Dáma s kaméliemi

Trestuhodně zmršená klasika!!! Sice se nešetřilo výpravou, ale tvůrci filmu podle mne literární předlohu nepochopili, jen zneužili použitím stejného názvu, což je ten největší problém. Odvíjení příběhu odzadu (pozpátku) považuji za degradující. Dumasův román je o lásce a začíná se tajemně rozvíjet. V tomto filmu však žádná tajemství a láska nejsou - jen stejná linie zmaru a beznaděje...Doporučuji polskou verzi z roku 1994 "Dama kameliowa", kam se na ni Bolognini hrabe! (26.09.2020)

Klasika, k níž jsem se dostal přes původní český dabing, a kterou jsem si klidně mohl odpustit. Literární předlohu jsem nečetl, ale jakmile dáma na jevišti ohraničující celý slavný příběh poprvé zakašle, je nad slunce jasnější, že to zase bude o ubrečená story o zakrváceném chrcheli. Televizní formát tomu vůbec nesluší. Možná jsem usnul moc brzy (poobědový čas!), ale ve filmu vůbec není vysvětleno, čím dáma tolik působí na muže, ani jak si je získává. Mezi kašlem a tklivou melodií (EM tentokrát bez hvězd) se Isabelle projde po schodech nahá, párkrát polehne na zádech a pak už jdou titulky. Ovšem mezitím spousta nudy. "Měla strašnou smrt. Vážně jsem netušil, co všechno člověk vydrží a jak dokáže trpět." (24.01.2015)

Snaživá a ambiciózní filmová adaptace proslulé literární předlohy z dílny Alexandra Dumase mladšího. Bylo by asi naivní pídit se po tom, kolik lidí ten román skutečně četlo, ale v obecném povědomí se tohle dílko udržuje a většina lidí dokáže říct, o čem příběh pojednává. Je mi líto, ale přestože Bolognini shromáždil exkluzivní hereckou grupu v čele s femme fatale francouzské kinematografie Isabelle Huppert, výsledek je akademicky odtažitý, studený a bez tempa. Jakkoliv režisér předkládá krásné obrazy a podmalovává je precizně složenou a natočenou hudbou, výsledkem je až příliš často ušlechtilá vysoce kultivovaná nuda. Skutečné emoce, skutečná citová angažovanost se tady prostě nekoná. Je mi líto, ale tentokrát to bude jenom za 3* a 60 % celkového dojmu. (02.08.2014)

Asi není moc filmů, ve kterých se sejde tolik herců absolutní světové extratřídy: Isabelle Huppertová, Gian Maria Volonté, Bruno Ganz, Fernando Rey. Na všech je vidět, že přesně pochopili režijní pojetí, které svojí civilností přirozeně propojuje občasné decentní užití naturalistických prvků s nenásilnou poetizací. Film je velmi silný právě tím, že se obejde bez povrchního vnějškového patosu. O to víc pak působí všudypřítomný smutek nad stavem společnosti i nad údělem jedince, smutek, který všechny zmíněné herecké hvězdy dokážou vyjádřit brilantně jemnou drobnokresbou. Na Oscara by jim to asi nestačilo - ale to není žádné mínus, spíš naopak. (25.06.2014)

Moc se to snaží být uměním a zapomíná na to, že by měl mít nějaký spád. Hlavně ale tam není psychologie Alphonsin, která by mi vysvětlila, proč si vybrala způsob života, protože mi nepasuje zádumčivá Isabelle Huppert, jak děla ze sebe prostitutku. Ve škole jsme se o tomto díle neučili, a to ani o spisovateli (to jsem zjistil až při hodnocení) ale svoji literární předlohu nezapře, protože jsem si vzpomněl na Nanu (od Emila Zoly), kterou jsem četl před časem. (21.02.2016)