Reklama

Reklama

Toto romantické drama, natočené na motivy slavného románu Gustava Flauberta, vypráví o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence... (Cinemax)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (61)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pan a paní Bovaryovi milují. Potíž je, že paní Bovaryová někoho jiného a tak nějak jiným způsobem. Pan Bovary je usedlý muž poněkud v letech, který miluje láskou manželskou, paní Bovaryová je romantická děva, které jde o vášeň a její povaha si žádá nové a nové požitky. Záhy je jasné, že to nemůže dopadnout dobře. Nejde ani tak o milence paní Bovaryové, jako spíš o to, že paní Bovaryová se nikdy nenaučila počítat, a tím pádem nedokáže odhadnout důsledky svých činů a její životní styl ji nakonec přeroste přes hlavu a pohltí ji. Chabrol natočil svůj film podle uznávané klasiky a soudě podle komentářů, drží se striktně předlohy. Pokud je to pravda, pak se knize rád vyhnu. Film je totiž poněkud nezáživný a 3* jen těsně zachraňuje obsazení femme fatale francouzského filmu a jedné z nejtalentovanějších hereček své generace Isabelle Huppert. Ta je asi jediným důvodem, proč si na lehkomyslnou a poněkud sobeckou paní Bovaryovou ještě někdy vzpomenu. Chabrolův snímek doplácí na přílišný akademismus a neschopnost filmovými prostředky skutečně zaujmout diváka. Tohle je typický kousek, který těží ze své pověsti. Celkový dojem: 50 %. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Čo vlasne Madame Bovary vyčítať. Je to historická kostýmovka s perfektnou hlavnou predstaviteľkou, ktorá dodáva svojej postave uveriteľnosť a psychologickú vierohodnosť. Je to podľa slávneho románu a zadaptované adekvátne. Je to európsky akademické, čo je síce trochu iné, ako americká akademickosť, ale stále to znamená, že sa všetci držia tak trochu pri zemi a starším ročníkom to bude o to viac vyhovovať. Vyhovovalo to aj mne, takmer dve a pol hodiny som sa najmä vďaka Isabelle nenudil a čakal, čo príde ďalej, keďže som knihu nečítal. Len je trochu divné, že sa filmu dostalo jedinej oscarovej nominácie, asi bola chyba v propagácii štúdia. Film vnímam ako doplnenie si Chabrolovho portfólia. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Pani Bovaryová je elegantná adaptácia známej románovej predlohy. Takéto typy filmov, zaštítené menom známeho režiséra, často trpia syndrómom vznešenej nudy. Ten vyplýva z pietnej úcty k predlohe, od ktorej sa réžia a spracovanie príliš neodlišuje, takže pre čitateľov predlohy sa film stáva prevažne obrazovým čitateľským denníkom. Porovná si cezeň vlastné predstavy a zážitky už zažitého (v čitateľskej skúsenosti) s filmovou verziou. Veľké emočné poryvy sa z dôvodu opakovania toho istého nemajú šancu dostaviť. Ostáva kochať sa v kostýmoch, interiéroch, prírode a hereckých výkonoch. Druhým dôvodom vznešenej nudy je skutočnosť, založená na experimente. Odišiel som z rozpozeraného filmu na skoro polhodinu mimo obraz. Keď som sa vrátil, nebolo treba žiadne vysvetľovanie, žiadne posuvy. Chýbajúcu časť som samozrejme následne dopozeral. Po jej uzretí nemám pocit, že by nejako extra filmu chýbala. Rezultát: skvelá réžia nezabránila dlhším plochám vznešenej nudy. Tie mohli byť dôsledkom prehnanej úcty k predlohe, ktorej čitatelia sa z filmu veľa nové nedozvedia. Naopak - neznalci predlohy sa môžu ošívať, že román si následne neprečítajú, pretože už jeho filmová verzia je trochu rozvláčna. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Pozerať na tú znudenú kravu kaledónsku bolo hotové utrpenie, chudák Flaubert, asi to nemal so ženami ľahké. Navyše Huppert vie takéto kravky zahrať veľmi presvedčivo. No na druhú stranu treba uznať, že priam brilantne dokázal vystihnúť jeden ženský charakter. Ale ani na pána Bovaryho sa nepozeralo ľahko. Ťažko povedať, či ju tak miloval, alebo bol len taký ťuťulo nasprostatý. Tá druhá možnosť je naozaj smutná. Nadpriemer. 75/100 ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v září 2020. Chabrolova Paní Bovaryová je živoucím filmovým přepisem románové předlohy Gustava Flauberta. Claude Chabrol si splnil svou povinnost buržoazní kritiky a zlomyslným černým humorem je samotný dopad rozporu mezi ideálem a realitou. Konvence společenské i partnerské, vyprahlost vnitřních světů, které mocně, a vícekrát melancholicky, dychtí po nesmrtelné kráse života a tudíž povznášející niterné naplněnosti. Nakonec jde o to, zda je člověk schopen prožít svůj život v poetické velkoleposti, nebo v zatuchlé přízemnosti, či v pragmatickém ulpívání. Těžkopádná, a nerovnostářská realita je nesnesitelnou tíží, tehdy veškerý idealismus dětství a mládí chřadne a zmírá v pachu konvencí a falše. Chabrol útočí na buržoazii, neboť jen ta má plné právo na plnohodnotný život, ale také na svět mužů, neboť jejich prospěchářské a tělesné nátlaky povětšinou stojí za zatracením padlých žen. Jean Rabier, zkušený Chabrolův kameraman, stvořil plastické obrazy lidského nitra v těch protichůdných pocitech touhy a beznaděje. Hrdinkou provokací společenských konvencí 19. století je Emma Bovary (velmi dobrá Isabelle Huppert), romanticky naivní žena. Život je v představách vášní s náklonností pro estetiku věcí i činů, ale samotná skutečnost života je tvořena konvenční omezeností ducha. Vnitřní svět malátní, nebo revoltuje, přitom se smysluplnost reality vytrácí až do nevyhnutelnosti absolutního úniku před zkázou celého jejího života. Hlavní mužskou postavou je Charles Bovary (velmi zajímavý Jean-François Balmer), Emmin manžel a skromný lékař. Ani laskavost, ale ani obětavost, přestože jsou ceněnými lidskými vlastnostmi, nedokáží zaplnit vnitřní svět, toužící po vášni a nesmrtelnosti. Život se bouří proti všem zvyklostem. Důležitou postavou je Rodolphe Boulanger (pozoruhodný Christophe Malavoy), místní vlastník panství. Jen v tomto společenském zařazení je možné prožívat všechny krásy života. A ženský odpor je marný, když si urozený něco usmyslí. A závrať dává jistou naději. Významnou postavou je Léon Dupuis (příjemný Lucas Belvaux), mladý notář s romantickou potřebou prožívání života. Láska je ideálem, v její vášni je slyšet pravý tlukot života. K výraznějším postavám zde patří také Homais (zajímavý Jean Yanne), bodrý, s lékařem spolupracující lékárník, a propagátor nejmodernějších výdobytků života. Z dalších rolí: provozovatelka pohostinství a vdova Lefrançois (Christiane Minazzoli), úlisný a úspěšný šíbr Lheureux (Jean-Louis Maury), prosťáček s koňskou nohou Hippolyte (Florent Gibassier), Emmin otec a zámožnější farmář Rouault (Jean-Claude Bouillaud), chlípný právník a též radní městečka Yonville Lieuvain (François Maistre), náročná, se snachou zásadně nespokojená Charlesova matka (Marie Mergey), sociálně soucitný farář Bournisien (Jacques Dynam), mladá a spolehlivá Emmina služka Felicité (Sabeline Campo), či vypravěčův hlas (François Périer). Chabrolova Paní Bovaryová, já jsem s jeho filmovým přepisem nadmíru spokojen. Chabrolovou doménou byl útok proti pokrytectví konvencí, byť jde v podstatě o zhoubný souboj ideálů s realitou. Příjemně provokující filmové dílo! () (méně) (více)

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Gustava Flauberta. (Terva)

Reklama

Reklama