Manželství Marie Braunové

Keď som bol fascinovaný dvoma menej známymi Fassbinderovými filmami, tak čo potom očakávať od niektorého z jeho slávnejších diel. Očakávania nesklamali, Schygulla po výkone v Marthe opäť predviedla do puntíku presne to, čo od nej workoholik Rainer vyžadoval. Film je orámovaný dvoma geniálnymi sekvenciami, ktoré vystihujú cynizmus doby a na jeho konci sa možno opýtate samých seba, či víťazstvo na MS v Berne bol skutočne ten zlomový moment, kedy sa Nemecko dalo dokopy po druhej svetovej vojne. Ale kde niečo začína, tam niečo končí. Maria je obeťou druhej svetovej vojny, ako aj typickou silnou ženskou postavou s tajomstvami, túžbami a motiváciami, ktorých morálne zaradenie nie je vzhľadom na okolnosti vôbec jednoduché. Táto ambivalentnosť je presne to, čo musí mať rád každý inteligentný divák a v spojitosti s výraznou Fassbinderovou filmovou rečou (napr. snímanie tvárí cez členené okná) ho tak čaká silný filmový zážitok bez hluchých miest. (19.04.2013)

Můj druhý fassbinderovský film. Pocity mám z obou hodně podobné - tyhle filmy jsou prostě... jiné než cokoli, co jsem kdy viděl. Všechno působí jaksi odměřeně, jako by to záměrně šlo proti filmové iluzi. Nejvíc je to vidět na herectví, které jakoby úplně vybočovalo z hereckého stylu typického pro 70. léta. Část dialogů působí jako vnitřní monology nebo nahlas pronášené úvahy o morálce. Herci vystupují často přehnaně, jaksi divadelně a jindy jsou zase distancovaní, takže divák vůbec netuší, jak danou situaci prožívají (nejvíc to platí pro Hannu Schygulla). Manželství Marie Braunové je vlastně spíš filozofický traktát o údělu a úloze ženy v moderní společnosti než normální hraný film. A způsob, jakým Fassbinder pracuje s mizanscénou a vede kameru, je i tady naprosto geniální. (14.08.2020)

Fassbinderovi se v jeho nejznámějším filmu povedlo výstižně načrtnout sarkastický, dobový portrét, který skýtá více interpretačních přístupů. Významnou měrou dopomohl k úspěchu kameramanův osobní cit pro estetiku. Nestrojené, často až umělecké záběry, např. zbytky rozbombardovaných domů v kombinaci s erotickým půvabem a elegancí hlavní protagonistky zdůraznily potřebný, emocionální chlad. Vývoj Marie Braun, která je zosobněním vývoje německé poválečné společnosti obsahuje převážně negativní rysy. Přehnaná emancipace a cílevědomá ctižádostivost dopomohly k „hospodářskému zázraku“. Svým závěrem však dává režisér jasně najevo i možné konsekvence takového počínání. (16.05.2011)

Moje prvé stretnutie s tvorbou R.W. Fassbindera, a keďže film je označovaný za jeho najslávnejší, asi aj posledné. Chápem a uznávam, že si pre film zvolil neľahkú tému a vyrovnával sa s ňou so striedavým úspechom. Neohúrila ma ani Hanna Schygulla. Nejako sme si s Fassbinderom nesadli. Uznávam ho, ale hovorí rečou iného kmeňa. A to už ani nespomínam, ako k celkovému zážitku prispelo, že som film videl s ruským dabingom a príšerne orezaný. (24.06.2018)

Dokonale napsaný příběh hrají skvělí herci pod vedením velice invenčního režiséra. Několikavrstevnatý film nabízí několik romatických dramat, k tomu se nebojí si přidat i nějaké to drama existenciální a návdavkem se bez skrupulí pouští do velice zdařilé kritiky hospodàřského zázraku poválečného Německa. Němci jsou jeden z mála národů, kteří sami sobě umí nastavit zrcadlo, byť by to, co v něm uvidí, bylo sebekrutější. A Fasbinder v tomto snímku dokáže být krutý ažaž. Krutost se zde mísí s jemností a noblesou. Opět neskutečný filmový zážitek. (03.01.2020)