Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků" Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov). Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné. Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem? (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mně se první díl líbil, a vyprávění o prvorepublikových hvězdách na počátku dob pohnutých považuji za docela realistické, i když jeho závěr v roce 1953 bude (aspoň pro mne) asi dost smutný. Herecké projevy hlavních protagonistů, zejména Javorského a Dlouhého (Buriana a Štěpánka) jsou výborné. Judit Bárdos (fiktivní postava herečky Krallové) sice moc nemusím, ale vyloženě mi tam nevadí (možná i proto, že nepředstavuje třeba Natašu Gollovou nebo moji oblíbenou Zitu). Ztvárnit Oldřicha Nového už se Rašilovovi nepovedlo tolik jako v případě Buriana a Štěpánka (ale dávám mu šanci) a ani Vančura mě nenadchnul, ale byl tam tak krátce, že jsem si ho vybavila až při přečtení komentářů zde na csfd. Dobrý scénář, docela zajímavé (a mně ne vždy známé) sondy do životů hlavních protagonistů (např. o takovém Binovcovi jsem dosud nic nevěděla; a to, co se dozvěděla, moc kladný nebylo). Příběhy nemuseli (už zase) "rámovat" rokem 68, mě tam ta komparace spíše ruší, než aby sérii nějak buď dramatizovala nebo naopak propojovala... Možná bych se za to měla spíše stydět, než to tady psát, ale pro mě byl Mnichov v jednom zprostředkovaném projevu (nebyl to ten Benešův, co ho ve filmu četl Štěpánek) podán tak racionálně, že by asi úplně lehce přesvědčili i mě - na naši společnou historii s Němci bych asi velice slyšela (s přihlédnutím k tomu, co následovalo, musím konstatovat, že zatraceně bohužel), takže vůbec nevím, zda bych byla nějak statečná nebo jen prostě neodporovala zlu násilím (jako Tolstoj nebo Chelčický), kdybych v té době žila. Parádní výprava, kostýmy (Adinin kožich by se mi moc a moc líbil), sice mám strach, že to celé zase časem nevydržím (jako České století, kde jsem se od Mnichova nebyla schopná dívat), ale zatím jsem zvědavá na pokračování načrtnutých osudů a u sledování vytrvám. Asi díl zhlédnu i znova (zatím trošku lítám v postavách, netuším, kdo z tehdejších filmařů byl komunista, mluvili o tom, podobně i o Rudém právu a Vlajce, ale uniklo mi to, etc). ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Bylo to snesitelné a koukatelné. Ale jednu věc asi nikdy nepochopím: Proč film o reálných postavách, reálných historických událostech a snažící se v některých momentech o až křečovité vylíčení dobového kontextu buduje klíčové scény na zbytečných smyšlenkách? Např. Zdeněk Štěpánek neoznamoval v rozhlase přijetí Mnichovské dohody (to premiér Syrový). Jo, jsem hnidopich. Vadí mi ten nesoulad mezi křečovitou doslovností, kde postačí autorská licence, a křiklavou nepřesností, kde se diváctvu vnucuje deformace kontextu. ()

Reklama

6thSun 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Ohromně silný námět se zatím rozjíždí rozpačitě, přičemž v I. půli filmu je divák víceméně zaměstnán rozklíčováváním postav, ze kterých se původní postavě jakžtakž podobá pouze Javorský, II. část je ale i bez toho plytká až běda, angažování neherců jako Tyc by zde pak vůbec nemělo být na pořadu dne. ()

Nach 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zatím se to rozjíždí. Nicméně herecké výkony u prvorepublikových herců a významných pohlavárů, excelentní!!! Občas mám problém se v té kvantitě postav vyznat, ale to se myslím postupně poddá. Scénář není sice tak inteligentní jako u Českého století (hlavně co se přímé řeči týče) a momentů, kdy se hraje bez dialogů by mohlo být více. Na hlubší závěry je však brzy. První epizoda nebyla špatná, ale ani radostí jsem u ní neskákal. Režiséru, hercům i štábu dávám nicméně zatím mírný palec nahoru a s dalšími epizodami se to vše nějak vykrystalizuje. Zatím neutrální tři slunce.... 65% ()

Chrysopras 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Dost jsem se těšil: námět, Sedláček, retro, herci... Tento díl ovšem zklamal. Jak poznamenali mnozí: spousty postav, často neoznačených nebo jen letmo, takže se člověk ztrácel. Dost mizernej zvuk, to mě dokáže naštvat. A děj ještě rozplizlý o to přeskakování do 1968 nějak nefungoval. O to víc vynikl výkon pana Javorského - Buriana a slušně zahráli i Dlouhý - Štěpánek a Novotný - Marvan. Kvůli Javorskému tedy alespon ty 3*. Ovšem jestli se to nezlepší, celkové hodnocení asi půjde dolů. Hodně slabá hudba mimochodem :-(. Naděje skýtá ještě postava Willyho Sohnela ( J. Hájek zatím výborný ) ()

Galerie (30)

Zajímavosti (4)

  • Arnošt Žák (Ondřej Pavelka) má doma televizor Tesla 4213U „Mimosa“ z let 1964–1965, jenž se vyráběl v Tesla Pardubice. (sator)
  • Kostel, jenž se objeví v epizodě, je kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem. (sator)
  • Tvůrci některým filmům ponechali originální název, jiné z neznámých důvodů přejmenovali. Film „Doktorem proti své vůli“ je ve skutečnosti U pokladny stál... (1939) a film „Starý Olšovský“ je snímek Přednosta stanice (1941). (sator)

Reklama

Reklama