Reklama

Reklama

Devadesátník Zev (Christopher Plummer) se po smrti své ženy vydává z pečovatelského domu na útěk a na sedm desetiletí odkládanou cestu za pomstou. Bojuje se selhávající pamětí, ale má instrukce od přítele Maxe (Martin Landau), kterému podává zprávy o misi, v níž potřebuje získat zbraň a najít muže, odpovědného za smrt jejich rodin v Osvětimi a skrývajícího se pod cizí identitou. Zevovo urputné odhodlání ho vede na dobrodružnou cestu plnou neočekávaných zvratů při hledání toho správného viníka. Napětí, otázky morálky a šokujících odhalení v netradičně pojaté road-movie o stínech nacismu. (APK Cinema Service)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (311)

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Nenechte si ujít. Tahle cesta za pomstou s Alzheimerem v zádech je sice komornějšího rázu (chápej, není dlážděna mrtvolama alias Harry Brown), ale když se člověk koukne na tu křehkou Plummerovu skořápku, ani se nemůžeme divit tomu, že když na našeho dědu zařve policejní nácek, tak si chudák nachčije do kalhot. I skrz svůj věk je to však pořád sympaťák, a to i přes to, že zhruba už někde v polovině filmu tak nějak vytušíte, jak se to s jeho postavou vlastně má. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od většiny ostatních, Remember mě svým scénářem spíše zklamalo. Z Egoyanovo snímku Sladké zítřky jsem měl pocit, že jeho síla tkví v takové určité atmosferické nedoslovnosti. Remember sice atmosféru má, má skvělého Plummera, ale scénář mi přijde doslovný až běda. Pokud jste navíc viděli Tady to musí být, Zlomené květiny a třeba i Nadaného žáka, uvědomíte si, že všechno už jste v těchto, anebo jiných filmech viděli, a že Egoyan jede po té nejjednodušší a nejočekávanější cestičce, zatímco se ale snaží diváka uvádět v nejistotu a hrát na něj jakousi habaďůru. Film se tak, vlastně ne svojí vinou, stal pro mě trochu směšným, nemluvě o "shyamalanovském" twistu v samém závěru. 6/10 ()

Reklama

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Výtečný nápad a především úžasná a opravdu nepřekonatelná pointa hodně vyzdvihují místy unylejší tempo příběhu ve kterém se občas bohužel projeví, že leč legendární Plummer stále přesvědčivě hraje, na hlavní roli mu už dochází dech. Jednoznačně ale jeden z nejoriginálnějších scénářů amerického nezávislého léta.Takový mix přání smrti a Šindyho seznamu.Tenhle film by si asi zasloužil nejednu Oscarovou nominaci, ale bohužel...na tohle zabedněná akademie neslyší.80%. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Veľmi zaujímavo a pútavo natočený snímok o dedkovi, ktorý sa po smrti svojej manželky konečne odhodlal vysporiadať sa so svojou smutnou minulosťou... Miestami sentimentálne, no nie nátlakové, pričom určitú melanchóliu tu je cítiť celý čas. Nesklamal ma ani záver, na diváka tu čaká dosť nečakané rozuzlenie, skrátka môžem iba doporučiť. 80/100 ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Musím to dokončit. Musím. Je to člověk, co zavraždil naše rodiny." A je to Rudy Kurlander, Otto Wallisch nebo Kunibert Sturm? Tohle pro alzheimerem vybaveného Žida Zeva rozhodně nebyla snadná cesta za pomstou. A pro mě taky ne, protože Zev se líně ploužil, mozek se mu spolehlivě vypínal, svěrač povoloval a na neustálý volání mrtvý manželky jsem začal být rychle alergickej. Nicméně slečna Náhoda provedla Zeva zdárně všemi nástrahami moderního světa a pak si konečně vzpomněl. To bylo super, dostalo mě to, ale cesta k tomu byla příliš pomalá na to, abych to tady nějak přeháněl s hvězdami. ()

Galerie (48)

Zajímavosti (15)

  • Když ve filmu hraje Zev Gutman na klavír, slyšíme skutečně hrát představitele hlavní role Chritophera Plummera. V domově důchodců, kde navštívil Kurlandera č. 2 si zahrál  "Andante z opusu 25 klavírního koncertu č.1 G moll" od Mendelssohna a v domě Kurlandera č.4 úryvek z "Isoldiny smrti z lásky" z Wágnerova "Tristana a Isoldy". (Klot)
  • Plummer uviedol, že ho projekt zaujal aj pre jeho nekonvenčný pohľad na historickú tému, a preto sa do neho zapojil. (Arsenal83)
  • Rudyho Kurlandera #1 hrá Bruno Ganz, ktorého rodným jazykom je švajčiarska nemčina, nie klasická nemčina, čo malo na prvý pohľad odhaliť, že nemôže ísť o hľadanú postavu. Zatiaľ čo nemčina sa často nazýva jazykom bez rytmu a melódie, vo švajčiarskej nemčine je prakticky každé slovo zdôraznené na prvej slabike. Výsledkom je veľmi výrazná, rytmická melódia hore-dole, čo jasne vylučuje, že by šlo o Nemca - veliteľa bloku v tábore. (Arsenal83)

Reklama

Reklama