Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

D.Moore 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Seriál s velmi dobrým úmyslem, od kterého jsem čekal "České století 2", ale tak úplně jsem se ho nedočkal. Především za to může příliš mnoho epizod, které Bohéma má, a to, že její děj zdržují postavy, které si tvůrci vymysleli, ačkoliv by to docela stejně šlo i bez nich. Také jaksi nafoukaná režie Roberta Sedláčka se mi ne vždy líbila. Zkrátka dílů mohla být klidně polovina a mohly se soustředit pouze na to nejlepší - na herecké výkony Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Jaroslava Plesla, Petra Stacha, Saši Rašilova nebo Lenky Vlasákové, díky nimž to celé stálo alespoň trochu za to a bez nichž by Bohéma nebyla ani zdaleka taková. ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

Příběhy to nebyly špatné, ale podané to bylo tak rozvláčně a unyle, že to byla vyloženě škoda. Pokud by se ale za tohle rozdávaly nějaké ceny, z fleku bych volil tady brilantně geniálního Vladimíra Javorského a za ním Michala Dlouhého, bez debaty. Bohužel ale celkově tenhle televizní seriál kamsi zapadne, ačkoliv to byla celkem dobrá ukázka promítnutí přísloví "Z bláta do louže" v reálném životě. --- 2,5* ()

Reklama

roswelll 

všechny recenze uživatele

Jako velký fanoušek československého filmu cítím z tohoto seriálu velké zklamání. Přes velkou absenci postav, které do tohoto období patřila a nebyla tam, jsem se snažil pochopit věrohodnost postav, které nám seriál představil, ale nějak mi to nešlo. Chybí jakýkoliv historický odkaz, vše je založeno pouze na tom, co jsme už z minulosti znali(Anna Letenská, Burian jako kolaborant). ()

Nach 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Seriál, který působí silně nesourodě. Celá první polovina a tedy nacismus je v podstatě nuda a šeď až na světlé chvilky s panem Javorským. Neschopnost vybrat si pro epizodu hlavní postavu je také bod dolu. Ovšem jakmile nastane rok 1945 a vše začíná směřovat ke komunismu, startuje to vytoužené drama o kterém jsem si první tři až čtyři epizody mohl nechat jen a jen zdát. Na to je pak radost koukat a fandit oblíbeným charakterům. Na druhou stranu je zde i spousta zbytečné vaty. Ať jde o dva vymyšlené protagonisty, nebo zcela ve výsledku zbytečnou linkou 1968 (to opravdu místo vysvětlujících titulek v poslední epizodě musíme civět na samotáře s dcerou v jednom pokoji ve všech dílech Bohémy? To nás na tu vysvětlovačku co bylo s kým takto psychicky připravovali?). Bez toho by to celé stálo minimálně o hvězdu více a měli bychom tu mírně nadprůměrný projekt České televize. Takhle jde jen o průměr, který si již určitě neplánuji při budoucích projekcích připomínat. Škoda, šlo z toho vyždímat více. Ale buďme rádi za ta též cenná pozitiva (Javorský ala Vlasta Burian). 65% ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Bohéma - seriál, který mohl být skvělý, kdyby si hned na začátku ujasnil, co vlastně chce být. Přiblížením doby předválečné, válečné a poválečné lidem, kteří netuší, to vše ukázáno na známých i neznámých osudech lidí filmového světa? Proč volba padla na podivnou směs faktů, pravd, polopravd, věrohodných fikcí a podivných blábolů? Právě pro nepochopitelnost téhle směsi nemají seriál sledovat osoby mladší patnácti let bez dozoru osoby starší a tím snad i orientovanější? Proč někdo cítil potřebu vymýšlet fikce (Lilly Kralová a její životní peripetie) tam, kde vynechal materiál skutečný, bohatý zajímavý a pestrý (Baarová, Gollová)? Výsledný dojem je tedy pohříchu rozpačitý, neb skvělé momenty střídají strašlivé čtvrthodinky. Velkými plus jsou Javorský (v podání mistra Javorského se mi Burian jeví mnohem lepším hercem než ve svém vlastním, v němž mě občas dost irituje), Michal Dlouhý (zraje nám chlapec jako víno a člověk si jen představuje, jakou roli by v seriálu při větší přízni osudu zahrál jeho skvělý starší bratr), Lenka Vlasáková (bohužel, nedostala tolik prostoru, kolik by mě potěšilo), Judit Bárdos (vadí mi smyšlenost postavy a její zbytečnost, zahraná je však skvěle, z Judit v této roli starosvětská elegance přímo kape), Jaroslav Plesl (cosi mi říká, že sexuální orientace jím zahrané postavy zamlží mnohým vidění a neocení tak všechny odstíny ironie, sarkasmu a lidské opravdovosti, které dokázal Miloši Havlovi vetknout) a Petr Stach. Mínusem je potom neuzavřenost scén, přeskoky v čase, které diváka matou (nemyslím na rámcový rok 68, ale to, že ve válečném příběhu nevíme, zda jsme ve stejném odpoledni, kde jsme byli před posledním střihem, nebo o měsíci jindy), naprosté vynechání reálných ženských hvězd (to dojemný a dramatický osud Anny Letenské nezamázne), nevyváženost, kdy nepodstatné je rozmazáváno a na důležité pak není dost času a v neposlední řadě skojíkavý hlas zpěvačky zpívající u závěrečných titulků, že život je jen náhoda. To je příjemný hlas taky. ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • Emil Vokolek (Jan Novotný) je ve skutečnosti Emil Sirotek  (26. března 1899 – 5. ledna 1971), jenž byl významným funkcionářem v mnoha filmových organizacích, např. byl majitelem kina Aero na Žižkově. Působil rovněž jako člen Výboru Zemského v Československu a člen Filmového poradního sboru, za okupace předsedal Výboru plnomocníků a následně Českomoravskému filmovému ústředí. Stal se jedním z hlavních účastníků domácího filmového odboje s pražskou a zlínskou skupinou. Byl vězněn gestapem za účast v odboji. Po osvobození byl jedním ze zmocněnců kin a jejich předseda. Po zrušení této organizace reprezentoval Československý státní film v Polsku a později pracoval v československém Filmexportu. Jeho synem byl kameraman Emil Sirotek. (sator)
  • Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) byl podle epizody donucen přečíst do rozhlasu projev o Mnichovské dohodě. Štěpánkův vnuk, novinář Erik Tabery, vychází z knihy svého dědečka, který píše, že se nic takového nestalo. Večer 21. září 1938 herec ale reagoval na rozhlasových vlnách na ultimátum Francie a Anglie. To potvrzuje i rozhlasový archiv. (sator)

Reklama

Reklama