Shin Godzilla

Vizuál samotné Godzilly mi zpočátku příliš neseděl a jestli mě něco jó rozčilovalo, tak to byly knoflíkové oči. Nicméně svou destruktivní cestou Tokiem si získala moje sympatie a po mutaci se z ní s konečnou platností stala docela hezká holka. Nicméně tohle nebylo jen o radioaktivní ještěrce. Především cca první polovina byla víc než cokoliv jiným kousavou politickou satirou reflektující poslední zemětřesení v Japonsku, během něhož tamní orgány v mnoha ohledech selhaly. A tvůrci je tu rozhodně nešetří. Některé byrokratické postupy mi připomněly i naše luhy a háje. Druhá půlka se už jen lehce otřela o traumata Druhé světové války a plně se soustředila na likvidaci potvory, což mě hodně bavilo. Mělo to vtip, mraky nápadů a závěrečná sekvence se šikanzeny, jeřáby a já nevím čím vším patřila k tomu nejlepšímu, co mohou godzillí filmy nabídnout. Pro mě příjemné překvápko. 80% (01.08.2017)

„Shin Gojira“ je pro mě pořád dobrým filmem a jsem zvědavý na to, jak budou Japonci v legendární sérii pokračovat. Má se chystat i animovaná verze, tak uvidíme, co z toho bude. Tohle je cesta, kterou je možné se vydat, ale může to být úplně nový restart, nové pojetí, ještě více politické a ekologické, což třeba v posledních letech ze série „Gojira“ – hlavně díky americkému pojetí – trochu vyšumělo. Doufám, že tímhle se nekončí. Trikově má série co přinést. (13.02.2017)

Když v roce 2004 natočilo Toho k 50. výročí Gojira: Fainaru uozu, říkl jsem si, že už bude s Gojirou (potažmo celou touto sérií) konec a kultovní monstrum konečně odejde na zasloužený odpočinek. Přece jenom by si to už chudák holka i zasloužila. Jenže potom přišli Američani se svou Godzillou (2014) a šílenství se rozjelo nanovo. Film měl solidní úspěch a letos vzniklo další pokračování. Když jsem si ho chtěl konečně pustit coby fanda celé Gojira série, zjistil jsem, že blázniví Asiati už sami stačili natočit další tři díly (tento plus dva animované kousky). Takže jsem samozřejmě musel na chvíli Godzilla: King of the Monsters odložit a vrhnout se právě na Shin Gojira. A rozhodně jsem neprohloupil. Prvním potěšujícím faktorem bylo to, že se tvůrci rozhodli o restart série a tudíž tento film nemá žádnou spojitost se žádným z předchozích dílů. Tím druhým byl fakt, že samotná Gojira projde během příběhu několika proměnami své podoby. Co si budeme nalhávat, když vystoupila z hlubin a začala s první devastací města, málem mi vypadli oči z důlků – to byl opravdový hnus a byl jsem doslova znechucen. Jenže její následný návrat a proměna už byli o něčem úplně jiném. Pro fandy této série to byla doslova nádhera. Taky samotné speciální efekty prošly dobovou obměnou a po vizuální stránce vypadali docela uspokojivě. Jak samotná demolice města, aut, vlaku, letadel, armádní techniky (ty už nevypadali jen jako papundeklové modely a hračky na hraní) – což ale zas na druhou stranu ztratilo své osobité kouzlo starších dílů. Každopádně atmosféra během jednotlivých útoků pěkně zhoustla a i po této stránce jsem byl vcelku spokojený. O něco horší už to bylo s tím všudypřítomným ukecaným pasážím. Větší část filmu se totiž bohužel netýká řádění Gojiry a jejímu boji s armádou, ale kecání a hádání politiků, vojáků a vědců. Což mělo dopomoci realističtějšímu pojetí – kdy se mimo jiné řešili i důležité politické, bezpečnostní a vědecké věci okolo samotného zničení monstra, ale i ekonomickému dopadu na zemi, ohrožení a bezpečnosti obyvatel a především nukleární hrozby – tedy pardón pomoci USA, která chtěla hodit další jadernou bombu. 70% (15.08.2019)

60% ... Najnovšia Godzilla ma sklamala. Aj keď sa jej vizuál snažil ostať čo najvernejší jej pôvodnej podobe, tak zvyšok vizuálneho majstrovstva v tomto film bol takpovediac údesný. Film nevyvolal vo mne tie nevyhnutné pocity napätia a úžasu, ktoré som napríklad pri poslednej Godzille mal. Ide tu hlavne o dialógy, o súčasnú geopolitickú situáciu a jej vplyv na prípadné vysporiadanie sa s takýmto monštrom - čo nie je zlé, ale samo osve o to celý film neutiahne. (09.01.2017)

5% stopáže zábery na Godzillu. Tie z diaľky, kde je zasadená do širšieho prostredia, sú atmosférické a napínavé. Tie z blízka smiešne, hlavne v prvej tretine, kde Godzilla vyzerá úplne ináč než v neskoršej stopáži. K hollywoodskej digitálnej Godzille má táto stále veľmi ďaleko. Akoby sa Japonci nechceli odkláňať od tradičnej papundeklovky, ktorá nemá žiadnu mimiku a vie iba otvoriť hubu a chŕliť oheň či laser. Zvyšných 95% stopáže sú rozhovory nových a nových postáv politikov, vojakov a vedcov, zisťujúcich identitu príšery a neskôr riešiacich jej zlikvidovanie. Rozhovory v rýchlom strihu, čo najreálnejšie sa snažiace ukázať, ako by prebiehalo vysporadúvanie sa so situáciou. Táto väčšinová čast filmu je prekvapivo zábavná (gulity pleasure) a vzbudzuje zvedavosť. S veľkým rozpočtom a veľkofilmovou ambíciou. (05.05.2017)