Režie:
Michel DrachScénář:
Philippe MadralKamera:
Philippe RousselotHudba:
Georges DelerueHrají:
Claude Brasseur, Jean Carmet, Miou-Miou, Simone Signoret, Véronique Genest, Catherine Frot, Jacques Fabbri, William Sabatier, Daniel Gélin, Louis Navarre (více)Obsahy(1)
Za svůj život napsal 259 povídek, 7 románů, 3 cestopisy a 3 divadelní hry. Jeho plodný život literáta předčasně ukončila choroba, kterou onemocněl díky svému vášnivému a nezřízenému vztahu k ženám. Guy de Maupassant se dožil pouhých třiačtyřiceti let (1850-1893). V počátcích jeho literární kariéry jej vzal pod svá ochranná křídla Gustave Flaubert, přítel jeho matky; znal se s Emilem Zolou, Ivanem Turgeněvěm a mnoha dalšími slavnými spisovateli své doby. Pracoval jako redaktor ve známých novinách Le Figaro či Le Gaulois. V roce 1880 vydal své první mistrovské dílo - Kuličku. Následujících jedenáct let bylo jeho nejplodnějším obdobím.
Režisér Michel Drach obsadil do titulní role filmu známého francouzského herce Claudea Brasseura, který dodal své postavě patřičnou živočišnost, zemitost i noblesu. Film zachycuje osudové kapitoly ze života Maupassanta. V impresionistických obrazech vzpomíná nemocí zasažený Maupassant na své šťastné dětství s matkou a bratrem, první zklamání z lásky a zároveň první nesmělé básnické pokusy. Neustále se mu vrací i vzpomínka na bratra, který byl internován v bláznici, kde později zemřel. Uvidíme předobrazy jeho nejslavnějších postav: Kuličky, Mušky či Miláčka a provázíme tohoto slavného literáta až do jeho hořkého konce, v němž mu zůstal věrný jeho sluha (vynikající Jean Carmet).
(oficiální text distributora)
Recenze (17)
Geniální Francouz v nedbalkách (a často i bez). Barvitý životopis, který místo souvisle vyprávěného děje předkládá mozaiku výjevů ze spisovatelova bouřlivého života. Více než polovina filmu je dost stereotypní - opakuje s jedna smyčka: milostné eskapády-postupující nemoc-flashbacky z mládí. Teprve v posledních 40 minutách dostává film dynamiku: Maupassantova syfilis se dostává do konečného stádia, je nezbytná hospitalizace. Felliniovský závěr – defilé hlavních lidí Maupassantova života – působí bohužel jen jako prázdná exhibice režiséra, výtvarníka a kameramana. Výprava a herecké výkony jsou bezchybné, nahotinky jsou jako vystřižené z Anglického krále, což samozřejmě nemíním jako poklonu. Po druhém shlédnutí ubírám hvězdičku. ()
Kdeže věrné milování jest. Ach, ty ženy… nejen rukavičky a kloboučky odhazující. Ženy planoucí, milující, slast uvolňující, chtíč rozkoše naplňující. Ženy jako pivoňky i trny v rajském údolí. "Všechny moje paní, staňte se na chvíli mou, kurtizánou jedinou. Inu, (vz)chop se náčiní a poskvrň nitro umem literárním. Roztanči nitro múzami, duchem vytříbeným, vypravěčstvím zalidněným, na stupně vítězů přeneseným." Vztahy lesku i bídy perem velikána zaznamenané, slovem výstižným objevené. Miláček Guy de Maupassant převíjí odstíny, ve kterých se potkávají malé radosti, pohnutá hemžení, hlodavá nábřeží soka šílenství. Zatížen frivolností, nevěrný nóbl mravům. Rozlučte se se mnou, moji milí, moji drazí. Společnost vaši poetickým karnevalem ozdobte, cudné erotické krajky nařaste, pouť mou do imprese krajnosti zachyťte, mé ženy mi na zlatém podnosu přineste, než smrt svůj ortel vynese.Tvé dva prstíky jsem na dosah měl, sen lidského reje si neodepřel, žel život v kratochvílích se mi uzavřel. ()
"Aleluja, já mám syfilis !" Scénáristické rozpracování postav se omezuje na vnějškovosti, které podporuje trochu televizně jednotvárné tempo vyprávění. Kamera i výprava ale svou kvalitou sahají po vyšších metách. Mezi největší Guyovy přínosy patří vynález mokrého fotografického procesu pro paparazzi. ()
Dny plné slunce, nevázaného sexu a zábavy postupně střídají stále smutnější chvíle. Vzpomínky slavného spisovatele pomalu odhalují, že za laškovnými hrami se skrývalo hodně utrpení, kterého se ukazuje pořád víc, jak Maupassantovu dříve brilantní mysl rozežírá syfilis. Ze lva salónů a bouřliváka se stává blábolící troska pronásledovaná halucinacemi. Ve zkratce jeho propad z radosti k zoufalství vypráví krátký příběh veselé Mušky a její zoufalý, ale očekávatelný konec. Stejně jako Maupassant se ani ona neohlížela na následky a oba za to tvrdě zaplatili. ___ Je dobře, že film není typický chronologický životopis, spíš ze střípků skládá, co slavného muže ovlivnilo, ať už v dětství nebo v dospělosti. Ale přesto se mi snímek zdál poněkud chladný. Možná proto, že v něm bylo až moc postav a na ně bylo až příliš málo času. ()
Přehnaná stopáž, přehnaná nahota, přehnaná povrchnost... Guy de Maupassant patří mezi mé nejoblíbenější francouzské spisovatele, přečetla jsem všech sedm románů a desítky povídek. Čekala jsem, že se dozvím něco jiného, než že to byl chlípník se syfilidou. Co jeho vztah k Flaubertovi? Chabá zmínka, že "snad byl jeho otec" mě neuspokojila. Co jeho práce redaktora? První úspěchy? Místo toho film zmatkovitě skáče mezi jednotlivými časovými úseky, ve kterých Guy exaltovaně něco vykřikuje... Další věc je, že mě iritoval český dabing, který se k tomu vůbec, ale vůbec nehodil... To musíme všechno prznit? Jedním slovem zklamání. ()
Galerie (6)
Photo © Gaumont
Reklama