Dáma s kaméliemi

Zadriemal som veľmi rýchlo po začiatku filmu. Možno by sa nemali takéto ťažké filmy sledovať s horúčkou, ale účel to splnilo a prebral som sa až pri začiatku druhého dejstva a nemal som pocit, že by mi niečo uniklo. Pri šialene pomalom tempe tohto filmu mám pocit, že pri poctivom sledovaní by som ho ani nedopozeral a hodnotenie by bolo nižšie. (15.06.2014)

Snaživá a ambiciózní filmová adaptace proslulé literární předlohy z dílny Alexandra Dumase mladšího. Bylo by asi naivní pídit se po tom, kolik lidí ten román skutečně četlo, ale v obecném povědomí se tohle dílko udržuje a většina lidí dokáže říct, o čem příběh pojednává. Je mi líto, ale přestože Bolognini shromáždil exkluzivní hereckou grupu v čele s femme fatale francouzské kinematografie Isabelle Huppert, výsledek je akademicky odtažitý, studený a bez tempa. Jakkoliv režisér předkládá krásné obrazy a podmalovává je precizně složenou a natočenou hudbou, výsledkem je až příliš často ušlechtilá vysoce kultivovaná nuda. Skutečné emoce, skutečná citová angažovanost se tady prostě nekoná. Je mi líto, ale tentokrát to bude jenom za 3* a 60 % celkového dojmu. (02.08.2014)

Klasika, k níž jsem se dostal přes původní český dabing, a kterou jsem si klidně mohl odpustit. Literární předlohu jsem nečetl, ale jakmile dáma na jevišti ohraničující celý slavný příběh poprvé zakašle, je nad slunce jasnější, že to zase bude o ubrečená story o zakrváceném chrcheli. Televizní formát tomu vůbec nesluší. Možná jsem usnul moc brzy (poobědový čas!), ale ve filmu vůbec není vysvětleno, čím dáma tolik působí na muže, ani jak si je získává. Mezi kašlem a tklivou melodií (EM tentokrát bez hvězd) se Isabelle projde po schodech nahá, párkrát polehne na zádech a pak už jdou titulky. Ovšem mezitím spousta nudy. "Měla strašnou smrt. Vážně jsem netušil, co všechno člověk vydrží a jak dokáže trpět." (24.01.2015)

V tomto filmu není romantika ani láska, jako ve verzi z roku 1936 s Gretou Garbo v hlavní roli. Tento film je temný a ponurý, přitom se jakoby vysmívá hlavní hrdince, jako Gian Maria Volonté v závěru. Violetta (Marie) ve filmu není šťastná, přestože dosáhla všeho, co chtěla. Je to zkrátka úplně jiná dáma s kaméliemi, zvláštní, a není špatná. (14.07.2017)

Moc se to snaží být uměním a zapomíná na to, že by měl mít nějaký spád. Hlavně ale tam není psychologie Alphonsin, která by mi vysvětlila, proč si vybrala způsob života, protože mi nepasuje zádumčivá Isabelle Huppert, jak děla ze sebe prostitutku. Ve škole jsme se o tomto díle neučili, a to ani o spisovateli (to jsem zjistil až při hodnocení) ale svoji literární předlohu nezapře, protože jsem si vzpomněl na Nanu (od Emila Zoly), kterou jsem četl před časem. (21.02.2016)