriálu plno humorných situací, ač jsou si některé lehce podobné. Fantazie z hlediska způsobů boje zde také nekladla meze, nesčetněkrát jsem tu invenci obdivoval. Čeho si také nelze nepovšimnout, je alegorie s nesmírně úspěšnými lidmi, pro které se stává jejich život moc snadným. Saitama se ve svém životě nudí a snaží se zoufale najít něco, co by jej vyvedlo z denního stereotypu, ovšem neúspěšně. Je také v průběhu své "hrdinské" kariéry mnohokrát nařknut z podvodů a to i přesto, že byly jeho výkony zcela viditelné, což poměrně věrně demonstruje nedoceněnost některých lidí. Po stránce děje seriál dle mého názoru určitě nestrádal, minimálně byl přiměřený jeho délce a žánru. Co mě ovšem zamrzelo, bylo velmi otevřené zakončení, které zde již podle mě nemělo být, neboť Saitama bojoval takřka se vším a originalita oněch hrdinů tedy do jisté míry vyprchala. Možná bude pokračování pecka a já budu nucen toto hodnocení změnit na 5*, zatím to tak ovšem necítím. Seriál pro mě byl originální záležitostí, která mě zaujala v nemálo směrech a hodněkrát mne přiměla se od srdce zasmát. Doporučil bych všem, kteří jsou znuděni nejrůznějšími prototypy hrdinů s nadlidskou sílou, je na ně krásnou odpovědí. ()
Galerie (625)
Photo © Madhouse

Zajímavosti (13)
- Hlavní hrdina se doma kouká na televizi značky Shorp, což je obdoba televize Sharp. (Mancunian)
- Mrakodrap se zlatým lejnem na střeše, patřící miliardáři Zenirovi, který se objeví ve 4. epizodě 1. série s názvem The Modern Ninja, má skutečnou předlohu ve jedné z budov tokijského sídla největší japonské pivovarnické společnosti Asahi (která mimo jiné půsubí i v ČR). Zlatá skulptura na střeše měla údajně představovat „planoucí srdce piva Asahi“, nicméně výsledek je poněkud rozpačitý. Od místních si proto vysloužila onu posměšnou přezdívku – „kin no unko“, tedy zlaté lejno. K tomuto výrazu se pak ještě pojí slovní hříčka, díky které se v Japonsku zlatá lejna prodávají jako předměty pro štěstí – „un“ totiž znamená štěstí. (Mates2106)
- Úvodní píseň první série slovy „One Punch!“ začínala a úvodní píseň série druhé jimi končí. (CarnTheNunya)
Bohužel premisa anime je jeho největší pád. Do JednoRánoMuže jsem šel s tím - ano je to v názvu. Animace, visuál soundtrack i sound-design jsou absolutně na výbornou. Čekal jsem že u seriálu vydržím kvůli propracovanosti bitek, zajímavé choreografii - či co já vím - a když bude plešatec vytáhnutej z Bělidla na permanentním OP Bankaii, tak si užiju nějakou vedlejší věc, kvůli které budu dál hltat díl po dílu - nestalo se tak. Seriál nenabízí nic jiného než bitky které jsou z evidentního důvodu po jednom až dvou dílech extrémní nuda (když máte bitvu bez napětí, tak proč se na ní koukat?), humor který je občas trefný a dává seriálu svůj punc, bohužel který je pohřbený dost nezajímavýma postavama kolem plešatince s tím, že vše krom těchto pozitivních věcí, je otravný (na můj poměr dost). Skončil jsem na konci třetího dílu s tím, že jsem byl otrávenej a vyčerpanej tím jak nezáživný se pro mě One Punch Man po třech dílech stal. Možná ještě budu pokračovat, a recenzi protáhnu. V tomto stádiu ale - doufám jen že v seriálu půjde o něco víc než jen groteskování pár postav kolem plešatince užívajíc si otravné gagy s občas hozeným vtípkem se správným One-Punch-Linem :) , a po pár dílech ohranými souboji. Též jako hodně velká chyba se mi jeví to, že seriál si nedal práci s absolutně žádným vysvětlením/vybudováním světa. Po tří dílech jsem si připadal jak zamknutý někde v opuštěné laborce jen s ukázanýma hlavníma postavama s tím, že jsem si vůbec nepřipadal jak na alternativní zeměkouli kde jsou superlidi, na který furt útočí nějaký přesvalněný šaškárny s mrdkožlábkama. "Vpičizmus" seriálu je z části dobrý, bohužel je to dvojsečná zbraň která se vrátí přímo do držky, a ničí celý seriál, stejně jako hlavní premisa seriálu - To že monstra a nepřátelé útočí na města a lidstvo, v podstatě permanentně. No, to vám bude po pár dílech absolutně k ničemu, protože si připadáte že na planetě existují jen hlavní postavy, s tím že občas se tam teda šmejkne ten jeden či dva záběry, aby se neřeklo, že úplně všichni lidi na planetě jsou mrtvý - JAKEJ TO TEDA VŮBEC DÁVÁ SMYSL?! Po tomhle zjištění je tedy seriál jen o jediném - o plešounovy co se nudí, protože je OP. A dál? Jo aha, to je všechno. Já se taky občas nudím protože jsem v něčem až moc dobrej, a seriály o tom netočím, protože by to nikoho nezajímalo. Mě něco takového neoslovilo - Je mi opravdu líto, že nejsem vymaštěná šaškárna co by si nechala s*át nad hlavu od přepáleného hodnocení nezáživného pitchonu. Pokud jste ale vyloženě člověk který se udělá nad tím jak je hlavní postava přesílená a stačí vám k dokončení jen jedna ruka :) jelikož máte komplex méněcennosti, tak prosím. Ale já vypnout mozek nedokázal. Dvě hvězdy jen za ony zmíněné pozitiva. Edit po dokoukání 6. episody: Mno, Tak na šestce to utnu. Seriál je ještě nedoplněnější, a už i ten humor utlumen na minimum s Ikkakuem.. Teda Saitamauem vlastně.. Odebírám zbylé hvězdy které jsem původně seriálu dal za visuál a zvuk. Tak přehypovaný pitchon? To si tu lidi fakt děláte p*del nebo tu fakt něco fetujete? Ne, omlouvat se za to že přemýšlím nad tím na co čumím se fakt nebudu. Dost s braním servítek, jelikož tohle je extrémní nuda pro lidi, kteří se chtějí vyschízovat do charakteru který rozbombí každého bez vyjímky - kdo já vím, asi nějací lidi co mají komplex méněcennosti či jsou šikanování. Jelikož pokud mi tu napíšete někdo oprávněné logicky odvozené verifikované důvody, proč je seriál způsobilý na více jak dvě hvězdy, vezmu si půjčku a na ruku vám dám 80 000kč. Jedna (možná i ta nejvíc) z nejpřehajpovanějších mrdek co jsem z Anime žánru za život viděl. Posílám do odpadu kvůli mastičkářskému, mnou nepochopitelnému hajpu. Objektivně - 40% až 50%, a to jen kvůli dynamice a výbornému audio-visuálu. () (méně) (více)